Hlavní obsah

Hnutí za „spravedlnost“ v JAR: nesnáší migranty a nebojí se násilí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Členové hnutí Dudula během protestu proti nelegálním migrantům nedaleko Pretorie, září 2022.

Reklama

Domovní prohlídky, šacování, a to i s doprovodem výhrůžek a násilí. Příznivci xenofobního hnutí Dudula i díky tomu získávají podporu na chudinských předměstích Jihoafrické republiky. Migranty považují za zdroj veškerého neštěstí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Upalme cizince. Půjdeme do garáže, koupíme benzín a cizince upálíme.“ Úryvek zpěvu, který se linul prostory, kde se letos v květnu sešli na svém prvním summitu stoupenci operace Dudula. Jihoafrické hnutí se otevřeně hlásí k nenávisti vůči všem v zemi nelegálně pobývajícím migrantům z jiných afrických států. Dnes už má také politické ambice a chce uspět příští rok ve volbách.

„Sami sebe prezentují jako radikální vlastence, ale jsou mnohem horší, protože jsou až do morku kostí xenofobní. V minulosti podněcovali a páchali násilí (v různých formách) proti černochům, kteří nejsou jihoafrického původu,“ uvedla na jejich adresu pro Seznam Zprávy Stephanie Rudwick, expertka na Jihoafrickou republiku z české Akademie věd.

Synovy popáleniny svaluje na cizince

Sedmapadesátiletá Dimakatso Makoenaová pracuje ve školní jídelně na východním předměstí Johannesburgu. Svobodná matka tří dětí se už 10 let živí jako kuchařka.

„Abych řekla pravdu, nesnáším cizince. Jak bych si přála, aby se sbalili a odešli z naší země,“ svěřuje se v rozhovoru pro britskou BBC a do očí se jí ženou slzy.

Proč zastává tento postoj, vysvětlí reportérce jasně, když jí na svém telefonu ukáže fotku svého syna – vyhublého mladíka se skelným pohledem v očích a popáleninami, které se mu táhnou od paží až po tvář.

FAKTA

  • Operace Dudula vznikla před dvěma lety na předměstí Johannesburgu v Sowetu.
  • Právě Soweto je v dějinách JAR silně spojené s odporem proti apartheidu, bylo domovem prvního demokraticky zvoleného prezidenta Nelsona Mandely.

„Drogy začal kouřit, když mu bylo 14 let,“ pokračovala Makoenaová. Vysvětlila, že vážné popáleniny má její syn kvůli tomu, že se pokusil ukrást elektrické kabely, aby získal peníze na drogy. Ty ale byly pod proudem a vážně ho zranily.

O tom, kdo za drogovou závislost jejího syna může, má matka jasno: nelegální migranti, kteří podle ní drogy prodávají. S tímto názorem není jediná.

Právě obraz imigrantů z jiných afrických zemí, kteří prodávají drogy místním, a tím ničí jejich životy, je jedním z hlavních leitmotivů příznivců operace Dudula.

„Obyvatelé chudších čtvrtí se totiž často dostávají do spárů závislosti na metamfetaminu nebo heroinu. Jejich užíváním mohou uniknout beznadějné realitě každého dne,“ vysvětlila drogovou problematiku v chudinských čtvrtích pro jihoafrický týdeník Mail and Guardian národní koordinátorka Jihoafrické národní rady pro alkoholismus a drogovou závislost (SANCA) Adrie Vermeulenová.

Stejně tak jsou příznivci operace Dudula přesvědčeni, že jim cizinci pracující v zemi ilegálně berou práci. Nezaměstnanost v zemi totiž dlouhodobě převyšuje 30 procent a řadí se mezi jednu z nejvyšších na světě, uvádí agentura Reuters. V JAR přesto pracují statisíce, možná miliony cizinců.

„Lidé jsou zoufalí, trpí, a proto se obracejí na ty nejzranitelnější a nejsnadnější cíle, což jsou migranti, zejména ti nelegální, kteří nemají doklady,“ vysvětluje pro stanici Al-Džazíra růst nenávisti vůči cizincům mluvčí jihoafrické organizace bojující proti xenofobii Kopanang Africa Against Xenofobia Dale McKinley.

„Socioekonomické postavení a vzdělání podporovatelů (operace Dudula) se značně liší. Skupina ale přitahuje mnoho chudých obyvatel měst, kteří mají pocit, že mají afričtí migranti více příležitostí než místní… Myslí si například, že někteří jsou ochotni pracovat za platy, které jsou v zemi nedůstojné, jiní zabírají pracovní místa vyhrazená pro Jihoafričany,“ přibližuje Rudwick.

„Úspěchy některých drobných podnikatelů z ciziny pak také u místních v některých případech vyvolávají žárlivost,“ popisuje dále.

Problémy JAR

Měl to být duhový národ, který světu přinese poselství svobody a míru. A je to temná noční můra. JAR je v hluboké krizi. A dodnes není jasné, jak ji řešit. Někteří lidé proto tvrdí, že apartheid nikdy neskončil.

Podle expertky na ekonomiku JAR Terezy Němečkové z Metropolitní univerzity Praha je nenávistný postoj vůči cizincům u chudších Jihoafričanů důsledkem toho, že se jejich poměry i přes všechna očekávání a politické sliby od konce apartheidu nezměnily.

„Mezi touto částí populace narůstá frustrace, protože její životní situace se nezlepšuje - mnozí i po 30 letech žijí ve slumech (townshipech) v otřesných podmínkách, leckde jsou ohrožováni mimořádně vysokou kriminalitou (včetně častého znásilňování žen a dětí), do toho lze započíst neustálé výpadky energií, vysoké ceny paliv, potravin, ale i třeba ohromnou korupci na úrovni nejvyšších státních představitelů a představitelů byznysu, která frustraci těchto lidí jen prohlubuje,“ popsala.

