Putin už dosáhl prvního cíle. On i Zelenskyj jeví známky ochoty ustoupit

Americký prezident Donald Trump touží po mírové dohodě a politických bodech. Šéf Kremlu Vladimir Putin chce územní zisky, jednání bez Ukrajiny a okleštění její suverenity. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá další ústupky, ale vypadá to, že by mohl připustit zmrazení fronty.

Trump a Putin se v pátek setkají na Aljašce, aby jednali o budoucnosti Ukrajiny. Pravděpodobně bez Zelenského. Jejich základní požadavky zůstávají jasné, přesto v některých věcech dochází k posunu. Nebo k němu ještě může dojít.

„Musíme se připravit na dost nehorázné ruské požadavky,“ varoval v rozhovoru pro BBC bývalý šéf britské diplomacie Lord Simon McDonald. „Bude to divadlo. Putin si řekne o věci, které by nikdo jiný nepřipustil – s možnou výjimkou Donalda Trumpa.“

Seznam Zprávy přehledně shrnují, s jakými očekáváními na aljašský summit hledí tři hlavní hráči války na Ukrajině.

Pro Putina má summit hned několik rovin, jak shrnuje americký deník The New York Times. Setkání může být součástí jeho zdržovací taktiky, pokusem o zlepšení ochlazených vztahů s Washingtonem, ale i snahou potvrdit jeho představy, že velmoci si mají vymezovat sféry vlivu podobně, jako tomu bylo při jaltské konferenci v roce 1945.

Kreml dlouhodobě usiluje o to, aby Ukrajina zůstala mimo NATO a aby Aliance nerozšiřovala své působení do bývalých sovětských republik. Putin rovněž požaduje uznání ruské kontroly nad východní Ukrajinou, omezení ukrajinské armády a vládu v Kyjevě, která bude vůči Moskvě vstřícná.

Rusko a Ukrajina už absolvovaly tři kola rozhovorů v Istanbulu, přičemž Moskva tato jednání prozatím vždy využívala k dosažení cílů, kterých se jí nepodařilo dosáhnout na bojišti. Putin tak na setkání s Donaldem Trumpem s největší pravděpodobností zopakuje jen své maximalistické požadavky.

Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany už Putin částečně dosáhl svého cíle, když Donald Trump ustoupil od požadavku, aby byla Ukrajina na summitu přítomna. Zpočátku se totiž uvažovalo o trilaterálním setkání, kde by se před schůzkou Putina s Trumpem měli sejít také prezidenti Ruska a Ukrajiny. Nakonec však Trump oznámil, že nebude klást žádné předběžné podmínky.

„Od začátku války se Rusko snaží delegitimizovat ukrajinskou vládu a vyjednávat o osudu Ukrajiny jako o záležitosti mezi mocnostmi – Spojenými státy a Ruskem –, zatímco Ukrajina zůstává pasivním pozorovatelem, který musí přijmout výsledky těchto jednání,“ vysvětluje expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Dodává, že Trump tím vlastně postupuje přesně podle ruských představ.

Objevily se náznaky, že by Putin mohl zmírnit své územní nároky a omezit je pouze na Krym a oblast Donbasu, namísto požadavků na čtyři ukrajinské regiony a Krym, které se objevovaly dříve. Je však důležité poznamenat, že tyto informace nejsou potvrzené.

Původní zprávy, například z agentury Bloomberg, naznačovaly, že Rusko by mohlo skutečně omezit své územní požadavky pouze na oblast Donbasu a Krymu, zatímco by se stáhlo z okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti. Tato varianta měla být signálem určitého kompromisu, který by mohl vést k možné deeskalaci konfliktu.

Později se však objevily pochybnosti ohledně pravdivosti této informace. Podle některých zdrojů mohlo jít o nedorozumění nebo mohl Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff v Moskvě špatně pochopit Putinova slova.

Jak uvádí seniorní poradce v oddělení obrany a bezpečnosti Mark F. Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia, jistým faktem zůstává, že Rusko na frontě zatím vítězí a Putin nebude souhlasit s ničím, co by to mohlo ohrozit.

