Článek
Objevují se nové podrobnosti o neúspěšném útoku na letiště Lipsko-Halle. Za plánováním útoku měl stát Oleg Levuškin. Ruský motorkář má mít vazby na Denise Smoljaninova, šéfa ukrajinského oddělení ruské zahraniční vojenské rozvědky (GRU) a údajného šéfa plánování ruských útoků v Evropě.
Podle utajených zpravodajských dokumentů z Německa, Litvy a Polska a rozhovorů s představiteli západních tajných služeb měl Levuškin spolu s běloruským zprostředkovatelem Andrejem Karšakovem cestovat do Německa s cílem provést útok na letiště Lipsko-Halle. Zjistila společná investigace deníků The Telegraph a Welt am Sonntag. Levuškin měl útok naplánovat, Karšakov pak následně provést.
Němečtí vyšetřovatelé uvedli, že Levuškin si týden před útokem pronajal vůz na berlínském letišti a navštívil několik míst, kde se pravděpodobně nacházely skrýše se zbraněmi. Výbušnina, přibližně 1,8 kilogramu Semtexu, měla být do Německa převezena přes Bulharsko a Srbsko, ukrytá v dutinách nákladních vozidel. Podle údajů o poloze z pronajatého vozu provedl Levuškin 31. července průzkum letiště. Podle Welt am Sonntag německé úřady už při Levuškinově příjezdu věděly o jeho vazbách na GRU, přesto ale nebyl pod dohledem.
Plán podle popisu zmíněných webů spočíval v použití dronu s plechovkou naplněnou výbušninou. Dron měl narazit do křídla ukrajinského nákladního letadla na letišti Lipsko-Halle. Dron skutečně 5. srpna narazil do zaparkovaného Antonovu An-124, ale výbušnina neexplodovala. Letadlo přepravovalo přibližně 25 000 litrů leteckého paliva. Vyšetřovatelé uvedli, že výbuch by v případě úspěchu pohltil celé letiště a způsobil vážné škody.
Policie po incidentu zajistila trosky dalších dvou dronů a objevila také improvizovanou anténu připevněnou ke stromu. Vyšetřovatelé se domnívají, že sloužila jako řídicí relé. Kousek od antény kriminalisté našli úlomek rukavice, která odpovídala DNA Andreje Karšakova.
Vazby na GRU a další útoky
Důkazy podle vyšetřovatelů naznačují na podobnost mezi útokem v Lipsku a širší sítí ruských útoků v Evropě. Výbušné zařízení nalezené v Lipsku – plechovka naplněná Semtexem s charakteristickým kovovým víčkem – se podobalo zařízením objeveným při zmařených útocích směřovaných na cíle v Polsku, Litvě a Německu.
Zprávy polské rozvědky ukázaly, že najatý agent vykopal podobné plechovky naplněné výbušninami z litevského hřbitova a ukryl je u dálnice v Polsku. Litevské forenzní zprávy uvádějí, že „kulaté kovové desky“ v podomácku vyrobených bombách nalezených po celé zemi byly vyrobeny pomocí naprosto stejných nástrojů a zařízení.
S případem je spojován také již zmíněný Denis Smoljaninov, s nímž měl Levuškin podle dostupných informací udržovat kontakt řadu let. Litevská rozvědka v prosinci 2025 uvedla, že vedl ukrajinské oddělení ruské vojenské rozvědky GRU, specializoval se na psychologické operace a byl spojován s plánováním útoků v Evropě.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung se Levuškin a Smoljaninov údajně setkali už v roce 2007, kdy Smoljaninov zprostředkovával řešení finančních nejasností spojených s Levuškinovým podnikáním.
Síť útoků napříč Evropou
Útok v Lipsku je podle německých a litevských zpravodajských služeb spojován s jednotkou GRU 29155. Právě tu němečtí zpravodajci považují za hlavní sílu stojící za podobnými operacemi na příkaz Kremlu. Litevská rozvědka ji popsala jako elitní jednotku zaměřenou stupňující se aktivitu směrem k západní Evropě. Její příslušníci mají být vycvičeni k používání výbušnin a zbraní, získávání spolupracovníků a budování agenturních sítí.
Zpravodajské hodnocení zároveň uvádí, že další jednotka od roku 2023 koordinuje sabotážní akce v Evropě, včetně žhářství, výbuchů a pokusů o atentáty. V červenci 2024 například zprostředkovatel z Polska rozeslal zásilky s masážními polštáři a kosmetikou, v nichž byly ukryty rozbušky a hořlaviny. Následně vypukly požáry ve skladu DHL v Birminghamu nebo v dopravním uzlu poblíž Varšavy.
Litevská rozvědka tyto útoky připsala GRU a ve svých dokumentech zmínila také požár pošty v Bukurešti z října 2025 nebo požár obchodu Ikea ve Vilniusu. Zpravodajci podle deníku očekávají, že seznam podobných případů bude dále růst.
Německé bezpečnostní složky se domnívají, že cílem ruských sabotážních operací je mimo jiné vyvolat v Evropě pocit, že podpora Ukrajiny je riziková. Snaží se tak ovlivnit veřejnou debatu a oslabovat evropskou podporu Kyjevu.
Rusko obvinění odmítá. Mluvčí ruského velvyslanectví v Berlíně označil evropská zjištění za „neopodstatněná obvinění“ a za součást nové vlny protiruské hysterie. Podle něj jsou závěry evropských tajných služeb vymyšlené a mají sloužit k ospravedlnění vysokých vojenských výdajů a přípravy Evropy na konflikt s Ruskem.
