Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Hrozí vypínání vody, Itálii to ale nezajímá. Je stará, říká mladá generace

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Sucho v Itálii si v některých regionech vynutilo zavedení vyhlášek omezujících užívání vody k zalévání zeleně nebo mytí aut. V podhůří Kottických Alp v posledních dnech konečně zapršelo a místní vesele zavlažují. Zásoba z hor v podobě sněhu ovšem chybí a srážky ji nahradí jen nakrátko.

Reklama

11. 8. 6:50

Výhled na vrcholky Kottických Alp má pro partu mladých Italů hořkou pachuť. Mají totiž před očima epicentrum sucha, jehož důsledky pociťují každý den až ve víc než 200 kilometrů vzdáleném Miláně.

Článek

/Od našich zvláštních zpravodajů/

Sever Itálie zažívá historické sucho. Sníh z Alp, kde pramení Pád a další řeky, letos kvůli vysokým teplotám zmizel neobvykle rychle. Region je tak závislý jen na srážkách, kterých není a s nejvyšší pravděpodobností ani nebude dost.

Přímo u pramene Pádu v Pian del Re to na první pohled nevypadá, že je něco špatně. Voda vyvěrá ze skály a rychle stéká dolů do údolí, kde tvoří kaskádu vodopádů a už po pár kilometrech z ní je asi tři metry široká říčka. Do moře z ní voda už ale nedoteče.

Když z hor sjedete zhruba 30 kilometrů na východ, narazíte na dlouhý pás, kde lze řeku bez problémů přejít suchou nohou. Nenajdete tam jedinou louži, jen koryto plné kamení.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Snímek pořízený pár kilometrů od města Saluzzo. Oblastí se den před focením přehnal silný liják, v korytu ani tak nezůstala jediná louže.

O kus dál se nejdelší italská řeka zase objeví poté, co do vyschlého koryta steče voda z okolních potoků a říček. Celkově je na tom ale Pád špatně a s ním i celá severní Itálie a tamní rozlehlá pole s řadou na vodu náročných plodin.

Kromě farmářů to s úzkostí sleduje i skupina asi 20 mladých skautů a skautek z Milána, kteří posedávají v nízké trávě pouhých 50 metrů od pramene. Mladí Italové po výzvě k rozhovoru o suchu ochotně odkládají krosny a s nimi i plán zahájit výstup na jezera pod nejvyšší horou Kottických Alp, Monviso.

I ta je mimochodem letos úplně bez sněhu, což místní nepamatují. Skautům je všem nanejvýš 18 nebo 19 let a pohled na holé skály v okolí nemohou srovnat se vzpomínkou na chladnější roky. Důsledky sucha ale pociťují na vlastní kůži při chození po horách i doma v Miláně. Uvědomují si navíc, že v budoucnu zřejmě bude hůř.

Analýza

Nejsou to prudké bouře, orkány ani další extrémní jevy. Pokud jde o počasí, nejvíc smrtící je pro lidi horko. Na otázku, jak velké vedro už může zabíjet, neexistuje jednoduchá odpověď. V přiložené analýze jsme shrnuli výsledky několika výzkumů na toto téma.

Jak vlastně vedro zabíjí? V článku se dočtete, že přehřátí organismu a totální kolaps jsou až poslední fází, ve skutečnosti vedro může zabíjet mnoha způsoby.

V noci se možná bude vypínat voda

Hned jak zazní otázka, zda se sucho dotýká jejich každodenního života, propuká ve skupině živá debata. Do role moderátora se sám pasuje 18letý Lorenzo a začíná překládat.

„V Miláně se kvůli šetření vodou letos zaváděla úsporná opatření. Nesmí se plýtvat například na zalévání. A mluvilo se už i tom, že se možná bude na noc úplně vypínat voda, nebo že se zastropuje množství, kolik kdo může využít. Zatím se to nestalo, ale je klidně možné, že k tomu dojde,“ shrnuje mladý Ital postřehy svých kamarádů.

„Zeleň v našem městě je často suchá. Je srpen, ale když se projdete po městě, občas to vypadá, jako by byl podzim, protože na zemi už je suché listí,“ připomíná jedna ze skautek.

„Ano. Kromě toho se nás vlastně určitě dotýkají i zvýšené ceny různých věcí, co se suchem souvisí,“ navazuje Lorenzo.

„Zemědělské produkty a tak dále,“ doplňují další z hloučku.

+3

Při výletech po horách skupina paradoxně už několikrát zmokla. Přesto se ale skautům hůř hledají zdroje, když chtějí doplnit zásoby a přefiltrovat si vodu přímo z koryt a studánek. Kvůli suchu také nerozdělávají ohně, aby nezvyšovali už tak vysoké riziko požáru.

„Je nám úzko“

„Celkově bych tedy řekl, že důsledky sucha v každodenním životě pociťujeme. Zatím to není nic hrozného a určitě nejsme ti, na koho ta krize dopadá nejvíc. Přesto nás to ale trápí a je nám úzko,“ přibližuje Lorenzo pocity svých přikyvujících přátel.

Na tom, jestli je sucho v Itálii téma, které hýbe společností, se skauti zjevně nemohou rychle shodnout. Nakonec docházejí k závěru, že spíš ne.

Podle Tobiase Jonese, britského novináře, jenž žije v italské Parmě a napsal knihu o Pádu, se přitom minimálně v médiích o řece nyní mluví víc než kdy předtím. „Řeka Pád byla za dva měsíce ve zprávách vícekrát než za předcházejících deset let. Doprovází to i další zprávy, jako bylo zřícení ledovce Marmolada, dovážení vody helikoptérami do horských resortů, kde vyschly známé fontány, zavírání lázní a tak dále,“ řekl mi Jones, když jsem mu telefonoval ještě z Prahy. „Zpráv je mnoho a jsou součástí té samé krize,“ dodal.

Italská média píší o suchu jako o tom nejhorším přinejmenším za 70 let. Tentokrát je podle vědců navíc „chronické“. Změnu k lepšímu lze kvůli klimatické změně očekávat pouze v případě velkých změn v hospodaření s vodou.

Mladí Italové, kteří teď hledí přes tři tisíce metrů vysoké hory Kottických Alp bez kousíčku sněhu na vrcholcích, mají ale pocit, že většinová společnost problému nepřikládá patřičnou váhu.

„V září budou volby a problémy spojené se životním prostředí politici teď vůbec neřeší,“ myslí si. Podle Lorenza jsou sucho a vůbec veškeré projevy klimatické změny hodně diskutované mezi mladými a obzvlášť v jeho „sociální bublině“, ale nikoliv u starší generace.

O italské politice

Kauza – Zprávy o kontaktech šéfů dvou italských stran s ruskou ambasádou vyvolala otázky, do jaké míry Moskva přispěla k nedávnému pádu protiruského premiéra Maria Draghiho.

Portrét – Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vydržel ve funkci italského premiéra skoro rok a půl, což je na italské poměry zhruba průměr. Jeho vládu rozklížily vnitřní spory.

„Nemůžeme čekat“

„Momentálně tady nemáme žádnou větší politickou stranu, která by se výrazněji věnovala environmentálním tématům,“ souhlasí jedna ze skautek. „Co chceme my mladí, není pro politiky důležité, protože to není důležité pro většinu. Itálie prostě není mladá země,“ utrousí.

Útěchou jí není ani představa, že by se věci mohly změnit s nástupem její generace k moci. „My nemůžeme čekat, až naši vrstevníci budou sedět v parlamentu. Změnu je potřeba udělat hned,“ povzdechne si.

Foto: Lukáš Marek, Seznam Zprávy

Parta milánských skautů těsně před zahájením výstupu do Kottických Alp.

Dívka jako jediná ze skupiny s jistotou tvrdí, že kdyby některá z větších politických stran otevřeně kladla důraz na péči o přírodu, dala by jí svůj hlas. Nikdo z ostatních, z nichž někteří se příští měsíc chystají k volbám vůbec poprvé, zatím neví, koho podpoří. Hodně jich navíc nakonec k volbám ani nepůjde. Na sto procent si je svou účastí jistý jediný Lorenzo.

Otázku, jak to v kontextu současné krize vidí s vodou do budoucna, následují rozpačité reakce. Většina krčí rameny, jeden mladík přichází s poznámkou, že čas a nástup nové generace podle něj stejně nic nezmění.

„Zaslepenost vůči těmto problémům je spíš kulturní než generační problém. Mladí zestárnou a hodně z nich bude úplně stejných jako předešlá generace,“ domnívá se.

Lorenzo se ale snaží udržet si optimismus. „Časem musí dojít ke změně! Nakonec se to přece bude muset stát – i kvůli ekonomice. Už to letošní sucho určitě způsobuje obrovské ztráty, řešení jsou možná drahá a lidé o nich nechtějí slyšet, ale dlouho to bez nich nepůjde,“ věří. „Je ale možné, že změna přijde příliš pozdě.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované