Článek
Tým inženýrů a vědců přivezl do španělské pouště u města Almería stroj, který vypadá jako z budoucnosti. Charlie je prototyp roveru, na jehož vývoji již řadu let spolupracují Evropská kosmická agentura (ESA), společnost Airbus a zástupci evropského průmyslu a vědecké obce. Po zkouškách v náročném pouštním terénu se zdá, že Charlie vědce přesvědčil vozítko na Mars časem vyslat, popisuje deník El País.
Vědci hledali prostředí co nejvíce podobné Marsu – prašnou půdu, skalnatá suťoviska a terén pokrytý solnou krustou. Tým si vybral část pouště Tabernas, která věrně odpovídá oblasti, do níž má evropská mise zamířit. Projekt ExoMars má za cíl v roce 2030, po letu trvajícím déle než rok, dosáhnout povrchu Marsu prvním evropským roverem a provést hlubinné vrty při pátrání po stopách minulého či současného života na rudé planetě.
Testy provádí tým zaměřený na vývoj technologií a přípravu na průzkum rudé planety se zkratkou ExPeRT. Poslední dva týdny členové týmu sledovali, jak rover reaguje na různé povrchy. Charlie byl přitom řízen na dálku: kontrolní středisko se nachází v italském Turíně, takže trénink nebyl určen jen pro samotný stroj, ale i pro operátory, kteří ho budou z dálky ovládat.
Charlie je součástí programu ExoMars zahájeného před více než deseti lety. První mise tohoto programu neskončila úspěchem – přistávací modul Schiaparelli se zřítil na povrch Marsu poté, co proletěl řídkou atmosférou rychlostí přibližně 540 kilometrů za hodinu. Získaná telemetrická data však inženýrům pomohla zásadně vylepšit konstrukci druhé fáze programu ExoMars, a to samotného roveru Rosalind Franklin, jehož prototypem je právě Charlie.
Přímo na Mars sice zamíří až finální sesterský model Rosalind Franklin, disponuje však shodným podvozkem, koly, stožárem i základnou. Zkušenosti, které prototyp získává v Almeríi, budou zapracovány přímo do letového exempláře. Jeho start je naplánován na rok 2028. Jakmile na začátku roku 2030 dosedne na povrch Marsu, zahájí vrtání do hloubky zhruba dvou metrů s cílem odebrat a analyzovat vzorky podloží.
Materiál nacházející se pod povrchem je lépe chráněn před nepříznivými vlivy, zejména před kosmickým zářením. Vozítko ponese na palubě plnohodnotnou miniaturní laboratoř schopnou zkoumat vzorky přímo na místě a detekovat případné organické molekuly. K výběru nejvhodnějších míst pro vrt poslouží sada sofistikovaných vědeckých přístrojů.
Klíčovou součástí zkoušek roveru Charlie v poušti u Almeríe byl test autonomního navádění. Vozítko Rosalind Franklin totiž bude na Marsu pracovat samostatně. Na začátku každého solu (marťanského dne) obdrží ze Země harmonogram úkolů, vyhodnotí trasu bez nutnosti nepřetržitého zásahu operátorů a souhrnné hlášení odešle až po jejich splnění. Na splnění své hlavní vědecké mise bude mít rover na povrchu šest měsíců.
