Hlavní obsah

Islámský stát chystá džihád ve Střední Asii. Sbírá síly i k útokům na Západ

Milan Rokos
redaktor
Foto: Dabiq, ČTK

O vzestupu Islámského státu mluvil v americkém Kongresu i generál Kenneth McKenzie. Tálibové IS neporazili, ten naopak během zimy posílil.

Reklama

24. 5. 6:30

ANALÝZA. Po svržení afghánské vlády hnutí Tálibán ujišťovalo, že nedopustí útoky na sousední státy ze svého území. Po necelém roce u moci je jasné, že sliby nesplnilo.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Islámský stát nevyklidil bojová pole, zůstává aktivní hlavně v Afghánistánu, ale i v Sýrii nebo Iráku.
  • Islamisté neskrývají ambice, síly teď soustředí na Střední Asii, kde už oznámili začátek „velkého džihádu“.
  • Podle expertů může Islámský stát během 12 až 18 měsíců nabrat síly k útokům i na západní cíle.

Když letos v dubnu teroristické hnutí Islámský stát vyzvalo své stoupence k útokům proti Evropě, odvolávalo se na právě probíhající válku na Ukrajině. Ve chvíli, kdy „křižáci bojují proti sobě“, by prý věřící měli zahájit ofenzivu a pomstít smrt vůdce abú Ibráhíma Kurajšího.

Žádnou paniku ale teroristé nevyvolali. Experti se vesměs shodují, že Islámský stát už nemá lidi ani prostředky na rozsáhlejší útoky na Západě. „Od roku 2017 už v Evropě nepodnikl žádné velké útoky. Pět let je pro džihádistickou skupinu, která byla zvyklá figurovat v centru dění, dlouhá doba,“ připomněl v časopise Foreign Policy Olivier Guitta z think tanku GlobalStrat.

To, co analytici tvrdí o Evropě, se už ale nedá v žádném případě říci o jiných regionech. Islámský stát i nadále podniká občasné útoky na území svého někdejšího chalífátu v Sýrii a Iráku, v Africe zápasí o pozornost s řadou dalších džihádistických skupin, nejaktivnější ale zůstává v Afghánistánu.

Islámský stát se přesunul do měst

O přízeň tamních islamistů bojoval s Tálibánem už před tím, než se hnutí založené mullou Umarem dostalo k moci. Loni v létě ale Islámský stát Chorásán (IS-K), jak se zdejší odnož IS nazývá, dostal mohutný impuls. Tím bylo propuštění tisíců vězňů z letecké základny Bagrám, na svobodu se pak dostali i islamisté z největší věznice v zemi Pul-e-Šarkíh, kde bylo v zajetí asi 2500 extremistů ze 14 zemí světa, mnozí z nich sympatizujících s Islámským státem. Ne všichni ale měli takové štěstí – tehdejšího vůdce IS-K abú Umara Chorásáního tálibové popravili.

Foto: Combating Terrorism Center at West Point, Seznam Zprávy

Kde útočil v poslední době IS-K.

„Rychlé ovládnutí Afghánistánu Tálibánem spolu s kolapsem afghánské vlády vytvořilo pro IS-K nové příležitosti při podrývání legitimity a kontroly mezinárodně izolovaného Tálibánu. IS-K je nyní podle OSN přítomný ve všech afghánských provinciích,“ píše ve své analýze Amira Jadoonová z Centra pro boj s terorismem při Americké vojenské akademii ve West Pointu.

„Dříve IS-K působil především ve venkovských oblastech, po velmi masivních operacích, které proti nim vedl Tálibán zvláště na východě, se ale přesunul i do měst, ať už jde o Kábul nebo města na severu,“ řekla Seznam Zprávám politoložka Vanda Felbabová-Brownová z amerického think tanku Brookings, který se Afghánistánem dlouhodobě zabývá.

Na otázku, zda se od léta zvýšil počet bojovníků této teroristické organizace, odpovídá, že je jejich počet velmi těžké určit: „Myslím, že počty jsou vyšší než v létě kvůli bojovníkům příchozím ze zahraničí i odpadlíkům od Tálibánu, nemyslím si ale, že by se zdvojnásobil.“ V době, kdy Tálibán dobyl Kábul, odhadovali experti počet teroristů IS-K na zhruba dva tisíce.

