Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Případ, který vešel na konci 19. století ve známost jako „Dreyfusova aféra“, má význam i v soudobé moderní Francii. Neprávem odsouzeného židovského vojáka Alfreda Dreyfuse totiž Francie v úterý posmrtně povýšila do hodnosti brigádního generála, píše server France 24.
V jednom z nejznámějších případů antisemitismu ve Francii byl Dreyfus v říjnu 1894 obviněn ze špionáže a následně odsouzen za vlastizradu, navzdory nedostatku důkazů. Byl tehdy veřejně zbaven hodnosti a měl strávit doživotí v trestanecké kolonii ve Francouzské Guyaně, než jej soud o 12 let později osvobodil. Povýšení kapitána na brigádního generála je po 130 letech aktem odškodnění v notoricky známém případu, který po generace vyvolával pobouření.
Zákon, který dolní komora francouzského parlamentu v červnu jednomyslně schválila, podpořil na začátku listopadu také senát. V pondělí jej podepsali prezident Emmanuel Macron a premiér Sebastien Lecornu, v úterý byl zveřejněn v takzvaném Úředním věstníku nových právních předpisů. „Francouzský národ povyšuje Alfreda Dreyfuse posmrtně do hodnosti brigádního generála,“ stojí v něm. Macron také v létě stanovil datum 12. července jako den památky Dreyfuse.
Schválení tohoto zákona je pro zemi symbolickým krokem v boji proti antisemitismu, se kterým se potýká i moderní Francie. Upozorňuje na rostoucí znepokojení způsobené zločiny namířenými proti Židům ve Francii v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy.
Od trestance k vyznamenání
Alfreda Dreyfuse, tehdy 36letého armádního kapitána z východní Francie, soud v případu křivě obvinil. Podle něj voják předával tajné informace o novém dělostřeleckém vybavení německému vojenskému atašé. Soud obvinění založil na porovnání rukopisu na dokumentu nalezeném v odpadkovém koši Němce žijícího v Paříži. To odstartovalo Dreyfusovu aféru, která se nechvalně proslavila i rozsáhlou antisemitskou kampaní v tisku a která značně rozdělila tehdejší společnost.
Soud Dreyfuse odsoudil k doživotí na Ďábelském ostrově navzdory nedostatku důkazů, šéf zpravodajské služby Georges Picquart se však rozhodl případ tajně znovu prošetřit. Zjistil, že rukopis na usvědčujícím dokumentu patřil jinému důstojníkovi, Ferdinandu Walsinovi Esterhazymu. Ovšem poté, co předložil důkazy generálnímu štábu francouzské armády, přivodil sám sobě vyhazov z armády a roční vězení, zatímco Esterhazy byl osvobozen.
V té době už byl případ známý široké veřejnosti a na publicitě mu dodal i spisovatel Émile Zola, který na podporu kapitána napsal slavný pamflet Žaluji…! (J'accuse…!). Ten podnítil rostoucí politickou podporu Dreyfuse a vyvinul tlak na vládu, aby případ znovu otevřela.
V červnu 1899 tak kapitána postavila Francie k druhému soudu. Nejprve ho soud opět shledal vinným a odsoudil ho k deseti letům vězení, než jej oficiálně omilostnil – ale nezbavil obvinění. To udělal teprve v roce 1906, kdy vrchní odvolací soud původní verdikt zrušil a Dreyfuse osvobodil. Vrátil se zpět do funkce jako major, sloužil v první světové válce a zemřel roku 1935 ve věku 76 let. Získal také vyznamenání Řádu čestné legie.
Pro Francii je symbolické povýšení významné i v kontextu dnešní doby. Od 7. října 2023, kdy palestinská militantní skupina Hamas zaútočila na Izrael a izraelská armáda reagovala ničivou vojenskou ofenzívou na pásmo Gazy, došlo k nárůstu hlášených útoků na členy francouzské židovské komunity. Francie je domovem největší židovské populace mimo Izrael a Spojené státy a také jednou z největších muslimských komunit v Evropské unii.
