Článek
Kyjev se připravuje na další válečnou zimu, jeho obyvatelé se ale s opakovanými výpadky elektřiny a vody potýkají už nyní.
K tomu se přidává zastaralá infrastruktura, nedostatek vyhovujících protileteckých krytů nebo obavy, zda město dokáže během nadcházejících měsíců zajistit dodávky tepla.
Kritice proto čelí také starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko, jemuž část Kyjevanů vyčítá nejen nedostatečnou připravenost města na pokračující ruské útoky, ale také dlouhodobé problémy s hospodařením, developerskou výstavbou či ochranou veřejných prostranství.
„Už mě unavuje nečinnost našeho městského vedení,“ řekla serveru The Kyiv Independent obyvatelka Kyjeva Jelyzaveta Semková. Podle ní se ani po téměř pěti letech rozsáhlé ruské invaze neobjevily v okolí jejího bydliště odpovídající protiletecké kryty.
„Místo toho úřady během války utrácejí peníze z rozpočtu za zbytečnosti, jako jsou skleněné autobusové zastávky nebo předlážďování chodníků,“ kritizovala.
Kritika skleněných zastávek se v posledních týdnech šířila také na sociálních sítích. Kyjevský dopravní podnik ale v září odmítl tvrzení, že by město po nedávných ruských útocích instalovalo nové skleněné přístřešky ve čtvrti Lukjanivka. Podle podniku tam stojí už od března loňského roku a letos žádné nové skleněné zastávky nepořizoval.
Výhrady vůči vedení města nejsou nové. Kličkovu radnici v minulosti zasáhly i korupční skandály. Například loni v únoru protikorupční úřady přišly s podezřením na rozsáhlé machinace s městskými pozemky, do nichž byli podle vyšetřovatelů zapojeni i vysoce postavení představitelé kyjevské správy. V případu bylo obviněno deset lidí a Kličko následně oznámil odvolání několika úředníků.
„Politika pro Klička není“
V posledních týdnech se do popředí dostaly především spory kolem městských stavebních projektů.
Začátkem října například vyvolalo protesty rozsáhlé kácení stromů ve čtvrti Teremky, a to kvůli výstavbě teplovodního potrubí. Projekt má pomoci zabezpečit dodávky tepla během pokračujících ruských útoků, část místních ale nesouhlasí se způsobem jeho realizace.
Šestatřicetiletá obyvatelka čtvrti Taňa serveru The Kyiv Independent řekla, že lidé dokonce sami oslovili inženýry, kteří navrhli alternativní vedení teplovodu tak, aby nemuselo být pokáceno tolik stromů. Město to však podle Tani ignorovalo. Radnice naopak tvrdí, že s obyvateli opakovaně jednala a původní plány upravila tak, aby kácení minimalizovala.
Kyjev nemá také dostatek krytů:
Nespokojenost části obyvatel se minulou sobotu projevila také před kyjevskou radnicí, kde několik stovek demonstrantů požadovalo Kličkovu rezignaci. Vedle nedostatečných příprav na zimu organizátoři upozorňovali na problémy s veřejnou dopravou, ochranou historických památek či hospodařením města.
„Myslím, že Kličko může být dobrý boxer, ale politika není nic pro něj,“ řekl serveru The Kyiv Independent jednadvacetiletý student Pavlo, který kritizoval především úbytek zeleně v důsledku nové bytové výstavby.
Ne všichni účastníci demonstrace ale volali po starostově odchodu. Někteří Klička naopak hájili a odpovědnost za nedostatečné přípravy města přičítali centrální vládě.
Příprava scénářů na zimu
Obavy o připravenost ukrajinské metropole zesilují s pokračujícími ruskými útoky na energetická zařízení. Jen při úderech v noci na 14. října zasáhly ruské střely všechny tři hlavní kyjevské elektrárny kombinované s teplárnou.
Ty podle zjištění ukrajinského serveru Ekonomična pravda přestaly po útocích vyrábět elektřinu, před poškozením přitom mohly dohromady poskytovat výkon přibližně 1,3 gigawattu. Metropole je tak nyní výrazně závislejší na dodávkách z jiných částí země, které ovšem rovněž ohrožuje ruské bombardování.
Během zimní špičky Kyjev potřebuje přibližně dva gigawatty elektrického výkonu. Z toho zhruba 280 megawattů připadá na kritickou infrastrukturu, tedy například vodárny, nemocnice nebo zařízení zajišťující vytápění.
