Článek
Rodný dům někdejšího nacistického vůdce Adolfa Hitlera v hornorakouském městě Braunau am Inn se ve středu oficiálně stal novou policejní stanicí. Po necelých třech letech tak skončila přestavba, jejímž cílem bylo zabránit, aby se dům stal poutním místem neonacistů, napsala agentura DPA.
Hitler žil v domě na adrese Salzburger Vorstadt 15 jen několik týdnů, než se jeho rodina přestěhovala na jinou adresu v Braunau. Když mu byly tři roky, město opustili natrvalo, píše BBC.
„Z mého pohledu je to nyní v pořádku. Zvědavci ale budou na Hitlerovy narozeniny nadále přicházet,“ citovala DPA jistou 66letou ženu, která se s dvěma přáteli ze západoněmeckých Cách přišla na otevření stanice podívat.
Dům u hranic s Bavorskem prošel od roku 2023 rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou za 20 milionů eur (484 milionů Kč). Z architektonické stránky už podle DPA nic nepřipomíná, že se v budově nacistický vůdce narodil.
Před přestavbou na historický význam místa odkazoval na chodníku před domem kamenný památník s nápisem „Za mír, svobodu a demokracii, už nikdy fašismus, na připomenutí milionů mrtvých“.
Kámen, který pochází z nedalekého bývalého koncentračního tábora Mauthausen, i nápis na něm zůstaly.
„Cílem bylo zabránit jakémukoli spojování s Adolfem Hitlerem, a zbavit se tak té mystiky,“ řekl novinářům během prohlídky domu šéf oddělení historie na rakouském ministerstvu vnitra Stephan Mlczoch.
Vyrovnání se s historii
Město i Rakousko dlouhé roky vedly diskuze o tom, jak se s nacistickým odkazem vypořádat. Tyto debaty podle DPA nyní zřejmě skončily.
Na stanici, ve kterou se dům změnil, bude nyní sloužit asi 50 policistů. Okresní policejní šéf Stefan Haslberger řekl, že policisté prověří každého, kdo bude při obcházení kolem domu působit podezřele. „Zkontrolujeme ho a promluvíme si s ním,“ řekl.
Ne všichni však rozhodnutí umístit do domu policejní stanici vítají. Někteří se domnívají, že vysílá nesprávný signál, připomíná BBC.
Část veřejnosti si přála, aby se z domu stalo centrum připomínající odpovědnost za nacistickou minulost. Jiní, například místní historik Florian Kotanko, by raději viděli návrat organizace Lebenshilfe, která pomáhá lidem s mentálním hendikepem.
„Ani tato charitativní organizace se ale nechtěla vrátit, protože měla pocit, že by byla využita jako zástěrka v politické debatě. Vláda proto musela rozhodnout jinak,“ řekl Kotanko stanici BBC. On je přesvědčen, že historie tohoto místa nikdy nezmizí, i kdyby jej navštěvovalo méně neonacistů.
Rakouská vláda si dům po desetiletí pronajímala od jeho majitelky ve snaze zastavit krajně pravicovou turistiku. Do roku 2011 v něm působila pobočka organizace Lebenshilfe pomáhající lidem s mentálním hendikepem, od té doby byl dům prázdný. V roce 2016 vláda přijala zákon, kterým si vynutila prodej domu výměnou za odškodné, nemovitost se tak dostala do vlastnictví státu.
