Hlavní obsah

Írán brzdí i tradiční spojenci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: leader.ir

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí (vpravo) během schůzky s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v létě 2022.

Reklama

Přímý íránský útok na Izrael vyvolal obavy z destabilizace situace na Blízkém východu. Ke zklidnění situace vyzývají významní spojenci jak Izraele, tak Íránu. Údery mají podporu pouze u nestátních aktérů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dlouhodobá stínová válka mezi Izraelem a Íránem získala novou podobu poté, co Teherán přistoupil k prvnímu přímému útoku na židovský stát.

Íránské sobotní rozsáhlé údery, které nenapáchaly žádné větší škody, tamní režim ospravedlňuje jako odvetu za bombový útok na íránskou diplomatickou budovu v Damašku ze začátku dubna.

Bezprecedentní eskalace mezi regionálními nepřáteli nicméně vzbuzuje úzkost po celém světě.

Západní spojenci netají obavy z propuknutí války na Blízkém východě a vyzývají Izrael k deeskalaci. Zejména Spojené státy už předem avizovaly, že případnou odvetu Izraele nepodpoří.

Podobný postoj ovšem zaujímají i dlouhodobí spojenci Teheránu. Ti sice útoky neodsuzují, ovšem naléhají na obě strany, aby se situace uklidnila.

Další válka by oslabila Rusko

Například Rusko vyzvalo všechny země ke zdrženlivosti a podle mluvčího Kremlu se Moskva vyslovuje „výhradně pro politické a diplomatické“ urovnání situace.

Motivací může být, že zhoršení situace není v zájmu Ruska. „Ačkoli se tvrdilo, že Moskva těží z chaosu na Blízkém východě – odvrací pozornost Západu a zdroje od Ukrajiny –, může hodně ztratit, pokud konflikt mezi Izraelem a Hamásem přeroste v širší válku,“ napsala ve svém komentáři Michelle Grisé působící v think tanku RAND.

Íránský útok na Izrael

Izrael připravuje odvetu za bezprecedentní útok ze strany Íránu, podle experta na Blízký východ zareagovat musí. „Každý stát chce ukázat prestiž: Dokážeme se bránit, když jsme napadeni, dokážeme odrazit příští útoky,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze.

Moskva, jakožto jeden z nejbližších spojenců Íránu, sobotní údery neodsoudila a rovněž je vysvětlila jako odvetu za izraelské útoky.

Partnerství Ruska s Íránem se v posledních dvou letech prohloubilo, když se ruská ekonomika - přísně sankcionovaná Západem - stále více izolovala. Írán je nyní klíčovým vojenským dodavatelem Ruska. Íránské loďstvo také od začátku války na Ukrajině přepravuje ruskou ropu po celém světě a udržuje Moskvě příjmy plynoucí z ropy.

Pokud by se však Írán zapletl do širšího konfliktu, nebyl by schopen Rusku poskytovat dosavadní úroveň podpory.

Státy G7 již - v reakci na víkendový útok - zvažují dodatečné sankce proti Íránu. Ty by se mohly přenést i na Rusko, upozorňuje server Business Insider.

Čína v roli mírotvůrce

Eskalace, která by oslabovala vliv Moskvy, by naopak mohla posílit roli Číny. Peking se ostatně již zavázal sehrát roli mírotvorce, chce prosazovat vlastní bezpečnostní vizi.

Tuto pozici si Peking udržuje od chvíle, kdy se mu v březnu loňského roku podařilo zprostředkovat uvolnění napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem.

Také ze strany Číny přišlo po sobotních útocích vyjádření „hlubokého znepokojení“ nad eskalací napětí, které podle Pekingu plyne z konfliktu v Pásmu Gazy.

Peking má přitom na Teherán patrný vliv. Čína je v posledním desetiletí největším obchodním partnerem Íránu a nakupuje 90 procent íránského vývozu ropy, což je pro Teherán záchranným lanem proti americkým sankcím. Čínské společnosti rovněž dodávají Íránu bezpečnostní a sledovací zařízení.

Že Peking alespoň částečně za Teheránem stojí dál, se odráží i v tom, že sobotní údery neodsoudil.

