Článek
V Evropském parlamentu se našla shoda na znění zákona o obnově přírody – ve schváleném návrhu nakonec zůstal cíl, aby všechny členské státy do roku 2030 nastolily opatření pro obnovu přírodních ekosystémů na 20 % suchozemského území i vodních ploch.
Do roku 2050 by měly být obnoveny všechny přírodní systémy, které to potřebují. Prioritu by měla mít území, která se nacházejí v chráněných oblastech Natura 2000 (mapa těchto oblastí v ČR).
Návrh v minulosti vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Původní přísnější návrh podpořili především poslanci z levicových, liberálních a ekologických stran. Ti argumentovali prospěšností regulace pro zlepšení životního prostředí v EU. Proti hlasovali zástupci pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Ti vyjadřovali obavy z nadměrných zásahů do aktivit zemědělců a dalších ekonomických a sociálních dopadů.
Konečná verze skončila podle vyjednavačů kompromisem.
Německá europoslankyně Christine Schneiderová, která zastupovala evropské lidovce v jednáních, přivítala, že dojednaný text „má máloco společného s původním návrhem (Evropské) komise“. Podle prohlášení tohoto klubu se podařilo dojednat některé výrazné změny. Z kompromisního návrhu vypadla povinnost vrátit do přírodního stavu 10 procent zemědělských pozemků či „kontroverzní cíl navrátit přírodu do stavu v 50. letech 20. století“.
Co může zákon změnit?
Současný stav přírody v Evropě i možné důsledky zákona popsal v komentáři environmentální expert Vojtěch Kotecký.
„Můžeme být hrdí na tento historický výsledek, který určuje ambiciózní pravidla, která mohou zvládnout všichni,“ uvedl šéf výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu Pascal Canfin z liberální frakce. Spokojený je i zpravodaj César Luena z frakce sociálních demokratů, podle kterého návrh umožní řešit úbytek rozmanitosti v přírodě.
Podle Evropské komise je až 80 procent přírodních systému v Evropské unii ve špatném stavu. Podle komise je cílem regulace zvrátit nepříznivý vývoj.
Mezi konkrétní cíle návrhu patří: zvrátit do roku 2030 úbytek opylovačů, vysadit nejméně tři miliardy stromů, obnovit vodní toky, mokřady a rašeliniště poškozené zemědělstvím a zamezit úbytku městské zeleně.
Dojednaný návrh musí ještě oficiálně schválit Evropský parlament i členské státy.
