Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zprávy o tom, co vyjednal vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff v Kremlu s Vladimirem Putinem, připomínají scénu ze Saturnina, známou jako výbuch – ví bůh. „Neříkal jsem výbuch, ale ví bůh, popletové popletení,“ vysvětluje strýc František poté, co nastala předčasná exploze, ke které nedal pokyn.
Podle informací deníku Washington Post totiž Witkoff v Moskvě špatně pochopil Putinova slova o výměně území. Domníval se, že se Rusové stáhnou z Chersonské a Záporožské oblasti Ukrajiny, na které si dělali nárok, a výměnou chtějí stažení Ukrajinců z Doněcké oblasti. To by byl návrh, který vypadal jako ústupek z dosavadních ruských podmínek, proto vyvolal opatrný optimismus ve vyjádřeních ukrajinského prezidenta Zelenského, polského premiéra Tuska i amerického ministra zahraničí Rubia. Trump psal na svoji sociální síť o míru prostřednictvím teritoriální výměny, něco za něco.
Vypadá to ale, že v Kremlu Witkoffovi nic takového neříkali, že šlo o typický projev jevu známého pod názvem „ztraceno v překladu“. Rusové jen mlhavě naznačili možnost příměří, pokud Ukrajinci opustí Doněckou oblast, a bez dalších ruských ústupků. Tomu zhruba odpovídají následné reakce. Zelenskyj v sobotu přitvrdil a řekl, že Ukrajina se nemůže dobrovolně vzdát své půdy. Evropští politici vzkazovali Trumpovi, že když se jedná o Ukrajině, měl by být na summitu na Aljašce také ukrajinský zástupce.
O Witkoffovi se dříve vtipkovalo, že mu do angličtiny z ruštiny tlumočí překladatelka, která je zároveň důstojnicí v jedné z ruských tajných služeb, nebo že se v Kremlu připojuje na místní Wi-Fi. Pokud se potvrdí zpráva o tom, že nepřesně interpretoval návrhy, které v Moskvě vyslechl, úsměv nad vtipy trochu ztuhne.
Co teď s tím? Skutečně to nevypadá, že by Putin změnil názor a, ať už kvůli ruským ekonomickým problémům, nebo kvůli Trumpovým hrozbám tvrdšími sankcemi, měnil postoj.
Jednat s Ruskem o Ukrajině není „klasické“ mírové vyjednávání, jako řekněme mezi Arménií a Ázerbájdžánem nebo Thajskem a Kambodžou, když bereme příklady z poslední doby, u kterých figuroval Donald Trump jako prostředník a garant.
Putin chce Ukrajinu zničit jako samostatnou zemi a nezměnil názor, že západní soused nemá nárok na existenci jako stát, nezávislý na Moskvě. Řeči typu „Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ“ opakuje pořád dokola. Ještě než začala válka v únoru 2022, řekl mi v rozhovoru na filmovém festivalu v Jihlavě ruský protirežimní dokumentarista a režisér Vitalij Manskij: Putin a ruské elity se na Ukrajinu dívají pohledem buď budeš moje, patřit mně, nebo nikomu. Nedovolím ti žít samotné a už vůbec ne s nikým jiným.
Ukrajinské oblasti, které chce Rusko anektovat.
„Putin neuznává Ukrajinu jako nezávislý stát, a tudíž jí ani nepřiznává nárok nebo právo se tak chovat. Jeho pohled na svět je pohledem absolventa školy KGB a Ukrajina je v tomto pohledu oblastí Ruska podobně jako třeba Voroněžská oblast. Na Ukrajinu se Putin dívá jako na třetí ženu, která se rozhodla opustit harém. Není to jen o ztrátě image a prestiže, je to něco naprosto neodpustitelného a nepřijatelného. Taková žena nemá právo na svůj hlas nebo na to, aby sama změnila svůj život. Takže Ukrajina nemá právo na nezávislost a vlastní politiku, a pokud si to Ukrajinci myslí, je třeba je přimět k poslušnosti. Jako děti - když něco provedou, za trest nepůjdou s kamarády v neděli do parku,“ říkal Manskij v jihlavském Grandhotelu Garni čtyři měsíce před začátkem velké ruské invaze. Měl a má pravdu.
Možná Putin cítí, že Trump si prostě netroufne jít přímo proti němu, přijmout tvrdší sankce, poslat Ukrajině víc zbraní. Uvidíme, po summitu na Aljašce ohlášeném na 15. srpna budeme vědět víc. Třeba to, jestli americký prezident naslouchá víc Putinovi, nebo přece jen evropským spojencům z NATO.
Neberme zatím summit jako nějaké automatické vítězství Putina, nebo jeho legitimizaci. Sama schůzka tím není: dodala snad severokorejskému diktátorovi větší legitimitu a vážnost schůzka s Trumpem v roce 2018? Ne, nikdo to tak nebral. Samotný fakt, že Trump někomu potřese rukou, neznamená úspěch dotyčného. Pro Putina bude úspěch až to, pokud americký prezident z Aljašky odletí do Washingtonu jako někdo, komu se z vlastních hrozeb roztřásla kolena.
Evropa by se měla držet jedné zásady, ať se stane na Aljašce cokoliv. Nepodpořit žádný návrh nebo kompromis, který by odmítli samotní Ukrajinci.