„V zájmu Ruska a Číny momentálně není vyhrocenější situace na Blízkém východě. Především pro Čínu by to znamenalo problémy týkající se obchodu a hlavně dodávek ropy. Pro Rusko momentálně vyhrocení situace nepřináší žádné výhody, a tak do něj nemá proč investovat. Čína se o uklidnění situace mezi Iránem a arabskými státy snaží dlouhodobě,“ okomentoval pro Seznam Zprávy pohnutky velmocí výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Jan Daniel.

Pozice Moskvy a Pekingu by se mohla změnit po odvetném útoku Izraele, který se očekává v nadcházejících dnech. „Osobně bych čekal, že půjde o dlouhodobější reakci, která se ale bude velmi odvíjet od toho, jak k tomu budou přistupovat spojenci Izraele a ti ho teď od nějaké rozsáhlejší spíše odrazují. Premiér Netanyahu se ale může rozhodnout jinak,“ odhadl Daniel.

Překvapivá role arabských států

Během sobotního útoku vzbudila velkou pozornost pomoc arabských států, které se dosud kvůli situaci v Gaze ostře vymezovaly vůči Izraeli. Jordánsko otevřelo svůj vzdušný prostor izraelským a americkým letadlům a zřejmě také sestřelilo íránské drony, které narušily jeho vlastní vzdušný prostor.

„Nepřímou roli mohly sehrát i státy Perského zálivu, včetně Saúdské Arábie, protože hostí západní systémy protivzdušné obrany, pozorovací a tankovací letadla, která by byla pro toto úsilí zásadní,“ poznamenal britský týdeník The Economist.

Důvody sporů mezi Íránem a USA

Íránské zbraně se dostávají do Ruska. A Západ s tím nic nezmůže. Podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity může situaci změnit jen kalkulace Íránu, který svého spojence hodí přes palubu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii našla v Íránu stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. To je blízko k hranici, která je potřeba pro výrobu jaderných zbraní. Teherán nicméně tvrdí, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům.

Někteří komentátoři označovali zapojení arabských zemí za důkaz toho, že Arabové a Izraelci mohou spolupracovat, a židovský stát tak není na Blízkém východě sám.

Jak upozorňuje deník Deutsche Welle, za takovým úsilím ale stojí u států spíše snaha  vyvažovat své vlastní zájmy - zejména mezinárodní spojenectví s USA.

Nadto i blízkovýchodní státy mají podle Masouda Mostajabiho, zástupce ředitele blízkovýchodních programů v americké organizaci Atlantic Council, zájem na zklidnění situace.

Opora jen v ose odporu

Jediní spojenci Íránu, kteří údery podpořili, tak byli jemenští povstalci Húthíové, proíránské milice v Iráku a hnutí Hizballáh v Libanonu. Právě ti jsou součástí sítě íránských spojenců, která se označuje jako „osa odporu“.

Kdo jsou Húthíové

  • Húthíové, nebo také Ansar Alláh (Zastánci Alláha), jsou náboženští obrozenci usazení v severním Jemenu.
  • Húthíové vyznávají šíitský islám, který je příbuzný s tím, jenž se praktikuje v Íránu.
  • Jako jedna z válčících stran v dlouholetém konfliktu ovládli hlavní město Saná'a a většinu severu země, kde žije asi 70 procent obyvatel Jemenu. Na územích, která ovládají, zlikvidovali opozici, lidskoprávní organizace je viní z věznění aktivistů a novinářů. OSN pak z válečných zločinů a využívání dětských vojáků.
  • V roce 2000, během druhé palestinské intifády, pronesl vůdce skupiny heslo, které dosud Húthíové skandují na svých demonstracích: „Bůh je velký, smrt Americe, smrt Izraeli, proklínejte Židy, vítězství islámu.“
Foto: BBC/Sana`a Center for Strategic Studies/Congress Research Service, Seznam Zprávy

Rozdělený Jemen.

Hizballáh v Libanonu je pak nejmocnější z ozbrojených skupin, které Írán podporuje. Od vypuknutí války v Gaze vede toto hnutí s Izraelem téměř každodenní přeshraniční střelbu.

„Pokud by Írán chtěl, aby se do útoku zapojili i tito nestátní aktéři, pravděpodobně by se tak už stalo. Myslím si, že si ale Teherán ještě stále nechává nějaký prostor pro eskalaci i prostřednictvím toho širšího zapojení,“ uzavírá Daniel.

Reklama

Doporučované