Trump v říši lichotek. Před přistáním znovu zpochybnil základ NATO

/Od naší zvláštní zpravodajky v Haagu/

Ještě předtím, než americký prezident Donald Trump dorazil na summit NATO v nizozemském Haagu, vzbudil pozornost zveřejněním nezvykle vřelé soukromé zprávy od generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho.

Rutte napsal, že „Evropa bude platit VE VELKÉM a že to nebude nic jiného než Trumpovo VÍTĚZSTVÍ“. Odkázal tak na dohodu evropských spojenců na novém cíli – zvýšení obranných výdajů členů NATO celkem na pět procent HDP. Rutte pak také klidnil situaci a vyjádřil přesvědčení, že Trump článek 5 podporuje.

Zveřejnění komunikace mezi Trumpem a Ruttem vyvolalo pozornost novinářů ještě před zahájením středečních summitových jednání v Haagu. Přestože účast amerického prezidenta na summitu NATO bývá za normálních okolností samozřejmostí, letos nebylo až do poslední chvíle jasné, zda Trump do Haagu skutečně dorazí.

Tato nejistota odrážela širší napětí v transatlantických vztazích, které se po Mnichovské bezpečnostní konferenci ještě prohloubilo. Právě tam zazněly jednoznačné výzvy, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou obranu a nespoléhala se výhradně na Spojené státy.

Analytici z celého světa označili tuto událost za tzv. budíček pro Evropu a právě začínající summit v Haagu měl ukázat, zda Evropa na tuto výzvu skutečně zareaguje.

Historicky je Trumpův postoj k NATO komplikovaný. Už během prezidentské kampaně v roce 2016 vyjadřoval pochybnosti o automatickém závazku USA bránit spojence, což vyvolalo v Evropě značné obavy.

Tvrdil, že USA by měly přehodnotit své finanční závazky a že některé evropské země „dluží“ Americe za obranu, kterou jim poskytují. Trumpův postoj sice navazoval na další americké prezidenty v tom, že chtěl, aby Evropa víc platila za svou obranu, ale zároveň byl vůči nim v kontrastu, protože ostatní nikdy nezpochybnili pevné vazby v rámci NATO.

Podle šéfa bruselské kanceláře deníku Financial Times Henryho Foye, který na summit NATO přicestoval z metropole evropské politiky, Trump právě proto do poslední chvíle vyčkával s tím, jestli mu takzvaně „bude stát za to překračovat Atlantik“. Spekulace, zda se prezident dostaví, se prohloubily o to víc, když Trump o týden dříve náhle odjel ze summitu G7 se slovy, že musí řešit eskalaci napětí mezi Izraelem a Íránem.

Trump nakonec do Haagu dorazil v úterý krátce po půl deváté večer a ihned zamířil do sídla nizozemského krále a královny, kde se konala slavnostní večeře k zahájení summitu.

Přes 40 delegací z členských zemí NATO a dalších států přistálo na speciálním letišti u Amsterdamu, kde nizozemské úřady zřídily zvláštní NATO terminál. Po nezbytných bezpečnostních kontrolách se účastníci přepravili do Haagu, který je od letiště vzdálen přibližně hodinu jízdy autem.

Cesty do města a okolí sužovaly rozsáhlé dopravní zácpy a patřičná omezení. Delegace i místní se tak výrazně zdrželi.

Na několika místech ve městě se objevily hanlivé nápisy namířené proti Trumpovi, ale ve městě vlaje také překvapivě ohromující množství ukrajinských vlajek.

Trump měl podle americké agentury AP původně přespat v luxusním hotelu, který slouží i pro ubytování dalších státníků, ale nakonec se dočkal změny.

Podle mluvčí nizozemské vlády prezidenta přes noc ubytoval sám nizozemský král Vilém-Alexandr. A to v královském paláci Huis Ten Bosch, postaveném v 17. století, který je oficiálním sídlem krále, jeho argentinské manželky královny Máximy a jejich tří dcer.

„Je to historická událost, je to poprvé, co americký prezident zůstane v králově rezidenci,“ poznamenal pro AP představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě.

Už na začátku summitu tak bylo zřejmé, že evropské země věnují Trumpovi zvýšenou pozornost a snaží se mu vyjít vstříc.

Foy z Financial Times to přirovnává k Trumpově schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem, který prezidentovi předal osobní pozvání od britského krále. Tento akt diplomatické zdvořilosti, který Trump jako fanoušek královské rodiny velmi ocenil, podle Foye jasně ukazuje, že lichotky a osobní gesta hrají v jednáních s prezidentem Spojených států významnou roli.

Také bývalý americký velvyslanec při NATO Kurt Volker v rozhovoru pro CNN uvedl, že určité formy diplomatických ústupků a lichotek jsou v politice běžné a jejich cílem je udržet konstruktivní vztahy.

„Všichni vědí, že Trump má velké ego. Aby zůstal spokojený, lichocení je prostě součástí hry,“ říká Volker.

Podle něj je jasné, že dosažení dohody o zvýšení obranných výdajů evropských států představuje pro Trumpa významné vítězství.

Volker připomněl, že na začátku Trumpova působení plnily dosud platný závazek věnovat na obranu dvě procenta HDP pouze tři země Aliance. Dnes jich je výrazně více. Tento posun podle něj potvrzuje, že tlak amerického prezidenta na evropské spojence přináší konkrétní výsledky, což Trumpovi dává důvod vnímat letošní summit jako osobní úspěch.

„Evropa má prostě s Ruskem v zádech strach a Trump to ví. Vědom si zranitelnosti evropských spojenců, Trump dokázal z této situace vytěžit politický zisk,“ vysvětluje Volker.

Přesto však není situace zcela jednoznačná. Ještě před přistáním v Amsterdamu totiž Trump na palubě Air Force One vystoupil s vágními výroky, které zpochybnily závazek Spojených států k obraně svých spojenců v NATO.

Trump novinářům řekl, že existuje „mnoho různých definic“ článku 5 zakládající smlouvy NATO, kde je zakotven princip vzájemné obrany. Na otázku, zda se cítí být tímto článkem zavázán, odpověděl. „Jsem zavázán zachraňovat životy. Jsem zavázán k životu a bezpečí. Přesnou definici vám dám, až tam dorazím.“

Generální tajemník Aliance Mark Rutte pak klidnil situaci a vyjádřil přesvědčení, že Trump článek 5 podporuje. I lidé z okolí amerického prezidenta pro server Politico tvrdili, že prezident měl na mysli, že konkrétní povaha pomoci spojenců napadenému členovi bude záviset na okolnostech takové situace.

Trump nicméně v minulosti mluvil o tom, že by přišel na pomoc pouze těm státům, které platí dost peněz za svou obranu.