Evropa pod tlakem. NATO se chystá zavázat ke splnění těžko dosažitelné mety

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Někdy opatrně, jindy méně, ale už dlouho lídři zemí NATO našlapují okolo zvýšení obranných výdajů. Tento týden - v úterý a ve středu - se na toto téma prezidenti a premiéři členských států zaměří na summitu Aliance v nizozemském Haagu. Budou mluvit o posílení obrany v Evropě v době, kdy trvá ruská agrese proti Ukrajině a neutichají ani hrozby Moskvy vůči Západu.

Na stole leží návrh navýšit povinné výdaje na obranu z 2 % HDP (což dodnes některé státy nedodržují) až na 5 % – přičemž 3,5 % by mělo směřovat přímo na armádu a 1,5 % na související investice, jako jsou kybernetická bezpečnost, výzkum nebo infrastruktura.

Navýšení cíle už o víkendu schválili velvyslanci 32 členských států NATO. Španělsko si ale vymohlo výjimku - v textu podle informací agentury Reuters nebude výslovně zmíněno, že se k pěti procentům zavazují „všechny“ země, ale jen obecná formulace o tomto cíli. Oficiální znění se ale zatím na veřejnost nedostalo.

Na summit má poprvé od návratu do funkce dorazit také americký prezident Donald Trump. Právě on dlouhodobě tlačí Evropu, aby se více finančně podílela na vlastní obraně.

Zvýšení obranných výdajů až na 5 % HDP by podle odborníků mohlo být jakousi „vstupenkou“ k budoucím bezpečnostním garancím pro Evropu ze strany USA.

„Ale bude tam spousta manévrovacího prostoru,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy analytik Vojtěch Bahenský na fakt, který ukázala i španělská výjimka. „Povede se debata o tom, co všechno se do těch procent může počítat a v jakém časovém horizontu by měl být cíl dosažen,“ dodal expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Bahenský podotýká, že cesta k naplnění cíle bude složitá.

„Zadání typu ‚musíme příští rok dát 5 % HDP‘ není technicky proveditelné. V obranném průmyslu není nekonečná kapacita – nabídka zbraní je omezená, vstup nových firem do sektoru je těžký a razantní navýšení poptávky by vedlo jen ke zdražování,“ vysvětluje Bahenský s tím, že podle něj budou chtít evropské státy zahrnout do celkového objemu co nejširší spektrum výdajů, které již nyní na obranu vynakládají.

K tomu přidává další komplikaci: Většina obranných zakázek se platí po částech a s odloženou splatností. Tedy když stát podepíše kontrakt dnes, v rozpočtu se plně projeví třeba až za tři roky.

„Pět procent HDP každoročně by tedy znamenalo, že na konci pětiletého období máme ve výdajích obrovský balík peněz, které musíme najít v rozpočtu – a to je extrémní tlak,“ dodává analytik.

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek označilo požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby spojenci v NATO vyčleňovali na obranu pět procent svého HDP, za nový „globální standard“.

Sám Trump nicméně v posledních dnech řekl, že USA tak vysoké výdaje mít nemusí, protože už roky vydávají na obranu Evropy vysoké sumy.

Americký tlak na kontinent výrazně zesílil po letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která byla pro mnohé evropské představitele budíčkem. Ukázalo se, že Evropa se nemůže automaticky spoléhat na plnou americkou podporu v případě vážného ohrožení.

Trump dokonce opakovaně vyhrožoval, že Spojené státy mohou NATO opustit, pokud spojenci nebudou dostatečně přispívat na svou obranu.

Nicméně jak pro Seznam Zprávy upozorňuje bezpečnostní analytik a profesor politologie na Newyorské univerzitě John H. Jackson, pětiprocentní cíl HDP na obranu je pro řadu evropských zemí, zejména v jižní Evropě, velmi ambiciózní.

Španělský premiér Pedro Sánchez, jak sám řekl, chce plnit obecné vojenské cíle NATO. Zjednodušeně řečeno: Věří, že je dokáže plnit i za méně peněz, než je pět procent HDP. Tuto hranici Sánchez označil za nerealistickou a uvedl, že prioritou jeho vlády zůstává konsolidace veřejných financí a investice do sociální oblasti.

„Španělsko či například Itálie teď investují do obrany sotva dvě procenta HDP a dosažení takového zvýšení by bylo finančně i politicky náročné. Evropské státy také čelí komplikacím v oblasti efektivního využití těchto prostředků vzhledem k omezené nabídce na trhu s vojenským vybavením a vysokým výrobním maržím,“ říká Jackson.

Dodává, že tlak Spojených států podle něj vychází z přesvědčení, že transatlantická bezpečnost vyžaduje spravedlivější rozložení nákladů.

„Evropa se však musí vyrovnat s ekonomickými realitami a složitostmi vojenského trhu, které zvyšování rozpočtů značně komplikují. Summit tak pravděpodobně přinese spíše dohodu o postupném navyšování výdajů a jasnějším vymezení, co do nich bude zahrnuto,“ vysvětluje Jackson.

Právě proto se mezi experty i představiteli členských států NATO objevují různé názory na to, zda je hranice pěti procent HDP vůbec realistická nebo žádoucí.

Zatímco někteří analytici považují silnější finanční závazek za nezbytný nástroj k odstrašení Ruska a zajištění strategické autonomie Evropy, jiní upozorňují na riziko neefektivního utrácení, přetížení obranného průmyslu nebo odčerpání prostředků z jiných klíčových oblastí, jako jsou školství či zdravotnictví.

Rozdíly v pohledu často vycházejí i z regionálních ekonomických možností. Například menší a chudší státy v jihovýchodní Evropě či na jihu kontinentu by podle odborníků mohly mít problém nejen s rychlým růstem výdajů, ale také s jejich smysluplným a udržitelným využitím.

Česko už první krok k navýšení obranných výdajů udělalo, když vláda Petra Fialy (ODS) letos v březnu schválila, že výdaje na obranu porostou na tři procenta HDP do roku 2030. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tehdy uvedla, že prioritou budou nákupy těžké techniky, například tanků, a výstavba těžké brigády.

Jenže ambice Aliance sahají dál, a to nejen v přímých výdajích na zbraně, munici či vojáky, ale i v oblastech, které s obranou úzce souvisejí. Jde třeba o investice do kyberbezpečnosti, energetické a dopravní infrastruktury nebo podpory domácího obranného průmyslu. Právě širší definice výdajů je součástí jednání, která předcházejí samotnému summitu.

Z českého vládního dokumentu vyplývá, že Praha je připravena se k pětiprocentnímu závazku připojit. „Česko podporuje navyšování obranných výdajů s cílem zajistit obranyschopnost Aliance vůči současným i budoucím hrozbám a dosáhnout spravedlivějšího sdílení břemene mezi spojenci,“ stojí v materiálu, který brzy projedná vláda.

Zatímco pět procent zůstává ambiciózní metou, dvouprocentní závazek, který Aliance přijala v roce 2014 po ruské anexi Krymu, už se většině členských zemí daří plnit.

Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden oznámil, že letos tento závazek splní všechny alianční státy, s výjimkou Islandu, který nemá vlastní armádu, a Lucemburska, jež výdaje přepočítává podle jiného klíče.

„To je skutečně skvělá zpráva,“ uvedl Rutte s tím, že jde o historický milník. Letos by měly dvou procent HDP poprvé dosáhnout například Kanada a Portugalsko. S pěti procenty ve svých výdajích zatím konkrétněji počítají jen pobaltské státy a Polsko.