„Rusko pokračuje v postupu na několika frontách, včetně Kupjansku, Pokrovsku, Časiv Jaru, Lymanu, Sum a Torecku. Od začátku své ofenzivy na konci roku 2023 získalo asi 6 tisíc kilometrů čtverečních. Úspěšné ukrajinské protiútoky u Charkova a Chersonu jsou už vzdálenou minulostí. Válka se pro Ukrajinu vyvíjí špatně,“ hodnotí Cancian s tím, že Putin věří, že čas je na jeho straně.

V úterý přišly zprávy, že ruským silám se povedlo prorazit obranu v části fronty mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou a přiblížili se tak obklíčení druhého zmíněného města.

Ukrajina, která už téměř čtyři roky čelí ruské agresi, se summitu s největší pravděpodobností účastnit nebude. Jak upozorňují experti, hrozí, že bude postavena před hotovou věc.

Scénář je podle nich jednoduchý: Trump a Putin se dohodnou na rámcových podmínkách, které americký prezident následně předloží Volodymyru Zelenskému. Ten pak bude stát před dilematem – buď návrh přijmout, nebo riskovat, že ztratí podporu svého klíčového spojence ve Washingtonu. A bude to zase on, a ne Putin, kdo bude vypadat jako překážka míru.

Trump drží v rukou klíčové páky jak vůči Rusku, tak vůči Ukrajině. V případě, že by se s Putinem dohodl na nějakém kompromisu, který Zelenskyj odmítne, může americký prezident znovu využít svou moc a pozastavit vojenskou či zpravodajskou pomoc Ukrajině. To by pro Kyjev znamenalo vážné oslabení v boji, a to zejména v momentě, kdy je Ukrajina pod obrovským tlakem na frontě i na diplomatické scéně.

Prezident Volodymyr Zelenskyj před summitem několikrát odmítl jakékoli územní ústupky Ukrajiny. Situace se ale možná mění. Britský deník The Telegraph zveřejnil zprávu, že by Ukrajina mohla přijmout zastavení bojů a vzdát se území již obsazeného Ruskem v rámci evropského mírového plánu.

Zelenskyj podle zdrojů listu evropským lídrům řekl, že musí odmítnout jakoukoli dohodu navrženou Donaldem Trumpem, která by znamenala další územní ústupky. Připustil však možnost, že Rusko by mohlo nadále ovládat území, která již okupuje.

Tento přístup by znamenal faktické zmrazení frontových linií a uznání ruské kontroly nad částmi Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti a celou Luhanskou oblastí a Krymem.

Podle ukrajinského politologa Tarase Kuzia to ale neznamená, že Kyjev mění svou pozici. „Ukrajina vždy uváděla, že by byla ochotná přijmout plné – nikoli částečné – příměří výměnou za zmrazení současné frontové linie, což fakticky znamená uznání ruské okupace některých oblastí,“ vysvětlil Kuzio pro Seznam Zprávy.

Podle Kuzia ale Moskva trvá na dalších dvou podmínkách, které jsou pro Kyjev nepřijatelné: úplném stažení ukrajinských jednotek z částí čtyř regionů, které nyní kontroluje, a formálním uznání ruské suverenity nad těmito regiony i Krymem – což je v rozporu s ukrajinskou ústavou.

Bezpečnostní analytik Benjamin Jensen zase říká, že i kdyby Zelenskyj souhlasil a vzdal se území, samotná výměna by nestačila k ukončení války. „Vedle územních otázek je třeba řešit i budoucí bezpečnostní status Ukrajiny, technické aspekty monitorování případného příměří, osud zmrazených ruských aktiv, financování poválečné obnovy a návrat tisíců unesených ukrajinských dětí,“ připomíná.

Podle Jensena nemůže Ukrajina jednoduše ustoupit a vzdát se území ve snaze vyjednávat s Vladimirem Putinem, který od roku 2014 opakovaně porušil dohodnutá příměří.

