Evropská unie se shodla na osmnáctém balíčku protiruských sankcí

Zástupci členských států Evropské unie se v pátek shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, v pátek podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.

Kreml označil nové sankce ze strany Evropské unie za nelegální. Každý nový balík sankcí podle něj vede k negativním následkům pro země, které ho podporují. O vyjádření Moskvy informuje agentura Reuters.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko nové sankce prozkoumá, aby minimalizovalo jejich dopad. Zároveň podotkl, že už si Moskva vůči takovým opatřením vybudovala jistou imunitu.

Slovensko blokovalo přijetí nových sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do Unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla.

Evropská komise navrhla dosud poslední balík protiruských sankcí 10. června, od té doby probíhala intenzivní vyjednávání mezi členskými státy. Balík počítá s dalším omezením týkajícím se ruského energetického a bankovního sektoru, se snížením cenového stropu u ruské ropy a se zákazem využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream.

Podle nově jmenované ukrajinské premiérky Julije Svyrydenkové balík posiluje tlak na Moskvu tam, kde je to důležité. „Tím, že se tento balík zaměřuje na lodě, banky a sítě, které udržují ruskou válku, posiluje tlak tam, kde to je důležité,“ napsala na síti X Svyrydenková.

„Je to potřebné rozhodnutí, a je potřebné právě teď jako reakce na to, že Rusko začalo podnikat ještě brutálněji své útoky na naše města a vesnice,“ napsal na stejné sociální síti Zelenskyj.

Slovenská opozice ocenila podporu nových opatření proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi na Ukrajině, postup slovenské vlády v této záležitosti ale označila za ostudu a politický cirkus. Naopak zklamání z konečné pozice Slovenska vyjádřila nejmenší slovenská vládní strana SNS (Slovenská národní strana).

„Stále jsme přesvědčeni, že mírového ujednání na Ukrajině se dosáhne jen díky diplomatickému úsilí a ne desítkami sankcí, které často více ohrožují samotné evropské státy,“ uvedl Blanár v prohlášení, které ČTK poskytl jeho úřad.

Podle šéfa slovenské diplomacie Slovensko vyjednalo záruky energetické bezpečnosti od Evropské komise a dřívější blokování nových sankcí bylo důležité pro dosažení alespoň nějaké dohody s cílem zmírnit dopady nepromyšleného odstřižení od ruských energií. Vládní strana SNS, jejíž předseda Andrej Danko se netají svými proruskými názory, vyjádřila zklamání z toho, že Slovensko se rozhodlo podpořit nový balík sankcí.

„Robert Fico opět otočil o 180 stupňů. Ve středu tvrdil, že sankční balík nepodpoří, neboť záruky, které dostal, jsou ´málo konkrétní´. O den později tytéž záruky označil za dostatečné a veto odblokoval. To není státnická strategie, to je čistý politický cirkus,“ napsalo v prohlášení opoziční Křesťanskodemokratické hnutí. Dodalo, že národní zájem se neprosazuje urážením partnerů a šířením konspirací, lží či polopravd na sociálních sítích; právě prostřednictvím příspěvků a nahrávek na facebooku Fico v uplynulých dnech informoval o slovenské pozici k protiruským sankcím.

Také bývalý slovenský ministr zahraničí a člen vedení nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko Ivan Korčok poukázal na otočku Fica v uvedené záležitosti.

Podle liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) Ficův nesmyslný a teatrální postup v uvedené záležitosti poškodil Slovensko na mezinárodní scéně. Kroky slovenského premiéra strana spojovala s hájením zájmů skupiny Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, která má podíl a manažerskou kontrolu ve slovenském přepravci plynu Eustream.

Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit možnost vyžadovat od vývozce získání povolení při podezření, že zboží může přes třetí zemi skončit v Rusku. Na síti X to v pátek uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. K průtahům ze slovenské strany se nevyjádřil.

„Prosadili jsme do evropských pravidel jednoduchou věc: Když máme podezření, že zboží může skončit přes třetí zemi v Rusku, máme možnost vyžadovat od vývozce získání vývozního povolení, i když se nemusí jednat o zboží dvojího užití. Tím zavíráme zadní vrátka reexportu,“ uvedl šéf české diplomacie. Takzvaný záchytný mechanismus má umožnit celním správám členských zemí mnohem lépe zabraňovat obcházení sankcí.

Nový balík protiruských sankcí oslabí možnosti Ruska dál financovat válku proti Ukrajině. Na síti X to v pátek napsal německý kancléř Friedrich Merz, který ocenil, že se na 18. balíku podařilo najít shodu.

„Postihne banky, energii a vojenský průmysl,“ napsal Merz k novému sankčnímu balíku. „Oslabí ruské možnosti financovat dál válku proti Ukrajině. Udržujeme vysoký tlak na Rusko,“ dodal.

Podle českého premiéra Petry Fialy je dobře, že Slovensko změnilo své rozhodnutí a sankční balík přestalo blokovat. Sankce považuje za důležitý krok v tlaku na Kreml.