Článek
Donald Trump změnil názor na Rusko. Zatímco v minulosti zpochybňoval možnost ho vojensky porazit, teď připouští, že Ukrajina může získat celé své území zpět. Zároveň mluví o „velkých ekonomických problémech“ Ruska, které podle něj vypadá jako „papírový tygr“.
V chronologii se ohlížíme za tím, jak a proč v Bílém domě změnili názor na válku. Zřetelný posun je patrný na konci března po Trumpově golfovém jednání s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a také na přelomu června a července, kdy na amerického prezidenta tlačila řada evropských státníků. Teď Trump rétoricky přitvrdil těsně po návštěvě Británie.
11. září 2024
V jediné televizní debatě prezidentských kandidátů Donald Trump odmítl odpovědět na dotaz moderátora, zda je vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem v americkém zájmu. Řekl, že chce válku a zabíjení ukončit a že se mu to podaří ještě před nástupem do Bílého domu.
18. února 2025
Trump ve svém projevu označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora bez voleb a uvedl, že Zelenskyj nese zodpovědnost za válku a neměl ji dopustit. O Putinovi se nezmínil.
28. února 2025
„Slavná“ přestřelka mezi Zelenským, Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem před novináři v Bílém domě.
Zelenskyj reagoval popudlivě na Trumpova slova o tom, že nemá v ruce dobré karty, načež Vance pokáral ukrajinského prezidenta, že není dost vděčný za americkou podporu. Fiasko dokonalo rozhodnutí Trumpa zrušit uzavřenou schůzku a poslat Zelenského delegaci pryč z Bílého domu.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump během únorové hádky v Bílém domě.
4. března 2025
USA pozastavily dodávky zbraní Kyjevu a sdílení zpravodajských informací, které je pro Ukrajince důležité kvůli zasahování cílů v Rusku a na Ruskem okupovaných územích. Později vyšlo najevo, že o pozastavení rozhodl ministr obrany Pete Hegseth bez konzultace s Bílým domem.
29. března 2025
Finský prezident Alexander Stubb nečekaně přiletěl za Trumpem na Floridu a hrál s ním golf. Vyzýval ho k tvrdšímu postupu vůči Rusku.
Podle deníku Wall Street Journal, který se odvolává na americké diplomatické zdroje, Stubb umí velmi dobře jednat s Trumpem a má na něj vliv. Finský prezident zastává názor, že Rusko nesmí na Ukrajině uspět, protože v opačném případě jsou v ohrožení další evropské země.
Prezidenti USA a Finska Donald Trump a Alexander Stubb 29. března při golfu na Floridě. Den poté Trump poprvé řekl, že ho Putin zklamal.
30. března 2025
Trump poprvé řekl, že je zklamaný Putinem.
14. dubna 2025
„Myslím, že je to strašné. Bylo mi řečeno, že udělali chybu. Ale myslím, že je to hrozná věc,“ řekl americký prezident po masakru v ukrajinském městě Sumy. Během ruského náletu přišlo o život 34 lidí, 117 utrpělo zranění.
24. dubna 2025
„Vladimire, STOP,“ napsal americký prezident v příspěvku na své sociální síti Truth Social po ruském masivním bombardování několika ukrajinských měst.
26. dubna 2025
Zelenskyj a Trump se sešli ve Vatikánu na pohřbu papeže Františka, jednali v bazilice svatého Petra. Ukrajinský lídr později naznačil, že šlo o jakési usmíření po hádce v Bílém domě.
Setkání Trumpa a Zelenského v bazilice svatého Petra.
19. května 2025
Trump si telefonoval s Putinem a označil rozhovor za dobrý, přestože ruský vůdce odmítl jeho návrh na okamžité a bezpodmínečné příměří.
25. června 2025
Zelenskyj a Trump se setkali na summitu NATO v Haagu. Americký prezident označil rozhovor za velmi dobrý. Členské země Aliance na summitu přijaly požadavek Trumpa, aby postupně dávaly pět procent HDP na obranu a zbrojení. Podle zdrojů z okolí amerického prezidenta tato skutečnost také vedla k jeho rozhodnutí přiklonit se více na stranu Ukrajiny.
5. července 2025
„Jsem velmi nespokojený ze svého hovoru s prezidentem Putinem. Chce jít až do konce, jen dál zabíjet lidi, není to dobré,“ prohlásil Trump po dalším telefonátu s šéfem Kremlu.
11. července 2025
Podle Wall Street Journal hovořil v tento den Trump telefonicky s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ten na něj udělal velký dojem tím, že vyjádřil ochotu platit za americké zbraně pro Ukrajinu, a to ihned.
Deník také napsal, že britští, francouzští a němečtí politici trpělivě lobbují ve Washingtonu za dodávky zbraní Kyjevu. Naklonění tomu jsou z lidí blízkých Trumpovi ministr zahraničí Marco Rubio a ministr financí Scott Bessent. Opačný názor mají viceprezident J. D. Vance a ministr obrany Pete Hegseth.
Trump a německý kancléř Friedrich Merz v červnu v Bílém domě.
14. července 2025
Americký prezident na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pohrozil Rusku tvrdšími hospodářskými sankcemi a potvrdil, že prodá Ukrajině zbraně, včetně útočných.
Podle deníku Financial Times vyzval Zelenského, aby Ukrajina více útočila na ruském území. „Volodymyre, můžeš udeřit na Moskvu? Můžeš taky udeřit na Petrohrad?“ zeptal se podle deníku Trump Zelenského. „Můžeme, pokud nám dáte zbraně,“ odpověděl ukrajinský prezident.
„Trump naznačil, že takový nápad podporuje, že Rusové pocítí bolest a donutí to Kreml vyjednávat,“ napsaly Financial Times. Bílý dům to ale později zpochybnil.
V Oválné pracovně si pak Trump postěžoval, že jeho telefonáty s Putinem vždy končí příjemně, ale pak on pak stejně vždy zase útočí na Ukrajinu. Na nesrovnalosti ho prý upozorňuje první dáma Melania Trumpová.
16. července 2025
Americké zbraně, za které zaplatí členské země NATO, jsou již na cestě na Ukrajinu, oznámil Trump.
1. srpna 2025
Trump v reakci na výhrůžné výroky ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva nařídil přesunout dvě americké jaderné ponorky do „odpovídajících regionů“. Podrobnosti neuvedl.
6. srpna 2025
Poprvé od svého návratu do Bílého domu Trump uvalil razantnější sankce směřované vůči Rusku. Zavedl další pětadvacetiprocentní clo na Indii za to, že odebírá ruský plyn a ropu. Druhým nejdůležitějším ruským zákazníkem je Čína, ale vůči ní prezident nepřitvrdil.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff se vydal do Moskvy a Bílý dům oznámil, že během jednání došlo k „velkému pokroku“.
O dva dny později Trump potvrdil, že se s Putinem sejde na Aljašce. Naznačil možnost „výměny území“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Později mluvil i o šanci uzavřít dohodu, ale Bílý dům se pak snažil mírnit očekávání, když summit označil za „cvičení v naslouchání“.
Vladimir Putin a Steve Witkoff během schůzky v Moskvě.
13. srpna 2025
Trump podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ujistil evropské lídry, že jedině Zelenskyj se může s Putinem dohodnout na výměně území. Šéf Bílého domu slibuje „závažné následky“ pro Rusko, pokud Putin na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války.
15. srpna 2025
Americký a ruský prezident se setkávají na Aljašce. Neohlásili žádnou dohodu, žádný průlom. Jednání skončilo výrazně dřív, než diplomaté dopředu avizovali.
Vladimir Putin zopakoval tradiční slova o tom, že „je nutné dlouhodobé řešení“ a musí být řešeny „základní příčiny války“. V Trumpově přítomnosti tedy zopakoval frázi, kterou Rusko běžně používá pro své požadavky na faktické ukončení ukrajinské suverenity.
Trump nechal na tiskové konferenci mluvit Putina jako prvního, přestože zpravidla nejdřív hovoří státník, který je na domácí půdě.
18. srpna 2025
Velká Trumpova schůzka s evropskými lídry v návaznosti na aljašský summit. BBC k ní poznamenala, že tolik prezidentů a premiérů v Bílém domě v moderních dějinách ještě nebylo. Přijeli zástupci Británie, Francie, Itálie, Německa, Finska, NATO a Evropské unie i ukrajinský prezident.
Evropané šéfa Bílého domu chválili a děkovali mu za mírové snahy. Slíbili Ukrajině bezpečnostní záruky. Ruchový mikrofon zachytil slova Donalda Trumpa adresovaná Emmanuelu Macronovi. „Myslím, že Putin chce dohodu kvůli mně. Chápeš to? Zní to šíleně.“
Nestalo se. Poměrně velké naděje na blížící se mírovou dohodu v dalších týdnech vyhasly.
Evropští lídři s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
13. září 2025
Trump znovu hrozí Rusku tvrdými sankcemi. Ale tentokrát si klade podmínku: státy NATO musí přestat nakupovat ruskou ropu a zavést tvrdé sankce taky.
Z aliančních států odebírají ruskou ropu ve větším množství jen Turecko, Maďarsko a Slovensko, tedy státy vedené lídry, kteří jsou americkému prezidentovi politicky blízcí.
Ještě v srpnu přitom Trump v osobním vzkazu maďarskému premiérovi napsal, že je „velmi naštvaný“, když si Viktor Orbán stěžoval na ukrajinské údery na ropovod Družba, kterým teče ropa do jeho země.
17. září 2025
Britský král Karel III. během historické druhé Trumpovy státní návštěvy ve Spojeném království vyzdvihl, že obě země společně stojí za Ukrajinou a podporují ji ve chvíli, kdy Evropa čelí tyranii. Vláda v Londýně podle pozorovatelů spoléhala na Trumpovu fascinaci královskou rodinou a chtěla ji využít nejen v otázce Ukrajiny.
O den později americký prezident opakuje, že ho Putin „opravdu zklamal“.
Trump je známý svým obdivem ke královské rodině. S tím počítala i britská diplomacie, která chtěla amerického prezidenta ovlivnit právě i v otázce Ukrajiny.
23. září 2025
Trump naprosto otáčí oproti postoji, který zastával v době návratu do Bílého domu. V příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že Ukrajina může s podporou Evropy a NATO zvítězit a získat zpět veškeré své území „a možná zajít ještě dál“, vyzdvihl její vojenskou sílu. V minulosti ale mluvil naopak o neporazitelnosti Ruska.
Rusko teď podle něj vypadá jako „papírový tygr“ a je ve „velkých ekonomických problémech“, což prý hraje ve prospěch Ukrajiny.
Trump to napsal krátce po dalším jednání se Zelenským. Ukrajinský prezident mluvil o dosud vůbec nejlepší schůzce s šéfem Bílého domu.
