Kuchaři na frontě a billboardy. Ukrajina bojuje s nedostatkem vojáků

Některé ukrajinské jednotky jsou tak vyčerpané, že jsou do boje nasazovaní i řidiči, kuchaři nebo dělostřelci. Bývalý důstojník Azovské brigády Bohdan Krotevyč tvrdí, že v některých místech musí hrstka vojáků střežit až deset kilometrů linie.

Ubývající počet vojáků pěchoty je pro Ukrajinu dlouhodobý problém a z mnoha informací, které plynou z fronty, se nezdá, že by se ho velení dařilo řešit.

Mezery v obraně pak usnadňují práci ruským okupantům, kteří personální potíže nemají, a uplatňují taktiku, již náčelník ukrajinského generálního štábu Oleksandr Syrskij označil jako „totální infiltraci“.

Jde o průniky velmi malých skupinek pěchoty ukrajinskou obranou, jako se to nedávno stalo u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, kam Rusko v současnosti upíná hlavní pozornost.

Krotevyč proto apeloval na prezidenta Volodymyra Zelenského přímo na sociálních sítích. „Pane prezidente, upřímně nevím, co vám přesně bylo hlášeno, ale informuji vás: na linii Pokrovsk–Kosťantynivka je, bez přehánění, naprostý chaos. A tento chaos se dlouhodobě zhoršuje s každým dalším dnem… Stabilní linie bojového kontaktu jako taková prakticky neexistuje,“ napsal dlouhodobý kritik ukrajinského vojenského velení.

K srpnu 2025 pracují ukrajinské brigády často jen s třetinovou kapacitou. Podle Úřadu pro strategické studie by armáda potřebovala najmout asi 300 tisíc vojáků, aby jednotky doplnila.

Nábor však nestačí. V roce 2024 se podařilo získat asi 200 tisíc nových vojáků, což se ukázalo jako nedostatečné, hlavně kvůli vysokým ztrátám na frontě.

Měsíčně Ukrajina mobilizuje kolem 30 tisíc lidí, ale jen třetina je skutečně schopná bojovat. Prezident Zelenskyj uvádí, že armáda má zhruba milion vojáků, ale podle vojenského analytika Serhije Hrabského by k efektivní rotaci jednotek bylo potřeba trojnásobek této síly.

„Vojáci vědí, že jejich služba trvá až do konce války – nebo jejich života,“ říká Dmytro, pěšák z Teritoriálních obranných sil Ukrajiny, pro ukrajinský deník The Kyiv Independent. Mnozí z těch, kteří jsou do konfliktu nasazeni, přitom bojují nejen s fyzickými, ale i psychickými problémy.

Aby se s kritickým nedostatkem personálu vyrovnala, přijala Ukrajina v posledních měsících hned několik opatření. Vojákům, kteří své jednotky opustili bez povolení, bylo umožněno vyhnout se trestnímu stíhání, pokud se dobrovolně vrátí zpět. Dokonce si mohou vybrat kam, protože se často obávají, že pokud se vrátí tam, odkud utekli, setkají se s odvetou ostatních vojáků.

Desítky tisíc mužů to využily – přesto dezercí přibývá rychleji než návratů.

Spojené státy opakovaně tlačí na Kyjev, aby snížil věk pro povinný odvod na 18 let, vláda se tomuto kroku však zatím brání. Od dubna 2024 klesla hranice z 27 na 25 let, přičemž armáda se snaží mladší muže mezi 18 a 24 lety nalákat na měsíční plat až 120 000 hřiven (zhruba 2900 dolarů) a další finanční pobídky. Zatím ale s mizivým výsledkem – v prvních týdnech po spuštění programu se přihlásilo jen 500 lidí.

Podle Krotevyče stojí za současnými problémy ukrajinské armády do velké míry i způsob velení. Kritizuje, že klíčové posty obsazují „pohodlní“ velitelé, kteří nikdy prezidentovi ani generálovi neodporují. „Teď není doba, kdy loajalita může nahradit kompetenci. To stojí životy – a jednou to bude stát i válku,“ varuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jako příklad uvádí ofenzivu do ruské Kurské oblasti, kterou podle něj armáda podnikla spíše proto, aby Zelenskyj „ukázal Západu“, že Ukrajina stále útočí než z reálných strategických důvodů. Takové operace by podle něj měl vrchní velitel umět odmítnout a trvat na doplnění brigád a vytvoření záloh.

Krotevyč obviňuje generála Oleksandra Syrského z upřednostňování zastaralého, „sovětského“ stylu velení, kdy se na krizi reaguje buď přímým čelním útokem, nebo okamžitým přesunem co největšího počtu jednotek na ohrožené místo – bez ohledu na ztráty. „Válka není matematika, kde víc = lépe. Je to strategie, přemýšlení, tvořivost,“ říká.

Podle něj Syrskyj zachází s vojáky jako se spotřebním materiálem, což si Ukrajina s omezenými silami nemůže dovolit. Krotevyč to již dříve popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Právě tato kombinace vysokých ztrát a neochoty měnit strategii žene armádu k zoufalým řešením, jak doplnit chybějící lidi. A tak se do hry dostává nástroj, který by ještě před pár lety působil v kontextu války absurdně – marketing.

Ukrajinské vojenské jednotky, od elitních brigád až po nově vzniklé útvary, se v létě obrátily na reklamní agentury, aby navrhly poutavé kampaně k přilákání nových vojáků.

Reklamy představují vojáky a jejich brigády jako značky. Takzvaný „military branding“ v podobě billboardů a spotů na sociálních sítích se snaží zaujmout nováčky v duchu: „dostaň se k nám a buď součástí něčeho významného“.

Brigády si tak začaly konkurovat v tom, kdo kolik lidí přiláká. Marketingová strategie výrazně doplňuje individualizovaný způsob náboru, kdy si dobrovolník může „vybrat svou brigádu“. Tento přístup přináší více motivace než povinný odvod – což je postup, který čelí veřejné skepsi a unavenosti Ukrajinců.

Mezi nejviditelnější patří třetí útočná brigáda, která sází na dynamická videa přímo z bojiště, portréty vojáků a graficky výrazné plakáty, zatímco brigáda Chartyja používá slogan „Růst s Chartyjí“ a příběhy nováčků, kteří se rychle vypracovali.

Některé jednotky spustily první cílené kampaně pro ženy, zejména do technických a logistických rolí, a regionální brigády si pronajímají billboardy se silnými vizuály hrdinství a soudržnosti, aby oslovily dobrovolníky přímo ve svých náborových okresech.

„Úspěch těchto kampaní je zatím smíšený. Brigády hlásí větší povědomí a zájem na sociálních sítích, ale počet skutečných nástupů do služby je stále nízký. Finanční pobídky, například až 120 000 hřiven měsíčně, náborové bonusy nebo příspěvky na bydlení, zatím nepřinesly masový příliv nových vojáků,“ popisuje deník Couteroffensive.