Do vlastních rukou

Podle operace Dudula vláda s „nelegální migrací“ prakticky nic nedělá. Její členové se proto rozhodli vzít iniciativu do vlastních rukou. Kromě nenávistných rétorických projevů a písní tak mimo jiné pod jejich záštitou vznikla hlídková služba, která se snaží různými způsoby cizince konfrontovat a svévolně se staví do pozice strážců zákona.

„Máte potřebné dokumenty, abyste byl v JAR? Kde jsou doklady k vašemu podnikání?Přineste je a dejte je sem,“ přibližuje reportáž BBC otázky kladené při domovní prohlídce organizované operací Dudula v oblasti Diepkloof.

Hlídka v tomto případě kontroluje cizince a majitele malého obchodu, se kterým má údajně jeho bytná problémy kvůli placení nájmu. Příslušníci Duduly nakonec muže donutili, aby podepsal dokument, na základě kterého má dva měsíce na vystěhování.

Když reportérka namítá, že členové Duduly přeci nejsou policie ani soudci a nemají na takové chování právo, jeden muž ze skupiny odpovídá, „že kdyby tu imigrant nebyl, nikdy by takový problém neměl“. Zdůrazňuje zároveň, že se hlídka vždy snaží řešit situace mírově. Krátce předtím ale jeden z mužů vyhrožoval majiteli obchodu, že pokud se nepodvolí, zbijí ho.

Příznivci Duduly také obcházejí sociální byty, kde kontrolují, zda v nich žijí místní, nebo cizinci, nebo kontrolují lidem doklady. Loni se například utábořili před nemocnicí Kalafong na předměstí Pretorie a bránili lidem, včetně těhotných žen, ve vstupu do nemocnice. Kontrolované si vybírali na základě vzhledu a přízvuku.

Vlastní zkušenost s příznivci Duduly popsal BBC i živnostník původem z Nigérie. Trhovec, který prodával oblečení, vyprávěl, jak na něj letos zaútočily dvě ženy: vytáhly na něj taser a pak mu zničily stánek. Jeho zboží hodily do kanálu.

„V této zemi volím. Jsem zdejší občan. Nikdy jsem neviděl, že by se nějaká země chovala k lidem takhle. Pokud dělám něco nelegálního, fajn. Deportujte mě. Ale já nedělám nic nelegálního. Teď nemůžu platit nájem. Chci odejít, je toho na mě moc,“ vyprávěl muž. Po útoku skončil na ulici.

Bez elektřiny

Chudí. Bohatí. Domácnosti. Podniky. I veřejná infrastruktura. JAR se potýká s obrovskými výpadky proudu, které ovlivňují všechny napříč společností. Zároveň se země připravuje na zimu.

Pro kontext: Přestože rétorika členů operace Dudula varuje před invazí imigrantů, kterých mají být v zemi desítky milionů, podle jihoafrického Institutu pro bezpečnostní studia v Africe se v zemi nachází 3,95 milionu migrantů. To představuje asi 6,5 procenta tamní populace.

Oficiální údaje z trestního soudnictví pak naznačují, že přistěhovalci páchají trestnou činnost méně často než Jihoafričané. Cizinci bez dokladů tvoří asi 2,3 procenta lidí poslaných ročně za mříže.

Budoucnost v politice

Operace Dudula má v současnosti především politické ambice, jak si její příznivci schválili právě na první národní konferenci v Johannesburgu. V září se zaregistrovala jako politická strana a chce uspět v příštím roce ve volbách do Národního shromáždění i do samospráv v jednotlivých provinciích.

V čele seskupení od června stojí Zandile Dabulaová. I ona v rozhovoru s reportérkou BBC tvrdila, že za většinou problémů v JAR je obrovské množství cizinců. „Budu k vám upřímná, v některých případech musíme být tvrdí. Nechceme prosazovat násilí a nechceme, aby se lidé cítili obtěžovaní, ale v určitém momentu musíme opravdu přitvrdit, protože ti lidé jsou velmi hrubí,“ řekla na adresu migrantů.

Tam ale její myšlenky nekončí. „V naší zemi je nepořádek. Cizinci pracují na dvacetiletém plánu na ovládnutí Jihoafrické republiky,“ představila jednu teorii rozšířenou mezi příznivci Duduly. I když ví, že jde o „povídačku“, přiznává, že jí věří.

Mluvčí operace Dudula Isaac Lesole nicméně přiznává, že přerod občanského hnutí v politickou stranu bude znamenat zároveň změnu taktiky.

„Chceme operaci Dudula demilitarizovat. Víme, že vojenský aspekt se mnoha lidem nelíbil… Teď, když jsme zaujali nový postoj, musíme zajistit, že toho stále můžeme dosáhnout hodně, aniž by lidé byli militantní a zabíjeli. Jako politická strana se řídíme jinými pravidly,“ cituje jeho slova britský deník The Guardian.

Hlavní ideologie ale podle něj zůstává stejná. „Nelegální přistěhovalce považujeme za zločince, a ti se musí vrátit do svých zemí.“

Aktivity operace Dudula odsoudil loni v dubnu i jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa jako „pomstychtivou sílu“, která rozděluje Afričany. Rétoriku namířenou proti migrantům ale šíří i jeho vládní Africký národní kongres, byť ne tolik militantní.

Reklama

Doporučované