Článek
Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky Komise má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
Kyjev půjčku splatí z budoucích válečných reparací od Ruska, řekla novinářům von der Leyenová. Dodala, že cílem je zajistit Ukrajině dostatečně silnou pozici při případných mírových jednáních s Ruskem.
Podle odhadů Evropské komise bude Ukrajině v příštím roce chybět 70 miliard eur. Navržená půjčka pokryje dvě třetiny této částky, zbývající třetinu by měli zajistit další zahraniční partneři. „Chceme Ukrajině poskytnout silnou pozici u jednacího stolu,“ řekla von der Leyenová. Dodala, že půjčka Ukrajincům zároveň zajistí potřebnou předvídatelnost při obraně proti ruským útokům a při pokračování reforem.
O společné půjčce EU hovořil jako o hlavní možnosti už minulý týden eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027, která má pokrýt její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že Kyjev bude potřebovat další peníze.
Poskytnutí předchozí unijní půjčky ve výši 90 miliard eur schválili prezidenti a premiéři členských států EU na loňském prosincovém summitu poté, co se nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.
I nová půjčka v objemu 45 miliard eur bude vyžadovat podporu všech 27 členských států EU. Zmíněné tři středoevropské země spolu s Bulharskem ale už oznámily, že na budoucím financování Ukrajiny se podílet nebudou. Jejich postoj přiměl německého kancléře Friedricha Merze, aby minulý týden pohrozil, že zablokuje dohodu o příštím víceletém rozpočtu EU na období 2028 až 2034, pokud se všechny členské státy nezapojí do financování Ukrajiny v příštím roce a v dalších letech.
Německo je největším čistým přispěvatelem do rozpočtu EU a zároveň největším evropským bilaterálním dárcem Ukrajiny. Všechny čtyři země požadující výjimku z financování Ukrajiny naopak patří mezi čisté příjemce peněz z unijního rozpočtu, poznamenal nedávno list Financial Times.
Po Merzově hrozbě se obě rozhodnutí, tedy o financování Ukrajiny a o společném rozpočtu EU, podle tří zdrojů obeznámených se situací začala vzájemně propojovat. Unijní prezidenti a premiéři by měli o obou otázkách jednat na mimořádném summitu EU, který se v Bruselu sejde 26. a 27. listopadu. Chtějí dosáhnout řešení do konce letošního roku.














