Kanada vyhání Čínu z těžby kritických surovin

Kanadský ministr průmyslu François-Philippe Champagne ve středu uvedl, že tři čínské společnosti budou muset odprodat své podíly v juniorských těžebních společnostech.

„Kanada i nadále vítá přímé zahraniční investice, ale v případě, že investice ohrožují naši národní bezpečnost a naše dodavatelské řetězce kritických nerostných surovin doma i v zahraničí, budeme rozhodně jednat,“ sdělil Champagne v písemném prohlášení.

Rozhodnutí předcházel rozsáhlý přezkum kanadských národních bezpečnostních a zpravodajských agentur. Ty rozhodly, že zmíněné tři společnosti musejí opustit kanadský těžební průmysl z důvodu ohrožování národní bezpečnosti.

Těžba kritických nerostů a kovů jako lithium, kadmium, nikl a kobalt jsou nezbytné pro technologie čisté energie, včetně turbín a elektromobilů a solárních panelů. Neobejdou se bez nich součástky notebooků a dobíjecích baterií.

V posledních letech se Čína stala největším rafinátorem a zpracovatelem kritických nerostů a vybudovala rozsáhlý dodavatelský řetězec, který je závislý na zahraničních dolech na suroviny. Takovou zemí je pro Čínu i Kanada, která disponuje rozsáhlými a z velké části nevyužitými ložisky niklu a kobaltu. Čínské společnosti v tomto odvětví tvoří čím dál větší podíl zahraničních investic.

Začátkem letošního roku převzala kanadskou těžební společnost Neo Lithium Corp čínská státem kontrolovaná firma Zijin Mining Group Co. V kanadském parlamentu se tak rozjely debaty o možných hrozbách pro národní bezpečnost, které by zvýšené investice Číny mohly představovat.

Podle nařízení Champagne musejí společnosti Sinomine Rare Metals Resources Co Ltd (z Hongkongu), Chengze Lithium International Ltd a Zangge Mining Investment Co Ltd (z Čcheng-tu) prodat své podíly ve společnostech Power Metals Corp, Lithium Chile Inc a Ultra Lithium Inc.

Steven Cochrane, generální ředitel Lithium Chile ve čtvrtek v rozhovoru uvedl, že kroky Kanady společnost „naprosto zaskočily“.

„Čínské společnosti patří mezi největší investory v celosvětovém lithiovém průmyslu a zákaz financování projektů státními firmami pocítí celé odvětví,“ řekl a dodal, že z Evropy, USA nebo Kanady nepřicházelo příliš investic.

„Náš sektor se často spoléhal na peníze z Číny, které tyto projekty poháněly,“ řekl Cochrane. „Takže dopad pocítí všichni.“

Jen týden před nařízením Ottawa zpřísnila pravidla pro zahraniční investice v kritickém odvětví nerostných surovin. Champagne uvedl, že investice státních firem budou schvalovány pouze „výjimečně“ a budou se týkat i malých investic.

Ottawa uvedla, že musí vybudovat odolný dodavatelský řetězec kritických nerostných surovin s podobně smýšlejícími partnery.

„Federální vláda je odhodlána spolupracovat s kanadskými podniky, aby přilákala přímé zahraniční investice od partnerů, kteří sdílejí naše zájmy a hodnoty,“ uvedl Champagne.

Kanada i Čína soupeří o zásoby materiálů potřebných pro přechod na čistší ekonomiku. Po rozhodnutí Kanady tak ve čtvrtek akcie čínských společností spadly dolů.

Čína se vůči kroku Kanady ohradila. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien prohlásil, že kanadská vláda využívá národní bezpečnost jako záminku k zablokování normální spolupráce mezi čínskými a kanadskými společnostmi a poškozuje globální dodavatelské řetězce.

„Čína naléhavě vyzývá Kanadu, aby se přestala bezdůvodně zaměřovat na čínské společnosti (v Kanadě) a poskytla (jim) spravedlivé, nestranné a nediskriminační podnikatelské prostředí,“ řekl Čao na pravidelném tiskovém brífinku a dodal, že Peking bude rozhodně hájit legitimní práva a zájmy čínských společností.

Západní země začaly po obavách z rostoucí dominance Číny více spolupracovat. Začátkem letošního roku státy včetně Británie, Kanady, USA a Austrálie uzavřely globální partnerství s cílem zajistit přístup ke kritickým nerostným surovinám.

Spotové ceny lithia kvůli omezené nabídce za poslední rok vzrostly o více než 200 %. Společnost Rystad Energy předpovídá, že nabídka primárních lithiových minerálů bude v roce 2025 o 8,5 % nižší než celková poptávka po lithiu, zatímco v letošním roce chybí přibližně 10 % poptávky.

„Nejnovější postoj Ottawy podtrhuje globální konkurenci kritických minerálů pro baterie ve světle předpokládaného boomu poptávky po bateriích pro elektromobily,“ uvedla k rozhodnutí Kanady Susan Zou, vedoucí analytička společnosti Rystad Energy.