Zprávy z bojiště: Rusko zesiluje útoky, nestíhá doplňovat „spotřebované“ vojáky

V noci na 14. října začalo ukrajinským dronům vypadávat satelitní spojení, jakmile zrychlily nad zhruba 160 kilometrů za hodinu (tedy 100 mil za hodinu).

Omezení se týkalo zřejmě hlavně vojenské služby Starshield, kterou pro ukrajinskou armádu kupuje americká vláda (ale nevíme stále jistě). Druhý den, po nepřehledné vlně spekulací i obviňování, vše fungovalo údajně znovu jako předtím.

Rozsah opatření, i kdo za ním stál, jistý stále není. Elon Musk napsal, že Starshield vlastní a kontroluje americká vláda, takže o rychlosti i využití rozhoduje armáda nebo prezident.

Dva američtí a jeden západní činitel ale agentuře Reuters řekli, že pokyn přišel „zevnitř Bílého domu“. Vysoký americký představitel to pro stejné novináře odmítl s tím, že prezident nic takového nežádal. Zda to žádal někdo jiný, Bílý dům neřekl.

Na samotné frontě se den omezení provozu klíčové internetové služby neprojevil. Ukrajinská obrana nezaznamenala vážné potíže, byť v posledních dnech přitom Rusko útočí čím dál víc.

Polský analytik Konrad Muzyka z firmy Rochan Consulting napočítal za poslední sledovaný týden 1543 bojových střetů, tedy asi 220 denně a o 11 procent víc než týden předtím. Na jeho mapě přitom Rusko zhruba čtyři kilometry čtvereční ztratilo, zatímco týden předtím jich asi 30 získalo.

Muzyka to nazývá „rostoucím rozporem mezi ruskou útočnou aktivitou a územními výsledky“. Přesné číslo je určitě diskutabilní, ovšem podobný trend naznačují i jiní „mapaři“.

I když jsou územní změny tak malé, neznamená to pokles bojové aktivity (viz počty střetů výše). Je to dáno spíše tím, že ukrajinské protiútoky kompenzují ruské zisky v jiných oblastech. Tedy na některých úsecích okupační armáda stále postupuje, na jiných spíše ztrácí.

Ukrajinské protiútoky přitom už nejsou omezené na jeden nebo dva úseky. Minulý týden jsme psali, že Rusko nestíhá doplňovat vojáky tak rychle, a právě to by mohlo současnou dynamiku vysvětlit: Rusku se stále daří tam, kde soustředí síly, ostatní části fronty jsou ovšem málo obsazené a zranitelné.

Frontu projdeme jako obvykle od severu, zastavíme se ale jen na několika místech. Poprvé u Lymanu, kde Ukrajina ukončila operaci Vivaldi, již sledujeme od srpna. Třetí armádní sbor 13. a 14. října ohlásil její „čtvrtou sezonu“ se ziskem 101 kilometrů čtverečních a vesnic Zelena Dolyna, Lypove a Kolodjazi (Ukrajinska Pravda), takže za celou operaci hlásí kolem 277 kilometrů čtverečních.

To se zdá být poměrně blízko realitě, alespoň podle satelitních záběrů a dalších indicií. Tvrzení sboru, že Rusové v této fázi přišli asi o 3000 vojáků, ale nezávisle ověřit nejde.

A dodejme ještě, že ve skutečnosti boje do velké míry skončily dřív, než byla v září vůbec operace ohlášena – mapy tedy teprve dohánějí stav starý šest a více týdnů.

Přesuňme se přes velkou část donbaské fronty až k Dobropillji, kde se Rusové před třemi týdny dostali za první ukrajinský pás zátarasů a minulý týden jsme popsali „téměř nepřetržitý proud“ infiltrátorů do města. Postup pokračuje: DeepState 13. října zaznamenal ruské zisky u Bilycke, Dorožnje a Novoho Donbasu, o den později u Matijaševe, pokaždé bez údajů o rozsahu.

Skupina CIT píše, že Rusové k městu postupují „pomalu“. Jak daleko doopravdy jsou, zkusil zjistit polský analytik vystupující pod přezdívkou Thorkill, který na družicových snímcích Sentinel hledal krátery po ruských klouzavých pumách. Jeho logika je prostá: ruské letectvo nebombarduje vesnice, které drží vlastní vojáci, takže kam pumy dlouho nepadají, tam budou nejspíš Rusové. Stejná metoda mu v srpnu (s drobnými chybami) vyšla severně od Lymanu.

