Článek
Podle lunárního kalendáře začíná 1. února rok tygra, který je v čínské mytologii zosobněním síly, energie a odvahy. Nový rok je v Číně nejdůležitějším svátkem. (Na snímku oslava lunárního Nového roku v Pekingu.)
Oslavy tradičně začínají prvním dnem prvního lunárního měsíce čínského kalendáře a končí 15. dnem, známým jako Svátek lampionů. Na snímku tanec lva v Pekingu.
Datum čínského Nového roku je pohyblivé a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem.
Číňané vítají příchod nového roku tradičně modlitbami v chrámech, ohňostroji a především rodinnými sešlostmi a hostinami. Novoroční snímek z Pekingu.
Novému čínskému roku bude vládnout vodní Tygr. Na snímku z 29. ledna socha tygra ve vietnamském Ho Či Minově Městě.
Kvůli rodinným setkáním se v tomto období miliardy obyvatel dají do pohybu, právě proto panují obavy ze zrychlení nákazy covidu-19. (Na snímku Číňané před vlakovým nádražím 29. ledna v Pekingu.)
Osvětlené budovy během světelné show ve finanční čtvrti Yujiapu 31. ledna v čínském Tchien-ťinu.
Dvojčata s tygřími vzory na oslavu čínského nového roku, 28. ledna v Čcheng-tu, provincii S'-čchuan v Číně.
Performeři předvádějí dračí tanec ve starobylém městě Ciqikou před příchodem nového roku, 28. ledna v Čchung-čchingu v Číně.
Číňané žijící v Indonésii pálí vonné tyčinky během oslav lunárního nového roku v chrámu Hong San Ko Tee 1. února v Surabayě.
Věřící vítají nový rok na indonéském ostrově Bali.
Lidé se modlí v čínském chrámu Mazu Miao v Jokohamě, 1. února, ostrov Honšú, Japonsko.
Oslava roku tygra v chrámu Hong San Ko Tee v indonéské Surabaye.
Bájné zvíře Čchi-lin na náměstí v Siang-jang, provincie Chu-pej v Číně.
Modlitba v chrámu v časných ranních hodinách prvního dne lunárního novoročního svátku v Hong Kongu.
