Trump a Putin se scházejí na Aljašce, Lavrov přijel v tričku s nápisem SSSR

Sedmdesátá léta byla obdobím, kdy se střídala politika známá jako détente neboli uvolnění s velkými výdaji na zbrojení. O dohodě SALT II, která měla omezit výrobu balistických raket, schopných nést jaderné hlavice, jednal Brežněv již s Carterovými předchůdci Richardem Nixonem a Geraldem Fordem.

Nebyla při tom nouze o bizarní momenty: ruská delegace například Američanům nabízela, že Sovětský svaz bude do USA vyvážet skutečnou ruskou vodku, protože ta vyráběná ruskými emigranty skutečná není.

Na jednání v Camp Davidu Brežněvovi půjčili automobil Lincoln Continental. Nixon si sedl na místo spolujezdce a než se ochranka vzpamatovala, sovětský politik šlápl na plyn a ujel. Dva lídři jaderných mocností byli několik minut sami v jedoucím autě…

A to je jen jeden z pozoruhodných momentů v historii vztahů mezi prezidenty Spojených států a ruskými nebo sovětskými vůdci. Další najdete v následujícím textu:

Ve dnech před summitem přicházejí z doněcké fronty znepokojivé zprávy. Ruským silám se po měsících tvrdých bojů podařil hluboký průlom u města Pokrovsk, který by mohl ohrozit obranné linie v oblasti.

Načasování může být náhoda, ale také nemusí. Jak upozorňuje ukrajinský vojenský analytik vystupující pod přezdívkou Tatarigami, je možné, že jsme svědky „vrcholného ruského úsilí“.

Pro Moskvu neexistuje lepší politický okamžik, kdy demonstrovat sílu a vytvořit na bojišti pro Kyjev co nejhorší podmínky. Cílem je přijít k jednacímu stolu s pádným argumentem: podívejte, ukrajinská armáda je na pokraji kolapsu a my vyhráváme. Je to strategie, kterou Putin s oblibou používá, aby ovlivnil své protějšky.

Nejde ovšem jen o to, zda Rusko uspěje ve své časově omezené ofenzivě. Klíčové je pochopit, proč je něco takového vůbec možné. Co se tedy na bojišti stalo? To vysvětluje analýza vojenského experta Seznam Zpráv Matouše Lázňovského:

Komentátor Seznam Zpráv Jan Lipold glosuje: „Hostující Sergej Lavrov podle zveřejněných záběrů nakráčel do hotelu v Anchorage v triku s nápisem „CCCP“. Přátelský hokejový zápas velmocí Rusko–USA, který byl podle Kremlu předjednán při telefonátu Trump–Putin v březnu, je možná blíž, než se čekalo. Na Aljašce by dokonce mohl být i přírodní led!“

V Anchorage probíhají demonstrace na podporu Ukrajiny. Čtvrteční shromáždění bylo prvním z několika plánovaných, protestující odmítali plánované setkání prezidentů. Mezi zúčastněnými byli lidé různých věkových kategorií a na křižovatce vyvolávali troubení a jásot řidičů, píše deník Anchorage Daily News.

Všude byly ukrajinské vlajky a spousta kreativních nápisů – některé odsuzovaly Trumpovu politiku, která se summitem nesouvisela, jiné kritizovaly spíše plánované páteční setkání Trumpa a Putina. Atmosféru dotvářela pochodující kapela a zástup zahraničních zpravodajů.

„Putin se nezastaví na Ukrajině,“ stálo na dalším nápisu, který narážel na obavy některých obyvatel ohledně toho, že se Putin pokusí znovu získat kontrolu nad Aljaškou, kterou Rusko v roce 1867 prodalo USA.

Čtvrteční protest organizovala a propagovala koalice progresivních skupin, které plánují sérii protestů i na pátek. Aljašská republikánská strana plánuje v pátek na stejné křižovatce shromáždění na podporu Trumpa.

„Hrozby, nejčernější scénáře a varianty toho, o čem by se mohli bavit Vladimir Putin s Donaldem Trumpem, které slyšíme v médiích, jsou vlastně vstup ruské propagandy do našeho informačního prostoru. Aby si připravili půdu, aby nás dostatečně vylekali,“ řekla v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já ukrajinistka Lenka Víchová.

Expertka věří, že Putin dorazí na Aljašku s cílem přesvědčit Trumpa, že Ukrajina je druhořadý problém a nabídne mu něco, co by americký prezident mohl vnímat jako důležité.

„Jemu půjde o to, aby přesvědčil právě Donalda Trumpa: Pojďme na chvíli zapomenout na Ukrajinu. Ty problémy se táhnou 350 let, Vladimir Putin jako známý historik mu vysvětlí, z jaké doby se táhnou rusko-ukrajinské problémy, tak nebude nic špatného na tom to ještě na chvíli pozdržet,“ soudí Víchová.

