Článek
Motýli na břehu řeky Manicoré v deštném pralese Amazonie v Brazílii, 9. června.
Největší deštný prales na Zemi, dosud z velké části neprozkoumaný vědou, v důsledku odlesňování rychle mizí.
„Rychlost ničení je větší než rychlost objevů,“ říká botanik Francisco Farronay z Národního institutu pro amazonský výzkum (INPA).
Podle loňské studie MapBiomas ztratila Amazonie v letech 1985 až 2020 přibližně 74,6 milionu hektarů původní vegetace – což je plocha odpovídající celému území Chile. (Snímek řeky Manicoré, 7. června.)
Ničení se zrychlilo za vlády krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, kterého ekologové obvinili z aktivní podpory odlesňování za účelem ekonomického zisku.
Na snímku továrna na dřevo na březích řeky Madeira v amazonském deštném pralese ve státě Amazonas v Brazílii, 6. června.
Botanici klasifikují vzorky rostlin na lodi Almirante Moreira VII ukotvené na břehu řeky Manicoré, 7. června. Loď je plovoucí základnou organizované výzkumné expedice Greenpeace ve spolupráci s Národním institutem pro amazonský výzkum (INPA).
Úbytek zalesněné půdy je tak dramatický, že brazilská Amazonie podle loňského výzkumu publikovaného časopisem Nature přestává v součtu pohlcovat oxid uhličitý a stává se z ní zdroj skleníkového plynu pohánějícího změny klimatu.
Od roku 2019, kdy se Bolsonaro chopil moci, se průměrné roční odlesňování v brazilské Amazonii podle oficiálních údajů zvýšilo o 75 procent ve srovnání s předchozí dekádou.
„Většinu rostlinných druhů v Amazonii lze nalézt v oblastech zamořených lidskou činností,“ řekl agentuře AFP Alberto Vicentini, další člen expedice.
Odhaduje se, že 60 procent druhů stromů není člověku známých. „Pokaždé, když je nějaká oblast odlesněna, zničí to část biodiverzity, kterou už nikdy nepoznáme,“ uvedl vědec INPA.
Ve výzkumné výpravě jsou odborníci na savce, ptáky, obojživelníky, plazy, ryby, stromy a rostliny.
Odborníci se shodují, že být vědcem v Brazílii je složitá záležitost.
Výzkumné instituce v Brazílii jsou pod soustavnými útoky politické reprezentace. Univerzity, vědecké akademie a brazilské vědecké společnosti trpí mnoha škrty.
„Bez zdrojů na výzkum nemáme potřebné informace, abychom dokonce vysvětlili, proč musíme oblast chránit,“ řekla bioložka INPA Lucia Rapp Py-Daniel.
Zdroje na výzkum ubývají už deset let – další fenomén, který se podle kritiků za Bolsonara zrychlil. Na snímku z 8. června dokumentují botanici z INPA vzorky rostlin během expedice.
