Článek
Když stroje finských aerolinek chtěly před ruskou invazí na Ukrajinu letět do Tokia, měly směr jasný – piloti krátce po startu stočili letoun nad Rusko, pak přes sever Číny zpátky do Ruska v oblasti kolem Vladivostoku. Pak stačilo jen přeletět Japonské moře a zatočit směr tokijské letiště Narita. V průměru trval takový let necelých devět hodin a letouny urazily trasu měřící téměř osm tisíc kilometrů.
Naposledy však finské aerolinky takový let podnikly 26. února. O den později Rusko zakázalo Finsku využívat svůj vzdušný prostor coby reakci na stejný krok ze strany EU. Finské aerolinky tak dočasně přestaly létat do destinací jako Jižní Korea, Singapur nebo Thajsko.
Podle vyjádření finské společnosti však firma začala na plánování změny svých tras pracovat ještě před koncem února. „První velmi hrubý výpočet jsme provedli asi dva týdny před skutečným uzavřením (ruského) vzdušného prostoru,“ řekl stanici CNN manažer společnosti pro plánování letů Riku Kohvakka.
Řešením tak pro Finnair bylo vydat se směr severní pól. Místo na jihovýchod do Ruska tak finská letadla míří severně směrem k norskému souostroví Svalbard, přes severní pól a Kanadu na americkou Aljašku a pak dále směrem k Japonsku.
Původní a nová trasa letu Helsinky – Tokio
Změna trasy však znamená mnohem menší komfort pro cestující. Let z Finska do Japonska nově trvá přes třináct hodin, během nichž letadla urazí okolo necelých třinácti tisíc kilometrů a spotřebují v průměru o 40 procent více paliva než při letu přes největší stát světa.
Společnost Finnair novou trasou začala létat od 9. března. Jeden ze svých nejdelších letů tak aerolinky přepracovaly za méně než týden. „Všechny velké letecké společnosti mají svůj vlastní počítačový systém, který používají k plánování tras a jejich změně,“ vysvětlil CNN Kohvakka. V softwaru podle něj lze vyškrtnout vzdušný prostor konkrétních zemí a ručně vložit trasové body, přes které se vypočítají alternativy.
„Ze zkušenosti jsme věděli, že máme dvě možnosti, jednu přes sever a druhou přes jih,“ dodal Kohvakka. Finnair tak mohou do Japonska letět také přes Pobaltí, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, střední Asii, Čínu a Jižní Koreu, tedy ve výsledku ještě delší trasou.
Pro letecké společnosti je uzavření vzdušného prostoru poměrně běžnou komplikací. Dochází k němu nejen během válečných konfliktů, jak tomu bylo například nad Afghánistánem, Sýrií nebo Pákistánem, tak například během startů do kosmu nebo vojenských cvičení, píše CNN.
O právu na průlet konkrétním vzdušným prostorem vždy mezi sebou jednají představitelé jednotlivých zemí. Například Rusko a Finsko dosáhly dohody o vzájemných přeletech až v roce 1994, necelé tři roky po rozpadu Sovětského svazu.
Právě společnost Finnair, podobně jako další evropské aerolinky, tak přes území Sovětského svazu do té doby téměř nelétaly. Když tak finská společnost v roce 1983 začala létat do Tokia, finské letouny do japonské metropole létaly přes severní pól a Aljašku prakticky stejnou trasou, jakou oprášily nyní.
Touto trasou aktuálně létají například britské aerolinky. Linka z Londýna do Tokia nyní létá přes Island, Grónsko, Kanadu a Aljašku, což podle serveru Flightradar24 prodloužilo průměrnou dobu letu z něco málo přes 12 hodin na přibližně 14 hodin a 30 minut, píše CNN.
Delší trasa neznamená pro letecké společnosti pouze větší spotřebu paliva, ale také nutné personální posily. „Obvykle létáme do Japonska s posádkou tří pilotů, nyní jsou ale potřeba čtyři. Zvýšili jsme také počet jídel,“ řekl CNN zástupce hlavního pilota flotily Finnair Aleksi Kuosmanen.