Jediné pozitivní, co by z rozhovorů mohlo vzejít, je podle ní krátkodobé příměří. Podstatné podle ní tak bude i to, jak se svět v sobotu postaví k případným závěrům pátečního summitu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který je součástí delegace šéfa Kremlu Vladimira Putina, dorazil na Aljašku v tričku s nápisem SSSR. Je to patrné ze záběrů, které zveřejnil například ruský deník Izvestija.

Reportéři se Lavrova zeptali na jeho názor na hodnocení Donalda Trumpa, že je čtvrtinová šance, že páteční schůzka skončí neúspěchem. Ministr odpověděl, že Rusko si nedělá žádné plány dopředu, ale přijelo s „argumenty“ a „jasnou, pochopitelnou pozicí“, píše britská BBC.

Podle Lavrova už se spousta věcí podařila díky nedávné návštěvě Trumpova zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě. Vyjádřil naději, že obě strany budou „pokračovat v této užitečné konverzaci“.

V roce 2022 Rusko na ukrajinská města posílalo v průměru dvě velké koordinované salvy za měsíc. V půlce roku 2025 už průměrná pauza mezi útoky vycházela na pouhých osm dní a v posledních měsících se stává, že trvá i jen dva dny. A to zdůrazněme, že se počítají jen opravdu velké útoky, a ne každý ojedinělý úder několika dronů. Na začátku konfliktu bylo v jednom útoku v průměru použito asi 100 kusů munice, zatímco teď už je to 300.

V posledních měsících navíc opakovaně došlo k ještě větším úderům. Například 2. července Rusko na Ukrajinu poslalo dokonce 750 dronů, 7. července pak 728 dronů a 12 raket. Nedlouho poté následovaly ještě dvě mohutné „salvy“, z nichž jedna se skládala ze 416 a druhá z 625 kusů munice.

V řece u letecké základny, kde se setkají Trump s Putinem, jsou i přes vytrvalý déšť vidět desítky rybářů. Jedním z nich je zhruba čtyřicetiletý muž, který se představil jako Steven. Summitu nevěnuje příliš velkou pozornost, ale je spokojený s vládnutím amerického prezidenta.

„Působí (Trump) na lidi sebevědomě a to je dobré pro byznys. Za Bidena na Aljašku jezdilo o poznání méně turistů. Neměli prostě v jeho ekonomiku důvěru, to se za Trumpa změnilo,“ tvrdí.

Ptám se rybáře, jak nahlíží na schůzku s Putinem. Jen pokrčí rameny, evidentně ho zajímá víc, co Trump dělá pro Ameriku. Přesto se o svůj názor podělí. „Dostal ho (Putina) na rozdíl od všech těch slabochů ke stolu. Ti budou Trumpa stejně kritizovat a on se přitom snaží o mír. Co je na tom špatného?“ říká Steven.

Navlékne si rybářské kalhoty a vstoupí do proudu řeky. Ještě neopomene dodat, že ryby mu ušetří na životních nákladech. Maso je tu prý drahé.

Ještě na přelomu zimy a jara Donald Trump připisoval vinu za ruskou válku Zelenskému, jehož označil za diktátora s mizivou podporou obyvatel. O Vladimiru Putinovi mluvil spíše v dobrém. To se začalo měnit až poměrně nedávno a stále platí, že ruského prezidenta - na rozdíl od toho ukrajinského - nekritizuje přímo osobně.

Americký prezident Donald Trump touží po mírové dohodě a politických bodech. Šéf Kremlu Vladimir Putin chce územní zisky, jednání bez Ukrajiny a okleštění její suverenity. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá další ústupky, ale vypadá to, že by mohl připustit zmrazení fronty.

Trump a Putin se v pátek setkají na Aljašce, aby jednali o budoucnosti Ukrajiny, a to bez Zelenského. Šéf Bílého domu by se ale s ukrajinským prezidentem měl po summitu spojit telefonicky.

Základní požadavky a cíle všech tří hráčů zůstávají jasné, přesto v některých věcech dochází k posunu. Nebo k němu ještě může dojít.

„Musíme se připravit na dost nehorázné ruské požadavky,“ varoval v rozhovoru pro BBC bývalý šéf britské diplomacie Lord Simon McDonald. „Bude to divadlo. Putin si řekne o věci, které by nikdo jiný nepřipustil – s možnou výjimkou Donalda Trumpa.“

Seznam Zprávy přehledně shrnuly, s jakými očekáváními na aljašský summit hledí tři hlavní hráči války na Ukrajině.