Na jeho mapě se ruská zóna mezi Zolotym Kolodjazem, Novotrojickým a Andrijivkou „dál posouvá na západ“ a vesnice Zolotyj Kolodjaz, Vesele, Hruzke a Andrijivka nejspíš drží Rusové. Stopy větších ukrajinských protiútoků, které ohlásilo velení 1. sboru Národní gardy Azov, Thorkill nenašel, sám ale upozorňuje, že chyby jsou možné a stav Novotrojického je nejasný.

(Text pokračuje pod mapou.)

Ruské ztráty v oblasti se zdají být značné, ovšem ukrajinská situace se spíše zhoršuje. Převaha Rusům umožňuje vytlačovat Ukrajince z předsunutých pozic a nadále tedy zřejmě rozšiřují svůj průchod donbaskou linií.

Rusům pomáhá i počasí. V říjnových mlhách mají drony potíže a infiltrátoři (kteří často část cesty urazí na motorkách či čtyřkolkách) mohou proklouznout lépe než jindy, zvlášť když je zároveň na stromech ještě listí. Jedna z ukrajinských brigád navíc hlásí zesílené útoky ruských vozidel (ISW).

Úspěch v sektoru umožňuje Rusům přítomnost jednotek, které ovšem zřejmě chybějí jinde. U Oleksandrivky na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti totiž nečekaně došlo k ukrajinskému postupu vpřed.

Skupina CIT si ho vysvětlila tím, že ruské velení přesunulo části 90. tankové divize ke Kosťantynivce (podle jiných je i u Dobropillji) a části 41. armády k Dobropillji, obrana na hranici obou oblastí zeslábla a Ukrajinci toho využili.

Další důvod může být i ukrajinský raketový úder na štáb ruské armády v Doněcku 26. srpna, který zabil nejméně 20 ruských důstojníků, z toho devět ze štábu 41. armády, jak zjistil nezávislý ruský server Mediazona. To se na jejích výkonech mohlo podepsat.

Francouzský analytik Clément Molin ukazuje, že ukrajinské jednotky postoupily od Komaru k Fedorivce, která je teď v šedé zóně. Ukrajinský analytik Mašovec tvrdí, že Novopavlivka je „prakticky“ vyčištěná a Ukrajinci jsou 2,3 kilometru od Dačného, ale toto tvrzení není dobře doložené.

Proruský kanál Rybar přitom kreslí šedou zónu pro Ukrajinu dokonce příznivěji než ukrajinský DeepState. Muzyka svou revizi mapy v této oblasti (téměř 79 km2) označuje za součet zhruba dvou měsíců s nízkou jistotou. Nelze přitom mluvit o ukrajinské ofenzivě v sektoru, Rusko ho spíš samo oslabilo, když síly potřebovalo jinde, a to se projevilo na mapě.

Dál na jihu, v Záporožské oblasti, je obraz smíšený. U Huljajpole ruský tlak podle Muzyky vzrostl a DeepState 12. října zaznamenal ruský postup v oblasti.

U Orichivu musíme opravit vlastní hodnocení. Dne 18. září jsme napsali, že Malá Tokmačka a Novodanylivka jsou zřejmě ztracené a Rusové pronikají přímo do města, a o týden později jsme to u Malé Tokmačky zpochybnili.

Situace se od té doby obrátila. Geolokované záběry ukazují ukrajinský postup severovýchodně od Novodanylivky (ISW) a 17. armádní sbor tvrdí, že drží Novoandrijivku. UA Control Map píše, že ukrajinské čisticí operace vrátily ruské zisky v západní části oblasti „na pozice sotva odlišné od roku 2023“. Na poměry v oblasti si stěžují i ruští váleční blogeři.

Pozemní válka spotřebovává hlavně vojáky, které Rusko nestíhá doplňovat, kdežto válka ve vzduchu stroje, a ty Rusko vyrábí ve velkém, jak jsme rozvedli minule.

Pár hodin po vyhlášení Trumpova „energetického příměří“ 11. října zasáhli Rusové charkovskou teplárnu TEC-5 (Kyiv Independent). Kreml pak prohlásil, že rozsah příměří nebyl upřesněn, a ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že „příměří nebude“.

Ministerstvo energetiky za týden od 5. do 11. října napočítalo asi 200 zásahů energetických zařízení. Kyjevské metro zůstalo bez proudu 8. a 14. října a 16. října se do města vrátily nouzové odstávky.

V noci na 14. října pak Rusko vyslalo na energetické cíle v Kyjevě, Kyjevské oblasti a Charkově 39 balistických střel a přes 120 dronů a letectvo hlásí, že sestřelilo jen čtyři střely. Rusové zasáhli všechny tři kyjevské teplárny, bez proudu zůstalo asi 600 tisíc lidí a nejméně čtyři lidé zemřeli (Kyiv Independent).

