Článek
„Trumpova administrativa by se měla dívat na Aljašku jako na model pro budoucnost americko-ruských vztahů. Tři dekády úspěšné diplomacie s Ruskem založené na společných zkušenostech, přímých osobních kontaktech a oboustranných přínosech mohou sloužit jako předloha toho, jak udělat oba národy znovu velkými.“
To je názor aljašského novináře a bývalého poradce několika tamních guvernérů Davida Ramseura. Podělil se o něj v knize Melting the Ice Curtain: The Extraordinary Story of Citizen Diplomacy on the Russia-Alaska Frontier (Tání ledové opony: Výjimečný příběh občanské diplomacie na rusko-aljašské hranici).
Kniha vyšla v roce 2017 těsně po prvním zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu a pět let před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Zpětně tak sice mohou Ramseurovy předpovědi přátelských vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem působit naivně. Dlouhý příběh rusko-aljašských vztahů však může pomoci vysvětlit, proč se má summit prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina o Ukrajině v pátek konat právě zde.
Rusko na dohled
Většina Američanů si dnes asi s tématem rusko-aljašské diplomacie spojí především mnohokrát parodovaná slova republikánské kandidátky na viceprezidentku z roku 2008 a někdejší aljašské guvernérky Sarah Palinové z rozhovoru pro ABC o tom, že Rusové „jsou naši nejbližší sousedé a Rusko je dokonce možné vidět z pobřeží Aljašky.“
Kde přesně se bude schůzka konat?
Tři dny po potvrzení summitu Trump-Putin se o organizaci schůzky stále neví více než to, že se bude konat na Aljašce.
Pokud vyjdeme z toho, že v blízkosti jednání musí být letiště, kde může přistát prezidentský speciál Air Force One, připadají v úvahu v zásadě pouze dvě největší největší města tohoto amerického státu - Anchorage a Fairbanks.
Jak se organizuje summit Trump-Putin:
V blízkosti těchto měst se vždy nachází jak civilní letiště schopné pojmout Air Force One, tak letecká základna, kde může speciál vzhledem k délce ranveje přistát.
Samozřejmě nelze vyloučit, že prezidenti se na místo jednání dopraví s pomocí dalších dopravních prostředků. Na internetu proto kolují nepotvrzené zprávy, že by se schůzka mohla konat v turistickém letovisku Girdwood nedaleko Anchorage. Mají tomu nasvědčovat rozprodané ubytovací kapacity v tomto místě.
Ještě dlouho předtím, než se Aljaška oficiálně stala 49. státem USA, však byla přes sto let kolonizovaná carským Ruskem.
První expedici na území obývané původními severoamerickými kmeny odsouhlasil v roce 1725 na smrtelné posteli car Petr Veliký. Po sérii průzkumů, nájezdů a zotročení části domorodého obyvatelstva začali Rusové z Aljašky vyvážet ceněné tulení a vydří kožešiny.
Ruská kontrola nad kolonizovaným územím se rozšířila na konci 18. století s nástupem Rusko-americké obchodní společnosti. Ta jednak obohatila vývozní sortiment o velryby či mroží slonovinu a také úspěšně rozjela obchodní vztahy s Kalifornií a Havají.
Kolonizace byla ale pro Rusy stále méně výnosná a po finančních ztrátách spojených s krymskou válkou (1853-56) se proto car Alexandr II. rozhodl Aljašku prodat. V roce 1867, dva roky po ukončení americké občanské války, ji tak od něj za 7,2 milionu dolarů zakoupila administrativa prezidenta Andrewa Johnsona.
Paralely krymské války a ruské invaze na Ukrajinu:
Blízké vztahy mezi Aljaškou a Ruskem s minimálními omezeními pro cesty přes oceán či obchod mohly ale v následujících desetiletích pokračovat navzdory vzrůstu amerického vlivu v regionu. K omezení došlo až po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917, komplikace pak zesílily především v době studené války.
Stopy ruské kultury
Spojení s rodinami či příbuznými na druhé straně Beringova průlivu umožnil místním po mnoha desetiletích až takzvaný Friendship Flight (Let přátelství) organizovaný aljašským guvernérem Stevem Cowperem v roce 1988 a následný pád Berlínské zdi.
Podle Ramseura, který se na obnovení vzájemných vztahů jako zástupce amerických úřadů podílel, byly reakce místních komunit převážně pozitivní.
„Těžko byste našel někoho – Rusa nebo Američana – na koho nemělo jeho zapojení do ,tavení ledové opony‘ pozitivní dopad. Téměř pro všechny, které jsem při psaní této knihy kontaktoval – ať už navštívili Aljašku či Rusko, ubytovali u sebe doma někoho z Aljašky či Ruska, nebo se s nimi nějakým způsobem setkali – zůstává tato zkušenost jedním z největších zážitků jejich života,“ napsal v závěru knihy.
Na Aljašce je dodnes možné setkat se z pozůstatky místních ruskojazyčných komunit či zahlédnout cibulovité kopule pravoslavných chrámů. K pravoslavné církvi se hlásí například místní demokratická politička Mary Peltolová, která byla do začátku letošního roku jedinou zástupkyní státu ve Sněmovně reprezentantů.
„Aljaška je dodnes prorostlá ruskou kulturou a historií,“ řekl deníku New York Times Brandon Boylan, profesor na Aljašské univerzitě. „Pokud se napětí mezi USA a Ruskem zvýší, právě na Aljašce to pocítíme nejsilněji,“ dodal.
Současná administrativa se tedy snaží navázat na historický obraz Aljašky jako symbol rusko-americké spolupráce.
„Je případné, že se jednání světového významu mají odehrát právě zde. Aljaška byla po staletí mostem mezi národy, a dodnes zůstáváme branou pro diplomacii, obchod i bezpečnost v jednom z klíčových světových regionů,“ napsal na síti X Mike Dunleavy, současný guvernér Aljašky za Republikánskou stranu.
Ani na Aljašce ale jeho nadšení všichni nesdílí. Zastupitelé největšího aljašského města Anchorage už v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodli o přerušení dlouholetého „sesterského vztahu“ s ruským Magadanem.
Volbu místa summitu nyní na sociálních sítích kritizoval také bývalý americký velvyslanec v Rusku a profesor mezinárodních vztahů na Stratfordově univerzitě Michael McFaul: „Trump se rozhodl Putina pohostit v části bývalého ruského impéria. Zajímalo by mě, jestli ví, že ruští nacionalisté označují ztrátu Aljašky, podobně jako Ukrajiny, za křivdu, kterou je potřeba napravit.“
Nepříznivé znamení vidí v symbolické volbě Aljašky i profesor ruské politiky na King’s College v Londýně Sam Greene. „Symbolika konání summitu mezi Trumpem a Putinem na Aljašce je hrozná – jako by se tím snažili říct, že hranice se mohou měnit a území lze jednoduše kupovat a prodávat,“ sdělil deníku Washington Post.
