Článek
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila novou národní bezpečnostní strategii, která v nebývale ostrém tónu hodnotí stav Evropy, kritizuje Evropskou unii a otevřeně podporuje „vlastenecké“ a nacionalistické politické síly na starém kontinentu. Dokument podle amerických médií představuje zásadní přesměrování zahraniční politiky Spojených států amerických vůči Evropě.
Na strategii upozornily mimo jiné BBC, Financial Times i The New York Times, které shodně zdůrazňují mimořádnou ostrost formulací a zásadní odklon od dosavadního pojetí transatlantických vztahů.
Dokument varuje, že pokud Evropa nezmění svůj současný vývoj, může být „nerozpoznatelná za 20 let či méně“ a stojí před „reálnou a ještě výraznější vyhlídkou civilizačního vymazání“. Administrativa varuje, že kvůli migraci, nízké porodnosti a údajné ztrátě národních identit se některé státy nemusí udržet jako spolehliví spojenci.
Strategie zároveň v narážce na migraci slibuje podporu podobně smýšlejícím „vlasteneckým“ stranám napříč Evropou, aby zabránily tomu, že „některé členy NATO bude tvořit většinově neevropské obyvatelstvo“.
„Naším cílem by mělo být pomoci Evropě napravit její současný kurz,“ uvádí dokument. Trump v předmluvě strategii označuje jako domnělou cestovní mapu k tomu, aby USA zůstaly „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“.
Tvrdá kritika EU i evropských vlád
Strategie tvrdí, že evropské vlády blokují mír na Ukrajině a ignorují „velkou evropskou většinu“, která si podle dokumentu přeje rychlé ukončení bojů. Americká vláda v textu označuje za zásadní rychlé zastavení bojů.
Současně tvrdě útočí na Evropskou unii i další nadnárodní instituce, které dle dokumentu podkopávají politickou svobodu a suverenitu a omezují svobodu projevu či potlačují opozici. V několika místech se hovoří o potřebě „pěstovat odpor“ vůči současnému směřování EU.
Financial Times upozorňují, že Trumpův tón připomíná únorový projev viceprezidenta J. D. Vanceho na Mnichovské bezpečnostní konferenci, jenž Evropu obvinil, že pro ni představují větší hrozbu její vlastní demokratické nedostatky než ruská agrese.
Všechny tři zdroje upozorňují, že dokument vnímá vzestup krajně pravicových a euroskeptických stran jako pozitivní vývoj. BBC připomíná, že Trumpova administrativa už dříve budovala kontakty například s německou AfD, která je podle německé kontrarozvědky klasifikována jako extremistická.
The New York Times uvádí, že strategie obsahuje pasáže, které připomínají rétoriku tzv. Great Replacement Theory, tedy teorie velké výměny – nacionalistické konspirační teorie, kterou zastávají i někteří z Trumpových nejbližších spolupracovníků a která varuje před záměrným úsilím nahradit bílé obyvatele přistěhovalci jiné barvy pleti. Dle textu má Evropa „znovu nabýt civilizační sebevědomí“ a omezit přílišnou regulaci, která prý kontinent brzdí a škodí mu.
Německo kritizuje zasahování do evropských záležitostí
Už několik hodin po zveřejnění začaly reagovat evropské vlády. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul podle BBC i The New York Times zdůraznil, že USA zůstávají nejdůležitějším spojencem v NATO, ale otázky jako svoboda projevu či uspořádání liberální společnosti „sem nepatří“.
„Nemyslíme si, že bychom zde potřebovali rady od jakékoliv země či strany,“ uvedl Wadephul. Ostrou kritiku připojil podle The New York Times i italský proevropský senátor Carlo Calenda, který označil dokument za důkaz, že Trump je „nepřítel Evropy, nepřítel demokracie“.
Dokument se věnuje také válce na Ukrajině. Americká administrativa tvrdí, že evropské vlády mají nereálná očekávání a že rychlé ukončení bojů je nezbytné pro stabilizaci kontinentu i vztahů s Ruskem. Strategie počítá s významným zapojením Spojených států do řešení vztahů Evropy s Ruskem a považuje ukončení bojů za klíčový americký zájem.
Některé formulace podle The New York Times rezonují s rétorikou ruského prezidenta Vladimira Putina – například jeho výzva k ukončení vnímání NATO jako neustále se rozšiřující aliance.
USA tlačí na Evropu, aby převzala většinu obrany NATO
Další napětí do transatlantických vztahů přináší také zjištění agentury Reuters, podle níž Spojené státy tento týden na setkání s evropskými diplomaty ve Washingtonu oznámily, že chtějí, aby Evropa do roku 2027 převzala většinu konvenčních obranných schopností NATO – od zpravodajství až po raketové systémy. Podle pěti zdrojů obeznámených s jednáním, včetně jednoho amerického představitele, vnímali někteří Evropané tento termín jako nereálně krátký.
Podle Reuters dali zástupci Pentagonu najevo, že Washington zatím není spokojen s tím, jak rychle Evropané posilují své armády od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Pokud evropské státy stanovený termín nesplní, Spojené státy by se podle amerických představitelů mohly přestat účastnit některých aliančních koordinačních mechanismů, což by zásadně proměnilo způsob, jakým USA – jeden ze zakládajících členů NATO – spolupracují se svými klíčovými vojenskými partnery.
