Článek
Není velkým překvapením, že summit hlav států USA a Ruska nepřinesl žádnou konkrétní dohodu. „Za úspěch bych považoval, kdyby se víc vyjasnilo, kdo má jakou pozici,“ krotil očekávání například už minulou neděli jeden z největších znalců Kremlu, britský historik a politolog Mark Galeotti.
Takový účel summitu ostatně v jednu chvíli přisuzoval i samotný Donald Trump, když řekl, že chce Putina především „nacítit“ a že rozhodující bude až další summit.
Z tiskové konference po jednání se zdá, že tento úkol summit splnil. I když dost možná jen napůl - Putin totiž svou pozici vymezil dost ostře, ale není jasné, jestli ho Trump pochopil.
„Kořeny konfliktu“
Z Putinova proslovu jsou zásadní především dvě slova - „kořeny konfliktu“.
Jde totiž o dlouho zažité slovní spojení Kremlu, který ho používá jako shrnující pojem pro dlouhou řadu údajných důvodů, proč podle něj k válce „muselo“ dojít.
Objevil se už i v jiných lehce odlišných variacích a dal by se snadno zaměnit s nějakou obecnou bezvýznamnou frází, ale Putin se ujistil, aby ho pojmenoval přesně. Doslova řekl, že k ukončení konfliktu, které bude moct být trvalé, bude potřeba „eliminovat všechny primární kořeny a příčiny konfliktu“.
To není žádná bezvýznamná fráze, ale nepřímo podané sdělení, že Moskva odmítá udělat jakékoliv ústupky, protože na Ukrajinu zaútočit vlastně „musela“ kvůli vlastní bezpečnosti a ze stejných důvodů nehodlá tolerovat její dřívější formu existence.
Za „kořeny konfliktu“ nebo jeho „základní příčiny“ totiž Kreml označuje mimo jiné i rozšiřování NATO na východ po konci studené války. O tom v minulosti mluvil i sám Putin a nešlo jen o to, aby se součástí NATO nestala Ukrajina, ale i o státy střední a východní Evropy, které už v NATO jsou. Těžko říct, jestli tím je myšleno, že by východní státy Evropy měly z NATO vystoupit, ale právě v nejednoznačnosti pojmu leží jeho „kouzlo“.
Pod „kořeny konfliktu“ se totiž dá skrýt všechno, čím Kreml svůj útok na Ukrajinu ospravedlňuje. Tedy třeba i takzvaná potřeba „denacifikace“, což lze při oproštění se od nesmyslnosti tohoto slova v jeho jádru chápat jako změnu režimu. Ruku v ruce s tím jde další maximalistický požadavek na „omezení“ ukrajinské armády, který zazněl při dřívějších jednáních.
Jinými slovy tedy podle Ruska ke „kořenům konfliktu“ patří celá existence současné suverénní Ukrajiny se zvolenou vládou.
Samozřejmě nevíme, co si Putin s Trumpem řekli mezi zavřenými dveřmi, ale když vezmeme v potaz, co „kořeny konfliktu“ znamenají, nezbývá než uznat, že na tiskové konferenci Putin vytáhl ten největší možný požadavek, proti kterému jsou územní spory a další problémy podružné.
Ve zhruba osmiminutovém proslovu se navíc najde ještě několik dalších signálů, které naznačují, že Putin tato dvě klíčová slova nevybral náhodou a odkazoval jimi na kremelské „kořeny konfliktu“ se vším všudy.
Ocenil totiž například Trumpovo „drahocenné úsilí porozumět jádru věci a historii“, čímž naznačil, že příčiny konfliktu jsou hlubší a tkví v tom, že Ukrajina by neměla patřit na Západ, ale být satelitem Moskvy. Mluvil také o „ukrajinském konfliktu“ nebo dokonce „ukrajinském problému“, čímž se zříkával zodpovědnosti za invazi.
Trumpovi polichotil, když řekl, že by k válce nedošlo, kdyby byl v roce 2022 prezident on, a ne Joe Biden. Zároveň tím ale opět podpořil narativ, že Rusko nemělo na výběr a muselo zasáhnout proti Ukrajině, která je z nějakého důvodu nebezpečná a Rusko ohrožuje. „Snažil jsem se svého bývalého amerického kolegu přesvědčit, že situace by se neměla dostat do bodu, odkud už nebude návratu, kdy dojde na násilí. Řekl jsem, že to by byla chyba,“ prohlásil Putin.
To samé lze vyčíst i z jeho dalšího Putinova prohlášení, že „situace na Ukrajině souvisí s fundamentálními hrozbami pro naši bezpečnost“.
Putin tedy vlastně mezi řádky zopakoval mantru Kremlu o tom, že příměří nemá smysl, dokud bude Ukrajina suverénní stát.
Kde je Trumpovo ultimátum?
Donald Trump byl ve své části tiskového konference o poznání méně výřečný. Ocenil nicméně, že bylo dosaženo „velkého pokroku“, mluvil o „extrémně produktivním meetingu“ a Putinovi a jeho týmu poděkoval.
„Vždycky jsem měl s fantastické vztahy prezidentem Putinem, s Vladimirem…,“ řekl mimo jiné.
Těžko říct, jestli jen nepochopil, že Putin jen pár okamžiků před tím skrytě vyslovil pro Ukrajinu zcela nepřijatelné požadavky. V každém případě na to nijak nereagoval a jeho páku ve formě hrozby sekundárními sankcemi prozatím nechává vyšumět.
Je ještě pravda možné, že Trump své karty teprve vyloží a na Putina zatlačí třeba po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která je v plánu na pondělí.
Putin je každopádně už vyložil a do Ruska se vrátil nepochybně spokojen.