Ukrajině podle nejmenovaného zdroje stanice CNN znovu došly protiraketové střely Patriot. „Téměř všechny balistické rakety při posledním útoku nebyly sestřeleny, a to právě kvůli nedostatku střel,“ tvrdí zdroj.

Jde přitom o střely, které podle Kyjeva přicházejí téměř výhradně přes PURL. Zelenskyj označil další patrioty za „minimum“, za které by byl ochoten útoky na ruské rafinerie zastavit.

Proti proudovým dronům Ukrajina spoléhá hlavně na řízené střely ze stíhaček F-16, z nichž jedna stojí téměř milion dolarů (přes 20 milionů korun), zatímco proudový Geran desítky tisíc dolarů. Levné stíhací drony, které by proudové Gerany dohnaly, vyvíjejí asi dvě desítky ukrajinských firem a do širšího nasazení se mají dostat v listopadu nebo prosinci (NYT).

Ukrajinská kampaň proti cílům v Rusku měla již tu zmíněnou zvláštnost, že část týdne útoky nemířily na ruské rafinerie. Pauza skončila v noci na 15. října, kdy drony zapálily rafinerii v Rjazani, gubernátor požár potvrdil a ruské ministerstvo obrany ho svedlo na trosky sestřelených dronů (The Moscow Times).

Ve stejném týdnu Ukrajina sáhla i po novém typu cíle (pro Ukrajinu nové, Rusko už na podobné cíle mířilo). Ukrajinské drony 8. října zasáhly datové centrum Yandexu v Sasovu v Rjazaňské oblasti, o den později v Kalužské oblasti a 11. října ve Vladimiru. V Sasovu přitom stojí dva ze tří superpočítačů, na kterých firma trénuje své modely umělé inteligence (Al-Džazíra).

Provoz centra ve Vladimiru byl podle samotného Yandexu „zcela pozastaven“. Drony pak 14. října zasáhly rozestavěné datové centrum Sberbanky v Balakovu a v noci na 16. října podle monitorovacích kanálů znovu Vladimir, což ale nikdo zatím neověřil.

Po útoku na Sasovo uživatelé hlásili výpadky služeb Yandexu, inzertního serveru Avito, operátora MegaFon, Ruských železnic i T-Banky (Meduza). Projekt IODA, který sleduje dostupnost internetu, naměřil, že cloud Yandexu přišel asi o 78 procent schopnosti odpovídat na dotazy zvenčí (ISW).

Data se ale ukládají ve více kopiích na různých místech, takže úder dokáže zastavit služby, data ovšem těžko vymaže. Sberbank tvrdí, že její služby běžely normálně.

Neplatí také, že by údery umlčely ruské boty na sociálních sítích, jak naznačoval i Zelenskyj a tvrdil polský ministr Tomasz Siemoniak. Graf firmy Cloudflare, ze kterého zpráva vzešla, měřil automatické dotazy z infrastruktury samotného Yandexu, hlavně jeho vyhledávacích robotů. Polské centrum pro analýzu dezinformací NASK navíc žádný výrazný pokles aktivity dezinformačních účtů nezaznamenalo, ukázal Martin Fornusek z Kyiv Independent.

Útoky z obou stran ovšem ukazují, že datová centra se prostě stala strategickými cíli. Moderní stát i ekonomika na nich stojí (od plateb přes železnici až po vysílání), jsou ale stavěná tak, aby výpadek jednoho místa přežila, takže zasáhnout je lze snadno a vyřadit natrvalo těžko.

Hmatatelnější vojenský účinek měl úder z noci na 15. října. Ukrajinské námořnictvo tehdy zasáhlo střelami Neptun leteckou základnu Borisoglebsk ve Voroněžské oblasti, zhruba 370 kilometrů od fronty. Zelenskyj tvrdí, že Ukrajinci zničili čtyři bombardéry Su-34 a dva poškodili (Kyiv Independent) a podle satelitních snímků nebude daleko od skutečnosti.

Su-34 přitom patří k hlavním nosičům klouzavých pum, jedné z klíčových zbraní ruské armády. Za Muzykův sledovaný týden jich Rusko shodilo 1820, tedy kolem 260 denně. Jde tedy nepochybně o úspěch, ovšem jak připomíná analytik Guy Plopsky, ruské letectvo dostávalo v posledních letech cca 15-20 těchto letadel ročně. Ukrajina by musela podobných výsledků dosahovat pravidelněji, aby flotilu Su-34 výrazně oslabila.