Ukrajinské úřady se proto připravují i na scénář označovaný jako „tma, ale teplo“. Ten počítá s tím, že při rozsáhlém výpadku proudu bude prioritou udržet alespoň dodávky vody a vytápění. Pro běžné domácnosti by to ovšem mohlo znamenat mnohahodinové odstávky.
Podle zdrojů serveru Ekonomična pravda by v případě silných mrazů a nedostatečně obnovených výrobních kapacit mohli obyvatelé čelit osm až deset hodin trvajícím výpadkům elektřiny denně, a to i bez dalších ruských útoků.
V nejhorším scénáři, který počítá s dalšími rozsáhlými údery na energetiku, by pak mohli mít proud pouhé čtyři hodiny denně.
Ještě komplikovanější je situace kolem vytápění. Kyjev je dlouhodobě závislý na centralizovaném systému, v němž přibližně 70 procent města zásobují teplem tři velké teplárny. Jejich kapacitu přitom nelze během několika měsíců plně nahradit.
Podle zdrojů blízkých ukrajinské vládě, které mluvily pro Ekonomičnou pravdu, by proto v nadcházející zimě mohla zůstat bez záložního zdroje tepla až čtvrtina z 12 000 bytových domů. To neznamená, že nutně přijdou o vytápění, riziko by nastalo především při dalším vážném poškození hlavních teplárenských zařízení.
Kdo za připravenost odpovídá?
Právě otázka připravenosti hlavního města se nyní dostala do centra sporu mezi Kličkem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten 13. října prohlásil, že Kyjev plní plán na posílení odolnosti kritické infrastruktury hůře než ostatní ukrajinské regiony, včetně těch poblíž frontové linie.
Kličko prezidentova slova odmítl. Při vystoupení v ukrajinském parlamentu o den později uvedl, že město připravilo stovky záložních generátorů, desítky mobilních kotelen a další náhradní zdroje energie. Zároveň připomněl pokračující ruské útoky na energetická zařízení, jejichž intenzita se podle něj letos výrazně zvýšila.
„Kde je protivzdušná obrana hlavního města? Kde je ochrana zařízení společnosti Ukrenergo? Kde jsou miliardy, které jste na to vyčlenili?“ obrátil kritiku směrem k centrální vládě. Tu navíc obvinil z blokování finančních prostředků potřebných k posílení energetické odolnosti města.
Vztahy mezi Zelenským a Kličkem jsou napjaté už od prezidentova nástupu do funkce v roce 2019. Kyjevský starosta dlouhodobě kritizuje především zásahy centrální vlády do pravomocí místních samospráv a nedostatečnou komunikaci s prezidentskou kanceláří.
O svých výhradách vůči Zelenskému mluvil Kličko už v prosinci 2024 v rozhovoru, který poskytl autorce tohoto textu. Stejně tak letos v červenci v interview pro Český rozhlas prohlásil, že se s prezidentem celé čtyři roky osobně nesetkal, přestože o schůzku opakovaně usiloval.
„Mnohokrát jsem klepal na dveře, ale on to ignoroval,“ uvedl. Zelenského také obvinil z vyvíjení nátlaku na místní samosprávy a varoval před autoritářskými tendencemi.
Jak upozornilo polské analytické centrum OSW, řízení Kyjeva nadále komplikuje i překrývání pravomocí jednotlivých institucí. Vedle voleného starosty a městské státní správy funguje od začátku rozsáhlé ruské invaze také vojenská administrativa podléhající prezidentovi.
Nejasné rozdělení kompetencí podle analytiků přispívá k dlouhodobým konfliktům mezi centrální a místní mocí. Oběma stranám navíc umožňuje přenášet odpovědnost za problematická rozhodnutí na politické protivníky.
Spory se promítly také do příprav na zimu. Podle červencové analýzy OSW byl Kyjev jediným ukrajinským regionem, jehož původní plán na posílení odolnosti kritické infrastruktury Rada národní bezpečnosti a obrany v březnu neschválila.
„Bohužel nám dnes bylo dáno najevo, že Kyjevu prozatím nikdo nepomůže,“ reagoval tehdy Kličko, který centrální vládě vyčítal nedostatečnou finanční podporu. Plán byl nakonec v srpnu schválen, vzájemná obvinění mezi vedením města a prezidentem ale pokračovala.
Jak vážně současnou situaci vnímá, Kličko ukázal už začátkem října. V rozhovoru pro agenturu AFP doporučil obyvatelům, kteří mají příbuzné či přátele mimo Kyjev, aby zvážili dočasný odjezd z města. Nešlo podle něj o výzvu k plošné evakuaci, nýbrž o preventivní opatření před dalšími ruskými útoky.
„Dnes jde o přežití,“ varoval starosta.