Stejné obavy rezonují i v evropských hlavních městech, kde diplomaté varují, že dohoda dosažená bez přítomnosti Kyjeva by mohla vést k „míru bez bezpečnosti“ – tedy stavu, kdy by sice zbraně utichly, ale hrozba další ruské agrese by zůstala viset ve vzduchu.

Americký prezident Donald Trump postavil část své prezidentské kampaně na tématu války na Ukrajině. Opakovaně tvrdil, že by ji dokázal ukončit do 24 hodin – slib, který mu měl zajistit pozornost a podporu voličů, zejména těch, kteří jsou unaveni vleklým konfliktem a chtějí rychlé řešení.

Přestože se jeho proklamovaný bleskový mír nekonal, zájem o toto téma u něj přetrvává. Podle analytiků je důvod dvojí: Trump chce vystupovat jako státník a mírotvůrce, ale zároveň vnímá válku jako příležitost k posílení své vyjednávací pozice doma i v zahraničí.

Jeho přístup se opírá o tzv. transakční politiku – tedy o představu, že každý mezinárodní vztah je v první řadě obchodem, v němž lze dosáhnout kompromisu výměnou za konkrétní, měřitelné výhody.

V případě Ukrajiny by to mohlo znamenat ochotu akceptovat některé ruské požadavky výměnou za slib příměří, přičemž hlavním cílem není jen ukončit boje, ale také posílit vlastní politický kapitál a ukázat, že „umí uzavírat dohody“, jak o sobě často říká.

Podle amerického viceprezidenta J. D. Vance má chystaná schůzka přinést průlom už jen tím, že se podařilo přesvědčit Vladimira Putina, aby souhlasil s jednáním.

„Plánujeme trojstranné jednání: zmrazit současnou frontovou linii, uzavřít dohodu, kterou nejspíš obě strany nebudou mít rády, ale zastavit zabíjení. Jen Trump je dokáže dostat ke společnému stolu,“ řekl.

Na začátku letošního roku se zdálo, že se Trump přiklání ke kremelské linii – dočasně omezil vojenskou pomoc Kyjevu a při únorovém setkání v Oválné pracovně tvrdě tlačil na prezidenta Zelenského. Jak ale rostla jeho frustrace z Putina, změnil kurz: nedávno schválil další prodej zbraní pro Ukrajinu a ostře odsoudil ruské bombardování ukrajinských měst jako „hanebné“ a „odporné“.

V posledních dnech se ale americký prezident znovu vrátil k rétorice o míru. „Všichni souhlasí, že tato válka musí skončit, a my na tom budeme pracovat v nadcházejících dnech a týdnech,“ napsal na své sociální síti.

Jak upozorňuje deník The New York Times, válka na Ukrajině se pro Trumpa stala testem jeho zahraničněpolitické identity. Pokud by dokázal zprostředkovat – byť jen zdání – mírové dohody, mohl by se voličům představit jako rozhodný lídr schopný ukončovat konflikty, „na nichž si ostatní vylámali zuby“.

„Z širšího strategického pohledu vnímá Trumpova administrativa Rusko spíše jako potenciálního partnera v novém světovém uspořádání,“ upozorňuje analytik Smetana.

Podle něj je cílem oslabit spojenectví Moskvy s Čínou, která je v amerických bezpečnostních kruzích chápána jako hlavní strategický rival. Z tohoto důvodu mají Spojené státy zájem hledat s Ruskem styčné body – ať už v oblasti obchodu, vědy a výzkumu, nebo kontroly zbrojení.

„Všechny tyto snahy zapadají do širší strategie, kterou Trump a jeho poradci prosazují již delší dobu,“ vysvětluje Smetana a dodává, že Trumpova motivace ukončit konflikt je silná – možná silnější než zájem řešit složité detaily, jako jsou územní otázky či bezpečnostní záruky pro Kyjev. „Takové ústupky by pak musela přijmout především Ukrajina, nikoli Spojené státy.“