Článek
Legenda vypráví, jak někdy počátkem roku 1919 navštívil britský matematik G. H. Hardy v londýnské ozdravovně indického samouka Šrínivásu Rámanudžana. A protože byl jako introvert trochu nesvůj (ano, introvert a navíc matematik!), prý utrousil: „Přijel jsem sem taxíkem číslo 1729. Je to dost nudné číslo, tak snad to není špatné znamení.“
Jenže Rámanudžan se údajně úplně rozzářil. „Panebože, ne! To je naopak velmi zajímavé číslo! Je to nejmenší, které se dá napsat dvěma způsoby jako součet dvou krychlí!“
K čemu to je dobré? Vlastně k ničemu. Možná proto matematici tuhle historku milují. Pojmenovali dotyčné číslo jako Hardyho-Rámanudžanovo, a kdyby to někoho zajímalo, tak ty krychle mají strany o délce 1 a 12 (to je ten první způsob) a 9 a 10 (ten druhý).
Co na tom matematiky tak fascinuje? Nejsem matematik, takže se můžu jen domýšlet. A zřejmě je to právě ta naprostá nepraktičnost a zároveň elegance celé věci. Nabízí se spousta otázek: opravdu je tohle nejmenší číslo, které jde takto dvěma způsoby „rozložit“ na dvě krychle? Dá se to dokázat? A jaká další, větší čísla následují?
Odpovědi neznám, ale asi by to věděl Alex Gerko. Britský miliardář ruského původu, který v severolondýnském Mill Hillu zakládá se svou ženou školu s názvem 1729 Maths School. Je to soukromá škola s vysokým školným (ale zároveň s velkorysou nabídkou stipendií), inspirovaná legendární ruskou Státní školou č. 57. A úkol má podobný, vlastně až banálně jednoduchý: postarat se či přímo vychovat génie.
Mimochodem, pokud jde o odpovědi ohledně Hardyho-Rámanudžanova čísla, zná je dnes každý chatbot. Další takové číslo je 4104 a umělá inteligence ho vysype z rukávu. Zapamatujte si to, ještě se k tomu vrátíme.
Vyučování začíná právě v těchto dnech. Rodiče přihlásili asi 300 dětí, vzali jich sedmadvacet, ve věku od jedenácti do čtrnácti. Matematika je na rozvrhu jedenáct hodin týdně, tedy zhruba třikrát víc než v běžné britské škole. Naopak místo dvou cizích jazyků se učí jen jeden, informatika je zrušená úplně. Co děti potřebují vědět, se dozvědí v rámci hodin matematiky.
Školné pro žáky bydlící na internátě vyjde na skoro 58 tisíc liber ročně, tedy asi milion sedm set tisíc korun. K dispozici jsou ale stipendia. Přijímací řízení je takzvaně needs-blind, což znamená, že přijímací komise neví, jestli si uchazeč bude platit školu sám, anebo má dopředu přislíbené stipendium. Diverzita moc nefunguje, dívek je ze sedmadvaceti studujících jen pět.
Je tu ještě jeden vtipný detail: Stipendia dostala jméno právě podle Rámanundžana. A proč je to vtipné? Rámanudžan sám jako student o stipendium přišel, a to dokonce dvakrát. Poprvé na britské Government College v Kumbakonamu, kde se odmítal učit cokoli kromě matematiky a nesplnil požadavky na prospěch. Podruhé na škole v Madrásu. Takže nedostudoval a v roce 1912 nastoupil jako účetní písař v přístavu. Matematiku se naučil z jedné knihy, která prý navíc byla zastaralá. Přesto získal pozornost největších univerzitních matematiků své doby, včetně zmíněného Hardyho.
Zajímavý příběh má i majitel školy 1729, ruský miliardář Alex Gerko. Vyrostl na moskevském předměstí, od dvanácti chodil do specializované matematické školy číslo 57, vystudoval matematiku na univerzitě a od roku 2006 žije v Londýně.
Peníze vydělal podobně jako český matematik Karel Janeček na takzvaném algoritmickém obchodování. V roce 2015 založil XTX Markets, britským občanem je od roku 2016. Bylo by nefér řadit ho k poměrně velké skupině bohatých Rusů žijících v Londýně. Gerko není oligarcha: ruského občanství se vzdal v roce 2022 po invazi na Ukrajinu. Jeho firma poslala na pomoc Ukrajině desítky milionů liber. Loni odvedl na daních 331 milionů a byl druhým největším plátcem daní v zemi.
A teď zkouší otestovat to, co si vyzkoušel „sám na sobě“. Gerko totiž vystudoval „školu 57“, která od konce 60. let vychovává ruské matematiky. Má zcela jiný způsob výuky, žáci tam mají mnohonásobně větší péči než jinde. Funguje to: absolventi této i dalších podobných škol v Rusku jsou často slavnými matematiky s Fieldsovými medailemi, úspěšnými byznysmeny atd. Jinými slovy, tyhle školy se pokouší cíleně „vyrábět génie“.
Je v tom někdejší sovětská či ruská posedlost plánováním, trochu sociálním inženýrstvím a samozřejmě disciplínou a vírou, že se všechno dá přemoct silou a vůlí, a to i příroda. Navíc šachy, matematika i další exaktní obory měly v bývalém Sovětském svazu a pak v Rusku vždy výjimečné postavení, protože se vymykají vlivu politiky i ideologií, a ruské režimy na nich zároveň rády demonstrovaly svou excelenci.
Alex Gerko teď chce podobnou školu založit v Londýně, a zřejmě to bere jako určitou splátku dluhu vůči Británii. Navíc pro člověka, který vydělal miliardy částečně díky matematice, je matematika důkazem, že svět je uspořádaný spravedlivě: nahoře nejsou privilegovaní, ale chytří. Čemuž se obzvlášť dobře věří, když ten nahoře jste vy.
Zároveň platí, že škola na „výrobu matematiků“ vzniká ve zvláštní moment. Letošní Mezinárodní matematická olympiáda se v červnu konala v Šanghaji. Sedm účastníků z celého světa získalo plný počet 42 bodů. Stejný výsledek ale poprvé v historii zaznamenala i umělá inteligence: čínský dots-note-3.0 vyřešil všech šest úloh, totéž pak zvládl ChatGPT 5.6 Pro. Plus za posledních několik měsíců se s pomocí nejnovějších velkých jazykových modelů podařilo vyřešit řadu matematických problémů a úloh, kde se na něco takového čekalo desítky let, někdy i déle.
Matematiku jsme dlouho považovali za jakousi moderní gymnastiku ducha. V tom byla krásná a neopakovatelná, a moc jsme nemuseli přemýšlet o tom, v čem je její praktický smysl. Byl stejný, jako je smysl nejvyšších hor: v lidech byla vždycky touha je dobývat.
Jenže dnes tohle dobývání začínají umět počítače. Nevezme to matematice, dosud vyhrazené jen lidským mozkům, její dráždivou estetiku a krásu? Bude mít vysoká matematika ještě smysl? To nevíme. A už vůbec netušíme, jak bude vypadat lidské poznání včetně matematiky v roce 2033, až budou maturovat žáci, kteří dnes nastupují na Gerkovu školu 1729 v Londýně.
Nejspíš se ale neztratí, géniové se hodí vždycky.
