Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od příštího roku začne platit mírnější penalizace za odchod do penze před řádným termínem pro osoby, které odpracovali 45 let a podíleli se na platbě pojištění. Má jít o odměnu především pro lidi, kteří začali pracovat už v mládí.
Do pojištění se započítává vedle samotné práce i péče o dítě, péče o závislou osobu nebo základní vojenská služba.
Doteď se ale příliš nevědělo, že je to tak i v případě učení zahájeného nejpozději do 31. srpna 1984. Jedním z argumentů je fakt, že do té doby s učením vznikal i zaměstnanecký poměr. Seznam Zprávám to potvrdilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení.
„Pokud tedy do předčasného starobního důchodu v roce 2026 půjde pojištěnec narozený v roce 1963, jehož důchodový věk je 64 let a 8 měsíců, který studoval po ukončení povinné školní výuky učební obor, bude mu tato doba přípravy na budoucí povolání hodnocena jako doba zaměstnání a případně bude mít vliv na výši jeho předčasného starobního důchodu,“ vysvětluje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení s dovětkem, že samozřejmě daný člověk musí splnit i podmínku 45 let účasti pojištění.
Jinak obecně podle České správy sociálního zabezpečení platí, že žádná další studia se nezapočítávají.
Podle dobových statistik, které redakci poskytl Český statistický úřad, může jít o teoretickou výhodu až pro vyšší desítky tisíc osob. Konkrétně ve školním roce 1983/1984 jen v České socialistické republice navštěvovalo denní studium odborných škol 142 tisíc osob, v celém Československu pak 229 tisíc osob.
Z dat ovšem nelze jednoznačně vydělit tříleté učňovské školy.
Výhoda pro fyzicky pracující
Tomu, že učňům reálně stačí 42 let v práci na dosažení mírnějších předčasných důchodů, zatímco u ostatních je to 45 let, si postupně začínají všímat i lidé řešící odchod do penze.
Například v diskuzích na portále České důchody, který jako první začal informovat o započítávání doby učení do pojistné doby, čtenáři informaci často zmiňují. „Holt, kdo studoval a byl chytrý, tak má teď smůlu,“ reaguje uživatelka Květoslava. „Co má učňák spojený s důchodem? Důchod se započítává od doby, co se nastoupí do pracovního poměru,“ reaguje zase uživatel Jiří. Další uživatelé žádají vysvětlení.
Výhodu pro lidi v učení Seznam Zprávám potvrdila i Iva Merhautová, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění na MPSV. V zásadě říká, že má jít o zvýhodnění a ocenění pro těžce pracující lidi v souvislosti s postupným zvedáním důchodového věku.
„Ta myšlenka byla, že když jsme zvedali věk odchodu do důchodu, tak jsme to chtěli zohlednit nejen napřímo v náročných profesích, ale i u těch, kteří jsou ve fyzicky náročných povoláních, to znamená například vyučení zedníci, pokrývači a podobně. I tito lidé jsou na tom fyzicky hůř, možná i zdravotně. To byl důvod,“ vysvětluje Iva Merhautová.
Jak se zpřísnily předčasné důchody
1) Prvním omezením je posunutí věkové hranice: Nově má platit podmínka, že lidé mohou odejít do předčasného důchodu nejdříve tři roky před řádným termínem. Dříve přitom platila daleko komplikovanější pravidla, která se dají shrnout takto:
Do předčasného důchodu šlo odejít po dosažení alespoň 60 let.
Pokud byl řádný důchodový věk nižší než 63 let, mohli lidé odejít maximálně tři roky předem, pokud byl vyšší, mohli odejít až o pět let dříve, ovšem až po dosažení šedesátky.
Snížené krácení část lidí láká
Samotná výhoda pak představuje výrazně nižší krácení za předčasný odchod do důchodu. Aktuálně platí, že za každých 90 dní, kdy lidé odejdou do penze před svým řádným termínem, se jejich výpočtový základ pro důchod krátí o 1,5 procenta.
Lidem, kteří mají 45 let pojištění se pak výpočtový základ krátí jen o 0,75 procenta. Reálně to na vyplacených důchodech pro ně může znamenat vyšší stovky korun navíc.
„Je to hodně individuální. To krácení 1,5 procenta za každých 90 dní je hodně masivní. Předčasné důchody takto počítané lidem vychází skutečně hodně nevýhodně a jdou do nich jenom ti, kteří jsou rozhodnutí, že půjdou dřív a je jim jedno, jaké krácení bude,“ popisuje Pavel Trenda, který se specializuje na poradenství s výpočtem důchodů pod hlavičkou portálu Optimální důchod.
Naopak krácení o 0,75 procenta je podle něj lákavé. „Pokud na to člověk dosáhne, tak se mu to vyplatí. Bude mít o několik důchodů více a krácení tam takové není. Když počítám doby návratnosti, za jak dlouho jim částka získaná na větším počtu vyplacených důchodů vykompenzuje krácení, tak to vypadá většinou poměrně příznivě,“ konstatuje Pavel Trenda a upozorňuje, že krácení o 0,75 procenta je dokonce výhodnější než to před důchodovou reformou, kdy se krátilo v nejmírnějším pásmu o 0,9 procenta.
Odborník pak popisuje, že lidé ho kvůli změně podmínek předčasného důchodu kontaktují. „Mají o to poměrně velký zájem, ale většina na to nedosáhne,“ říká s dovětkem, že lidé si neuvědomují právě to, že do 45 let se započítává vedle práce jen velmi málo činností, jako je základní vojenská služba nebo péče o dítě či závislou osobu.