Šíity považují za bezvěrce

Po loňském šokujícím útoku na kábulské letiště, který si vyžádal stovky mrtvých, pokračuje Islámský stát v odboji proti vládě Tálibánu. Nejvíce sil upíná do provincie Nangarhar, své někdejší bašty. Jen od půlky září do konce roku se IS-K přihlásil ke 127 útokům, více než stovka z nich (79 procent) byla přímo proti Tálibánu, v Nangraharu se těchto útoků odehrálo více než 60 procent. Celkový počet útoků se za celý rok vyšplhal na více než 340.

Foto: Profimedia.cz

Vlajky Tálibánu a Islámského státu namalované na zdi.

Islámský stát útočil často na checkpointy Tálibánu, na jeho konvoje i jednotlivce. Kromě toho ale cíleně vraždil členy bývalé vlády, novináře, aktivisty z občanské společnosti a místní salafistické vůdce, kteří teroristickou organizaci kritizovali. Novinkou jsou i útoky proti infrastruktuře – terčem několika útoků byla elektrická síť a nádrže s palivy.

Stejně jako vedení někdejšího chalífátu se i IS-K nevzdalo útoků proti náboženským menšinám, v případě Afghánistánu to jsou šíitští Hazárové. Ve čtvrtek 21. dubna došlo k pumovému útoku na přeplněnou šíitskou mešitu ve městě Mazár-e-Šaríf v provincii Balch. Výsledkem bylo nejméně 31 mrtvých a více než šest desítek zraněných. O den později sice Tálibán ohlásil dopadení hlavního strůjce útoku, pár hodin poté ale vybuchla další bomba, tentokrát v sunnitské mešitě v provincii Kundúz (rovněž tři desítky obětí) a také mina poblíž tržiště v metropoli Kábulu. V Kábulu ve stejném týdnu došlo i k útoku na školu ve čtvrti obývané právě Hazáry.

Foto: Combating Terrorism Center at West Point, Seznam Zprávy

Počet útoků v posledních měsících strmě rostl.

„Série útoků byla vedena zvláště proti šíitské komunitě. Tuto taktiku uplatňují dlouhodobě a je to klíčová součást jejich strategie, jejímž cílem je rozpoutat sektářské násilí. Na Hazáry se dívají jako na nevěřící, úplně stejně jako na lidi ze Západu,“ vysvětluje politoložka Vanda Felbabová-Brownová.

Terčem mohou být ale i další komunity: V Pešaváru v sousedním Pákistánu byli v květnu zastřeleni dva Sikhové. K útoku se přihlásil Islámský stát Chorásán, který působí i v této zemi.

Dalším milníkem v odboji IS-K proti vládnoucím tálibům se staly přeshraniční útoky. V polovině dubna teroristé oznámili, že podnikli raketový útok proti uzbecké vojenské základně v hraničním městě Termez. Rakety měl IS-K odpálit z provincie Balch (viz mapa výše).

V květnu následoval útok na další sousední stát Tádžikistán, tentokrát vedený z provincie Tachár. Terčem byly tádžické vojenské objekty za hranicí.

Útoky na sousedy jsou součástí globální strategie

„Přeshraniční útoky nejsou nic, co by vybočovalo ze standardního přístupu odnoží Islámského státu po světě. IS si zakládá na ignorování ‚umělého‘, rozdělení muslimského světa na mezinárodně uznané státy a boření těchto hranic je klíčovým momentem od Sahelu po Afghánistán. Vyvolání chaosu je dlouhodobě v zájmu IS-K, který nemůže získat relevantní podíl na moci na alespoň části území Afghánistánu, pokud budou jeho protivníci konsolidovaní. Zasetí nejistoty do vztahů mezi Tálibánem a středoasijskými sousedy by snížilo schopnost obou potírat jeho aktivity,“ řekl Seznam Zprávám politolog Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd UK.

