Druhá roztržka za rok. Rusko ztrácí přízeň důležitého spojence

Vztah mezi Ázerbájdžánem a Ruskem utrpěl v posledních dnech další rány.

Diplomatický spor odstartovala násilná policejní razie v ruském Jekatěrinburgu, která skončila smrtí dvou mužů ázerbájdžánského původu.

Baku se vůči akcím ruských úřadů ostře vymezilo a žádá vysvětlení. Z druhé strany zatím přichází jen velmi plochá prohlášení.

Za poslední rok jde už o druhou roztržku, během níž ztrácí Moskva přízeň stále důležitější kavkazské země.

Seznam Zprávy připravily přehled otázek a odpovědí, které probíhající spor mezi Ruskem a Ázerbájdžánem přibližují.

Důvodem akce byla podle ruských úřadů zejména vražda podnikatele Junise Pašajeva, k níž došlo už před více než 20 lety. Později se objevily informace o dalších obviněních ze dvou pokusů o vraždu. Celkem zadržela policie na konci minulého týdne asi 50 lidí.

Hlavní podezřelí - bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi - nicméně akci nepřežili. „Jeden z obžalovaných zemřel na následky srdečního selhání. Příčina smrti druhé osoby se v současné době zjišťuje,“ uvedla mluvčí vyšetřování Svetlana Petrenková.

Lékaři v Ázerbájdžánu, kteří těla obětí zkoumali, to ale popřeli. Šéf odboru soudního lékařství na tamním ministerstvu zdravotnictví Adalat Hasanov oznámil, že bratři podle výsledků poslední pitvy zemřeli na posttraumatický šok v důsledku surového bití.

Ve vazbě mají být podle serveru The Moscow Times také další jejich bratři, kteří čelí obvinění ze spoluúčasti na vraždě. Další zadržení byli před soud předvedeni s viditelnými známkami bití.

Petrenková také řekla, že všichni zadržení Ázerbájdžánci mají ruské občanství a že příčinou vražd spáchaných na začátku tisíciletí bylo nejspíše rozdělování sfér vlivu v podnikání.

Jak píše místní list E1, vyšetřování tehdy nepřineslo dostatek důkazů proti bratrům Safarovovým, ačkoli se Pašajevovi podařilo na ně bezpečnostní složky před svou smrtí upozornit.

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí průběh razie v Jekatěrinburgu kritizovalo a označilo jednání bezpečnostních složek za „nepřijatelné násilí“. Vyzvalo tak ruské úřady k prošetření toho, jak akce probíhala.

Ministerstvo kultury pak uvedlo, že zrušilo koncerty, výstavy, festivaly a představení kvůli „demonstrativnímu, cílenému a mimosoudnímu zabíjení a násilným činům spáchaným na etnickém základě v Jekatěrinburgu ruskými donucovacími orgány proti Ázerbájdžáncům“.

Baku podle médií zrušilo také návštěvu místopředsedy ruské vlády Alexeje Overčuka a návštěvu ázerbájdžánské parlamentní delegace v Rusku. Ještě dříve si ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského chargé d'affaires a požadovalo objasnění zátahu v Jekatěrinburgu a potrestání viníků.

Situace ale vyeskalovala poté, co policie podnikla razii v ázerbájdžánské pobočce ruské zpravodajské agentury Sputnik. Během akce byli zatčeni dva lidé, které Baku označilo za agenty ruské tajné služby FSB. Moskva prohlásila, že zadržení byli novináři, a předvolala si ázerbájdžánského velvyslance „v souvislosti s nepřátelskými kroky Baku“.

Přesto Baku hájí svůj krok tím, že přestože akreditace publikace byla pozastavena už v únoru letošního roku, nadále funguje „prostřednictvím nelegálního financování“.

Ostrá kritika ale zní i z provládního ázerbájdžánského tisku. „V otázce krvavých odvet Putin předčil samotného Stalina,“ tvrdí jeden článek. V jiném byly činy jekatěrinburských bezpečnostních složek označeny za „trestnou razii“.

Jak podotýká ruskojazyčná verze stanice BBC, ještě dříve by takový incident nevedl k tak silné diplomatické roztržce. Rozložení geopolitických sil ale teď dává Baku větší prostor otevřeně kritizovat Moskvu a mít na ni vyšší nároky.

Zatímco se totiž Ázerbájdžán stává regionální mocností, dominantní role Ruska na jižním Kavkaze upadá. To se potvrdilo zejména ve válce o Náhorní Karabach, kde Moskva nedokázala naplnit bezpečnostní záruky, které slíbila Arménii a sporné enklávy se tak po desítkách let sporů zmocnil právě Ázerbájdžán.

Dlouhodobě pak jejich vztah není příliš stabilním. Přestože několik dní před invazí spolu lídři podepsali deklaraci o spolupráci, pravými spojenci dodnes nejsou. Poukazuje na to i přístup Baku k ruské invazi - obsazená území Ukrajiny označuje za okupovaná a posílá Kyjevu humanitární pomoc.

Na konci minulého roku se pak jejich vazby propadly poté, co ruské systémy protivzdušné obrany tehdy omylem sestřelily ázerbájdžánské letadlo a havárii nepřežila více než polovina cestujících.

Krátce po incidentu se Rusko vyhýbalo přijetí odpovědnosti, což vyvolalo silnou kritiku od ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. Přestože se nakonec ruský lídr Vladimir Putin omluvil, nepřiznal, že by jeho země nesla vinu.

Pravděpodobně ne. Rusko se snaží situaci spíše uklidnit. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k situaci řekl, že je důležité si uvědomit, že tyto události souvisejí s prací strážců zákona a neměly by být důvodem k protestům.

„Máme zájem na dalším rozvoji našich dobrých vztahů s Ázerbájdžánem,“ citovala ho státní agentura TASS.

Moskva však nemá v této situaci příliš na výběr. V poslední době Baku mnohé odpouští kvůli jejich spolupráci, díky které může zůstat propojena s okolním světem a vyhnout se tak nejtvrdším sankcím. Ázerbájdžánem procházejí nejen klíčové plynovody, ale také větev dopravního koridoru Sever-Jih, která Rusku dává přístup na asijské trhy.

Tato situace je současně nejen ekonomicky výhodná i pro jihokavkazskou zemi, které se daří balancovat své vztahy jak s Ruskem, tak západními státy.