Chvála z oboru i podivné obchody. Co čekat od „superministra“ Havlíčka

Šestapadesátiletý ekonom, místopředseda ANO a jedna z nejviditelnějších tváří hnutí má důležité postavení při sestavování budoucí vlády. A Havlíčkova role bude zásadní i nadále. Vedle Andreje Babiše jako premiéra by mohl být druhou nejvlivnější osobou nové vlády složené z ANO, SPD a Motoristů. Dnes Havlíček o svých plánech mluvil s prezidentem Petrem Pavlem.

Kromě vedení průmyslu a obchodu se má Havlíček ujmout i pozice vicepremiéra pro ekonomiku. Měl by tak dohlížet i na ostatními resorty spjaté s hospodářstvím státu.

Více rolí si ve vládě Havlíček už okusil. Hned pár měsíců po začátku svého prvního působení na Ministerstvu průmyslu, kam se dostal v roce 2019 během druhé Babišovy vlády, se postavil i do čela resortu dopravy. V politice pak šplhal nahoru poměrně rychle a s tím rostla i jeho úloha v hnutí. V roce 2022 byl zvolen prvním místopředsedou ANO a od té doby také vede stínovou vládu hnutí.

Když Havlíček slibuje, co vše chce v nové vládě zařídit, většinou nechybí slova o nastartování ekonomiky i hospodářského růstu. Vizi promítl i v Hospodářské strategii hnutí ANO, kterou sepsal se svými spolupracovníky.

Havlíček chce hlavně snížit ceny energií, podpořit investice či zjednodušit stavební předpisy. „Ochráníme občany i firmy před neúnosnými náklady, omezíme byrokracii a posílíme roli českého průmyslu,“ píše se například v programovém prohlášení vlády v oblasti hospodářství, průmysl a energetika.

Zlevnění elektřiny a plynu bude jedním z klíčových témat nastupující vlády. Peníze v peněženkách lidí má podle politiků zajistit převzetí plateb za podporované zdroje energie (PoZE), které loni vyšly na 35 miliard korun. Dvacet miliard z toho zaplatili spotřebitelé. Tato částka půjde podle Havlíčkových plánů nově na vrub státu, jak popsal v podcastu Agenda na Seznam Zprávách. Kde se na to peníze vezmou, prozradit ale nechtěl.

Snížení cen energií vyžadují po novém ministrovi průmyslu jako jednu z priorit i odborné svazy. „To musí proběhnout velmi rychle i s ohledem na to, co teď chystají Němci. Masivní podporu německého průmyslu, tím, že budou snižovat ceny energií pro německé firmy, tak abychom ještě aspoň trošku zůstali konkurenceschopní,“ upozorňuje pro SZ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Vedle toho je podle Prouzy potřeba rychle dotáhnout modernizaci stavebního zákona ve spolupráci s resortem pro místní rozvoj i udělat škrty v byrokracii. Až poté podle něj mohou přijít na řadu hlubší reformy.

Celkově ve spojitosti s pravděpodobným nástupem Havlíčka na ministerstvo panuje v odborných kruzích zatím spíše optimismus. „Obavy nemáme, naopak doufáme, že bude konečně zase po čtyřech letech ministerstvo někdo pořádně řídit,“ míní Prouza. Jak zmiňuje, počítá s tím, že Havlíček bude zároveň vicepremiérem pro ekonomiku. „Bude koordinovat činnost ekonomických ministrů, aby to nebylo tak, jak jsme to vídali, že jeden ministr šel doprava, druhý doleva a výsledkem bylo, že jsme stáli na místě,“ dodává Prouza.

Prouza si mimo jiné chválí, že je Havlíček komunikativní. „Neznamená to, že se vždy shodneme, ale minimálně v minulosti, když byl poprvé ministrem, tak to fungovalo. Dokázal se velmi rychle potkat, říct ano, či ne. Člověk viděl, na čem je, což nám tady poslední čtyři roky chybělo,“ uvádí Prouza.

Jeho nadějné vyhlídky nejsou do značné překvapením vzhledem k tomu, že se Svaz průmyslu a cestovního ruchu poslední dva roky na zmíněné hospodářské strategii ANO podílel. Z té by Prouza rád v praxi viděl mimo jiné zjednodušení zaměstnávání a tedy větší otevření českého pracovního trhu cizincům.