Tálibán si podle akademika dokázal budovat poměrně vřelé vztahy s Uzbekistánem či Turkmenistánem, které rozhodně IS-K nehrají do karet. „Se stejnou logikou je pro IS-K výhodné i udržování napětí mezi Tálibánem a Tádžikistánem. Vyvolávání chaosu a přeshraniční útoky tak lze vnímat jako součást globální strategie IS,“ vysvětluje Doboš.

Chaos a konflikt mezi Tálibánem a vládami sousedních zemí lze využít k rekrutování nových členů. I proto vydal IS-K po útoku na Uzbekistán prohlášení v uzbeckém jazyce, kde vyhlásil úvodní výstřel „velkého džihádu ve Střední Asii“.

Už v červenci se v jednom z propagandistických videí Islámského státu Chorásán objevil bojovník tádžické národnosti, který vyhrožoval „tyranské vládě“ v Dušanbe. Na Tádžiky se ostatně propaganda IS-K soustřeďuje, a to i v samotném Afghánistánu, kde tvoří nezanedbatelnou etnickou menšinu. Teroristé mohou vycházet z toho, že rekrutovat právě Tádžiky se dařilo i vůdcům někdejšího chalífátu na území Sýrie a Iráku.

Foto: Archiv SZ

Obálka propagandistického časopisu Islámského státu Chorásán.

Kromě vyvolávání násilí a nenávisti vůči tádžické vládě se IS-K snaží i o zpochybňování náboženské autority Tálibánu v očích tádžického obyvatelstva Afghánistánu, stejně jako jeho schopnosti vládnout zemi.

Tálibán přitvrzuje, bojí se konkurence IS-K

Hlavním mediální platforma IS-K al-Azaim publikovala dříve své zprávy převážně v paštunštině a Urdu, nyní je ale překládá i do tádžičtiny, uzbečtiny a dalších regionálních jazyků. V tádžičtině vydává teroristická organizace elektronické knihy, audio nahrávky i prohlášení centrály Islámského státu. Dokonce si zřídila i účet na TikToku, který má přilákat mládež.

Tálibán líčí propaganda IS-K jako monoetnické paštunské hnutí, které je nacionalistické, neislámské, a dokonce demokratické (to je obvinění, ne pochvala!). Tálibové prý také utlačují nepaštunské obyvatelstvo a časopis Voice of Hind je obvinil ze zabíjení Tádžiků a Uzbeků.

Po necelém roce Tálibánu u moci se ukazuje, že porazit IS-K, jak tálibové loni v létě slibovali, se nedaří. Jejich taktika mimosoudních poprav členů teroristické organizace spolu s nočními zátahy, při nichž umírají i civilisté, vyvolává odpor obyvatelstva proti tálibům podobně, jako dříve proti afghánské vládě.

Vzestupu Islámského státu se Tálibán velice obává: „To je je evidentní z příklonu k více konzervativním vnitřním politikám. Vedení Tálibánu evidentně usiluje o uspokojení radikálnějšího křídla tak, aby nedošlo k odlivu jeho členů směrem k IS-K. Přesto se stále nedomnívám, že by se IS-K mohl stát rovnocenným konkurentem, a to primárně proto, že je vnímán nepřátelsky téměř všemi hlavními aktéry v regionu,“ říká politolog Doboš.

O příklonu Tálibánu k rigidnějším a ultrakonzervativním politikám například v oblasti ženských práv mluví i Felbabová-Brownová. Připomíná, že Tálibán se ve snaze o udržení jednoty opírá i o velitele jiných etnik, například Tádžiků. Zároveň se ale od léta potýká s tím, že část bojovníků od něj odchází právě k Islámskému státu.

O vzestupu IS-K mluvil v březnu v americkém Kongresu i generál Kenneth McKenzie. Poukázal na to, že tálibové své konkurenty dosud neporazili a že IS-K naopak během zimních měsíců posílil. Centrální velení americké armády (USCENTCOM) se pak domnívá, že Islámský stát Chorásán zvýšil nábor nových bojovníků a že bude během 12 až 18 měsíců schopný útoků na západní cíle, včetně Spojených států. K podobnému závěru došla i vládní Defence Intelligence Agency, podle níž může IS-K podniknout útoky proti západním cílům během 12 měsíců, pokud tam zaměří své úsilí.

Analýzy Seznam Zpráv:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované