Článek
Kehlsteinhaus, známé pod názvem Orlí hnízdo, využíval během druhé světové války vůdce nacistického režimu Adolf Hitler a další vysoce postavení nacisté jako horské útočiště. Nyní však na jeho místě stojí jen ohořelé ruiny. Minulý měsíc jej z velké části poškodil údajný žhářský útok, píše stanice BBC. Němci se teď potýkají s otázkou, jak s místem dále naložit vzhledem k jeho nacistické minulosti.
Před požárem Orlí hnízdo, které je ve vlastnictví spolkové země Bavorsko, fungovalo jako vysokohorský restaurant. Každoročně jej navštívily desítky tisíc turistů, kteří se mohli v nadmořské výšce 1834 metrů občerstvit a pokochat výhledem na Alpy.
Budova se nachází nedaleko bavorského města Berchtesgaden, asi 150 kilometrů od Mnichova. Nacisté ji nechali postavit v roce 1938. Hitler ji využíval především jako rekreační a reprezentativní sídlo pro vítání návštěv. Sám ji však podle některých historiků měl navštívit pouze několikrát z důvodu nedostatečného zabezpečení. Na rozdíl od Hitlerova berlínského krytu a nedaleké letní rezidence Berghof, však Orlí hnízdo přežilo válku.
Požár vypukl v noci z 23. na 24. října a podle bavorských úřadů je za něj zodpovědný muž trpící duševním onemocněním. Policie zadržela třiatřicetiletého německého občana nedaleko od místa činu na horské silnici. S mužem bylo zahájeno trestní řízení pro podezření ze žhářského útoku. Úřady se k možnému motivu útoku nevyjádřily, píše BBC.
Obnovit, nebo navrátit přírodě?
Němci nyní řeší, jak naložit s místem po požáru. Někteří se kloní k celkové nebo alespoň částečné rekonstrukci areálu, jiní zase volají po odstranění zbytků budovy a ponechání místa přírodě. Otázka Orlího hnízda je přeneseně debatou o tom, jakým způsobem by se Německo mělo vypořádat s nacistickou minulostí.
Sílí také obavy, že při současnému vzestupu krajní pravice v Německu, by se mohlo Orlí hnízdo stát neonacistickým poutním místem. Podle profesorky Isabel Heinemannové působící na mnichovské univerzitě by právě úplná obnova znamenala návrat k „vysoce ideologizované architektuře“.
Heinemannová však nevylučuje alespoň částečnou rekonstrukci. „Myslím si, že bychom mohli zdokumentovat stav, v jakém budova zůstala po požáru, zachytit historické pozůstatky Kehlsteinhausu, a poté některé části zrekonstruovat v moderním stylu,“ řekla pro BBC.
Ve snaze o doplnění kontextu Orlího hnízda bylo již v devadesátých letech otevřeno také muzeum v nedalekém Berchtesgaden mapující nacistické zločiny. Podle ředitele muzea Svena Kellera není cestou Orlí hnízdo odklidit, protože jeho odkaz tím stejně nezmizí z obecného povědomí lidí.
Orlí hnízdo před požárem fungovalo jako restaurace s občerstvením. V jeho prostorách byla také výstava fotografií mapující jeho historii.
„Stěží tam necháme stát ruinu“
Podle profesora Richarda J. Evanse z univerzity v Cambridge je nyní vhodná příležitost místo neobnovovat. „Teď už je to vypálené. Je to zničené. Myslím, že by měli prostě odklidit trosky a nechat horu v jejím přirozeném stavu,“ uvedl Evans.
Naopak bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann a bavorský ministr pro vědu a umění Markus Blume se vyslovili pro obnovu trosek. „Stěží tam necháme stát ruinu,“ řekl Herrmann s tím, že další kroky však budou konzultovat s historiky.
Německo i Rakousko v poslední době bojují proti vzestupu krajně pravicové AfD a Rakouské strany svobody. I z toho důvodu se vlády snaží znepřístupnit nacistická místa paměti neonacistickým poutníkům. Například v červenci otevřeli v Hitlerově rodném domě v Braunau am Innu policejní stanici.