Prezident hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) ale kolem vize příchodu zahraničních pracovníků do Česka vidí nejasnosti. „Je to oblast, kde mám zatím jediný otazník, ale věřím, že budeme schopni si to zpřesnit. V programu vlády je napsáno, že dojde k revizi zaměstnávání zahraničních zaměstnanců na českém pracovním trhu, ale z toho není úplně jasné, kterým směrem se to vydá,“ podotýká.

Hospodářská strategie počítá se zvýšením počtu kvalifikovaných zahraničních pracovníků v ekonomice o 100 tisíc do roku 2030. „To nestačí. My dlouhodobě říkáme se Svazem průmyslu a dalšími profesními organizacemi, že na českém pracovním trhu schází 200 tisíc pracovníků. Měli bychom je sem řízeným, rozumným a bezpečným způsobem dostat,“ dodává.

Ostatní Havlíčkovy plány nicméně Zajíček chválí a spoléhá na to, že bude koordinovat celkovou hospodářskou politiku státu. Pro mnoho členů Hospodářské komory je to podle něj naděje, že by se v daných oblastech mohlo konečně „něco pohnout.“ „Nejvíc nás těší to, že Karel Havlíček zcela jednoznačně řekl, že se mu líbí byrokratický detox připravený hospodářskou komorou včetně antibyrokratického zákona a že je připraven ho začít společně s námi realizovat,“ vypočítává Zajíček.

O tom, že Havlíček v případě volebního úspěchu obsadí ve vznikající vládě důležitý post, nebylo pochyb. V jednu chvíli se ale nabízela varianta, že by druhý muž hnutí ANO mohl být i předsedou vlády namísto Andreje Babiše. Sám o tom mluvil už před rokem, když v médiích říkal, že hnutí má dva kandidáty na premiéra, právě jeho a Babiše.

„O tom, kdo by vládu v případě vítězství ANO ve volbách řídil, rozhodnou výsledky voleb a sněmovní matematika,“ vysvětloval Havlíček loni v listopadu v rozhovoru pro Novinky.

Nyní s ročním odstupem se otázka opět vrátila do hry, jelikož Babišovi může převzetí premiérského postu zkomplikovat jeho střet zájmů v souvislosti s holdingem Agrofert. Na vyřešení střetu zájmů trvá neústupně i prezident Petr Pavel, který nedávno prohlásil, že pokud Babišem navržené řešení nebude uspokojivé, bylo by dobré, aby hnutí ANO nabídlo jiného kandidáta na premiéra.

Havlíček ale nyní takovou možnost odmítá a tvrdí, že jasným nominantem hnutí na předsedu vlády je pouze jeho předseda Babiš. „Volby rozdaly jasně karty a vznikla koalice. A v rámci koalice jsme dospěli k jasnému závěru, že máme jednoho jediného kandidáta,“ řekl Havlíček pro Seznam Zprávy zhruba před dvěma týdny.

Dnes působí se šéfem ANO jako nerozlučný tandem, který spolu mimo jiné vystupuje i v pravidelném pořadu na sociálních sítích. Havlíček se k Babišovi dostal právě pod vlivem svých letitých zkušeností z podnikatelského prostředí. V počátcích jejich spolupráce přišli do kontaktu prostřednictvím Asociace malých a středních podniků a živnostníků, kterou Havlíček spoluzakládal a deset let vedl, než se odhodlal ke vstupu do politiky. Byl také místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Součástí Babišova kabinetu se následně stal navzdory tomu, že účast v politice do té doby vehementně odmítal. „Podnikatelé pro nás nejsou nástrojem pro realizaci našich politických ambicí. Já žádné politické ambice nemám. Nechci být politikem, nestojím o to,“ říkal v roce 2015 například pro server Neovlivní.cz. Od Babiše přitom dostal nabídku na ministerský post už před tím v listopadu roku 2017. Tehdy možnost stát se šéfem resortu průmyslu a obchodu nepřijal.

V začátcích jeho následného ministerského působení nicméně vyšla najevo jedna z nejvíce problematických částí jeho pracovní minulosti, když magazín Reportér popsal, že se coby investor podílel na projektu kmenových buněk profesorky Evy Sykové, kdy se beznadějně nemocným lidem prodávala neúčinná léčba. Sám Havlíček situaci vysvětluje tak, že se jen coby sponzor a investor podílel na projektu Akademie věd kmenových buněk, který byl v experimentální fázi. A prodej léčby pacientům už byl podle něj bez jakéhokoliv vlivu společného projektu Akademie a jeho firem.