Hlavní obsah

Islámský stát chystal chemické útoky v Evropě. USA jeho „chemika“ zabily

Foto: Profimedia.cz

Chemické zbraně nalezené v Iráku.

Reklama

12. 7. 20:22

Kromě yperitu a raket plněných chlorem plánoval irácký chemický expert Islámského státu Sálih Sabáví i výrobu zbraní s využitím botulotoxinu a ricinu. Deník Washington Post zveřejnil nové detaily o chemickém programu islamistů.

Článek

Když v létě 2014 ničili členové Islámského státu irácká města, svolal vůdce teroristického hnutí abú Bakr Bagdádí tajnou schůzku. Pozval na ni odborníka na výrobu zbraní, jehož schopnosti chtěli teroristé využít, píše americký deník The Washington Post.

Drobný dvaapadesátiletý muž, kterého krátce předtím propustili po několika letech v iráckých a amerických věznicích, byl Iráčan Sálih Sabáví, v Rusku vzdělaný inženýr, jenž pro Saddáma Husajna budoval jeho rozsáhlý arsenál chemických zbraní.

Bagdádí se Sabávího zeptal, zda by stejné zbraně mohl vyrobit i pro Islámský stát, pokud by měl k dispozici potřebné vybavení a zdroje. Sabávího odpověď podle amerických zpravodajců zněla ano, a dokonce byl schopen udělat i víc.

Tak začal proces, který američtí a kurdští představitelé popisují jako horečné úsilí zaměřené na vybudování největšího arzenálu chemických a potenciálně biologických zbraní, jaký kdy teroristická skupina sestavila. Během šesti měsíců Islámský stát pod Sabávího vedením vyrobil yperit, známý z první světové války, stejně jako bomby a rakety plněné chlórem.

Plánoval výrobu antraxu

Zkoumání zbrojního programu Islámského státu ale ukazuje na to, že ambice Sabávího a Bagdádího šly ještě mnohem dál. Americké tajné služby se v roce 2014 dozvěděly, že Sabáví pracuje na výrobě výkonných nových zbraní s použitím vysoce smrtícího botulotoxinu a ricinu, a zároveň plánuje výrobu antraxu.

Botulotoxin zkoumaly během studené války jako potenciální zbraň Spojené státy i Sovětský svaz. Ricin, toxin extrahovaný z bobů skočce obecného, využívali Sověti a později Rusové při politických vraždách.

Američtí představitelé vůbec poprvé odhalili detaily vojenské operace, jejímž cílem bylo zabití Sabávího a zastavení chemického programu Islámského státu. Na likvidaci muže, který v teroristickém chalífátu vystupoval pod pseudonymem abú Málik, se podíleli i kurdští pešmergové.

Sabávího cílem bylo vyrobit velké zásoby různých chemických a biologických zbraní, které by mohl Islámský stát využívat v boji stejně jako při teroristických útocích v evropských městech. „Zvláště se dívali na západní Evropu,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z amerických představitelů. Zajímali se prý také o americké vojenské základny v Evropě.

Sabávímu se ještě před smrtí jisté množství chlóru a yperitu vyrobit podařilo – Islámský stát je ostatně opakovaně použil v bojích proti kurdským a iráckým silám v asi dvaceti případech na začátku roku 2015.

Nadšený stoupenec chalífátu

Americká vláda Sabávího krátce zmínila jen v prohlášení Pentagonu o smrti „inženýra a specialisty na chemické zbraně abú Málika“. Jen málokdo tehdy věděl, jaké nebezpečí pro západní svět tento muž představoval. „Pokud by abú Málik přežil, byla by hrozba chemických zbraní Islámského státu díky jeho zkušenosti z práce pro Saddáma Husajna mnohem vyšší,“ řekl listu The Washington Post Gregory Koblentz, expert na chemické zbraně z univerzity George Masona.

Zatímco někteří iráčtí experti, kteří se dali do služeb Islámského státu, později mluvili o tom, že to bylo z donucení nebo kvůli možnosti se uživit, Sabáví byl nadšeným stoupencem teroristického hnutí, osobně se znal s Bagdádím a za svou práci byl velmi dobře placený.

Krátce po schůzce s Bagdádím dostal vlastní laboratoř na Mosulské univerzitě a možnost najmout si personál včetně inženýrů s diplomy ze zahraničí. K vlastní výrobě pak Islámský stát použil továrnu ve Vádí Ikab, v průmyslové zóně na předměstí Mosulu.

Vyšetřovací tým OSN, který se zabývá zločiny Islámského státu, potvrdil, že teroristé opakovaně testovali nové chemické zbraně na lidech – k tomu jim posloužili iráčtí vězni. Jak již bylo řečeno, později Sabávího výrobky použili v boji – v březnu 2016 v kurdském městě Taza Churmatu zranili 600 až tisíc lidí, z nichž nejméně tři později zemřeli. Vyšetřovatelům to řekl generál Hadžar Ismaíl, poradce Kurdské regionální vlády.

Na podzim a v zimě 2014 začaly Sabávího sledovat tajné služby, protože se zpravodajci díky zachycené komunikaci dozvěděli o jeho plánech na výrobu botulotoxinu a ricinu. Pentagon se rozhodl rychle zasáhnout, aby Sabávímu zabránil vyrobit větší množství zbraní.

Několik dní ho sledovali cestou z univerzity do domu ve čtvrti Mitháq, kde bydlel, jednoho lednového odpoledne v roce 2015 pak jeho vůz, v němž jel s jedním ze svých synů, zasáhla raketa vypálená zřejmě z dronu.

Operace byla úspěšná, po ní následovaly další údery proti Sabávího laboratořím – nejtěžší se ukázala likvidace těch v areálu univerzity, protože se nacházely v hustě obydlené čtvrti. K útokům Američané přikročili v noci nebo brzy ráno, kdy byly nejvhodnější povětrnostní podmínky a nejmenší pravděpodobnost, že vítr roznese případné chemické látky do větší vzdálenosti.

Do konce roku byly zničeny všechny chemické laboratoře zločinného chalífátu a většina operativců, kteří se na chemickém programu podíleli, zabita nebo zajata. O několik měsíců později byl osvobozen Mosul, v němž Bagdádí vyhlásil vznik Islámského státu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované