„Zelenskyj nemohl být milejší.“ Trump s ním mluvil o „malém problému“ Ukrajiny

/Od naší zvláštní zpravodajky v Haagu/

Ještě pár dní před summitem nebylo jasné, zda ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vůbec přijede. Bez jistoty, že si na něj americký prezident Donald Trump najde čas, totiž cesta nedávala smysl. V podobné situaci se ocitl i na začátku měsíce, kdy kvůli G7 letěl do Kanady – jen aby zjistil, že Trump ze summitu odjíždí dřív, než k setkání dojde.

Tentokrát bývalý prezident USA oznámil možné setkání jen neurčitě – během ranního letu na palubě Air Force One, který mířil do Nizozemska. Přesto se nakonec oba státníci znovu sešli – poprvé od jejich stručného rozhovoru v dubnu ve Vatikánu během pohřbu papeže Františka.

„Měl jsem dlouhou a důležitou schůzku s prezidentem Trumpem,“ napsal z Haagu Zelenskyj. Podle něj spolu mluvili o „příměří i skutečném míru“.

Podle Trumpa to ale tématem hovoru nebylo, schůzku si nicméně pochvaloval: „Nemohl být milejší,“ prohlásil a uznal, že v minulosti zažívali „těžké časy“.

Chystá se prý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Uvidíme, jestli to (válku) dokážeme ukončit.“ Trump vyjádřil přesvědčení, že šéf Kremlu chce válku „vyřešit“. Na dotaz novinářů, jestli si myslí, že Putin má územní nároky mimo Ukrajinu ale předtím odpověděl, že „je to možné“.

Čelil také otázce, proč dosud nedokázal válku ukončit. „Protože je to těžší, než si lidé dokážou představit,“ odpověděl Trump a dodal, že s Putinem to bylo „složitější“.

Summit celkově ukázal, že téma mírového řešení rusko-ukrajinské války pod vlivem dalšího dění ustoupilo do pozadí.

Zelenskyj žádal Trumpa o klíčové zbraně, zatímco během tiskových brífinků s americkým prezidentem se pozornost téměř zcela přesunula od Ukrajiny k nedávnému americkému útoku na Írán, jehož účinnost i důsledky vyvolávají mezinárodní pozornost.

Když se novináři Trumpa zeptali, co očekává od schůzky se Zelenským, řekl, že ukrajinský prezident je podle něj dobrý chlapík, ale má „malý problém“, který budou spolu řešit. Po ani ne třiceti sekundách se přesunul k tématu Gazy.

Zelenskyj se tak zúčastnil summitu, který se už od počátku jevil jako nejistý – bez záruky bilaterální schůzky, bez jasného výstupu a nakonec i bez zmínky o budoucím členství Ukrajiny v závěrečném dokumentu. Právě to se stalo terčem ostré kritiky ukrajinského politologa Tarase Kuzia, podle něhož jde o bezprecedentní selhání Aliance.

„Toto je naprostý výsměch summitu,“ říká Kuzio pro Seznam Zprávy. „To znamená, že NATO Ukrajině 17 let lhalo o budoucím členství, protože nikdy ve skutečnosti nemělo v úmyslu ji přijmout. To je jediné logické vysvětlení,“ dodává politolog.

Podle Kuzia se už v roce 2008, kdy Ukrajině bylo symbolicky přislíbeno členství bez časového rámce, dalo tušit, že reálná vůle k rychlému přijetí nemusí být úplně pevná.

„Rusko tak dostalo právo veta nad členstvím Ukrajiny – možná už tehdy, a rozhodně dnes, s Trumpem. Ale nejde jen o Trumpa – i Joe Biden a Barack Obama byli proti přijetí Ukrajiny do NATO. Posledním americkým prezidentem, který podporoval vstup Ukrajiny do NATO, byl George Bush,“ vysvětluje Kuzio.

Už krátce před summitem organizátoři oznámili, že se v jeho rámci neuskuteční zasedání Rady NATO–Ukrajina, přestože o něj některé členské státy usilovaly. Podle dostupných informací Spojené státy takové jednání nepodpořily.

Ukrajinští novináři, kteří na summit přicestovali, se tak hned na několika tiskových konferencích domáhali odpovědi od generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho, zda důraz na kolektivní obranu členských států nezastíní naléhavost další podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu.

Rutte poukázal na to, že ani další partneři se tentokrát nedočkali separátního velkého jednání s celým NATO. „V minulosti jste měli setkání s EU, s indopacifickou čtyřkou, s Ukrajinou. Tady jsme se rozhodli mít jedno koncentrované zasedání s 32 (členy). A vedle toho řadu menších zasedání,“ vysvětlil generální tajemník.

Co se týče podpory Ukrajiny, Rutte zdůraznil, že summit počítá s podporou její obrany nejméně do roku 2035. Poukázal také na rostoucí výdaje na Ukrajinu v letošním roce - zatímco loni členské státy přislíbily zemi za celý rok pomoc v hodnotě 50 miliard dolarů, letos je to za půl roku už 35 miliard.

„A myslím si, že je to velmi pozitivní a potřebné, protože potřebujeme tento boj na Ukrajině, tento strašný ruský nápor, dovést ke stabilnímu a trvalému míru,“ prohlásil Rutte.

Podle zpravodajky magazínu Politico Eli Stokolsové, s níž redakce Seznam Zpráv hovořila přímo na místě, chce Trump od Evropy jen jednu věc – a tu také dostane.

„Prakticky celý summit se točil kolem jeho požadavku výrazně navýšit evropské výdaje na obranu, což se mu v jeho očích povedlo,“ uvedla. Přesto podle ní neexistují žádné záruky, že Trumpa společný evropský závazek nakonec skutečně uspokojí.

„Spojenci zmeškali příležitost ukázat Ukrajině, že za ní stojí bez výhrad – a že se nebojí ani Putina, ani Trumpa, pokud jde o jeho výhružky, které jsou často založené na dezinformacích,“ dodala novinářka.

Prezident Petr Pavel, který na summitu zastupoval Česko, na úterní slavnostní večeři seděl u stolu s nizozemským králem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Už před svým odletem do Haagu jasně uvedl, že jedním z hlavních cílů schůzky je posílit mezinárodní shodu ohledně další podpory Ukrajiny.

Na tiskové konferenci po skončení jednání však konstatoval, že se všech 32 spojenců shodlo na tom, že Ukrajinu budou i nadále podporovat – konkrétní posun směrem k jejímu členství v NATO nenastal.

Ačkoli se od začátku neočekával žádný průlomový posun směrem k oficiálnímu pozvání Ukrajiny do NATO, jak už připomněl Kuzio, země bývala v minulosti alespoň symbolicky zmiňována ve finálních prohlášeních jako budoucí člen.

Tentokrát je ale situace jiná – nová administrativa Donalda Trumpa se proti přistoupení Kyjeva otevřeně staví a sám americký prezident v minulosti opakoval ruské narativy, podle nichž snaha Ukrajiny vstoupit do NATO přispěla k začátku ruské invaze.

Letošní závěrečná deklarace nakonec skutečně vůbec nezmínila možnost budoucího členství Ukrajiny v NATO – podle diplomatických zdrojů šlo o vědomé rozhodnutí, jak se vyhnout zbytečné konfrontaci s Donaldem Trumpem.

Před summitem přitom kolovaly spekulace, že Ukrajina nebude vůbec pozvána; pozvánka sice dorazila, ale symbolický signál o její euroatlantické budoucnosti tentokrát chyběl.

Kuzio se domnívá, že přijetí Ukrajiny by dnes nebylo jen strategickým rozhodnutím, ale i vojenským přínosem pro NATO. „Ukrajina má jeden z nejvyšších vojenských rozpočtů v Evropě, jedinou armádu se skutečnými bojovými zkušenostmi a jeden z nejinovativnějších obranných sektorů na světě. A přesto ji hlavní členové NATO – zejména USA – nechtějí pustit dovnitř,“ dodává.

Vzhledem k této nejistotě začíná i na Ukrajině sílit diskuze o alternativních scénářích. Prezident Zelenskyj nedávno řekl, že Ukrajina má jen dvě možnosti: vstoupit do NATO, nebo obnovit svůj jaderný program.

V rozhovoru pro britský Guardian mimo jiné poznamenal: „Pokud NATO zůstane bez Ukrajiny, bude Evropa okupována,“ řekl s odkazem na informace svých zpravodajských služeb o tom, že Rusko připravuje vojenské operace v dalších státech Evropy.