Hlavní obsah

Komentář: Američané zabili symbol teroru. V Kábulu, kde vůbec neměl být

Foto: Profimedia.cz

Ajmán Zavahrí (vlevo) kráčí po boku Usámy bina Ládina, snímek z videa zveřejněného televizí Al-Džazíra v roce 2003.

Reklama

2. 8. 15:00

Zavahrí, kdysi pravá ruka Usámy bin Ládina, byl dnes už spíše jen připomínkou hrozivé minulosti al-Káidy. Přesto má jeho smrt význam jako odveta.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americkým zpravodajcům trvalo několik měsíců, než do posledních detailů naplánovali jeho likvidaci. Museli být opatrní, protože žijící ikona islamistické sítě al-Káida našla poslední útočiště přímo v centru afghánského Kábulu.

Spojené státy za Ajmána Zavahrího, víceméně penzionovaného džihádistu a egyptského lékaře, vypsaly odměnu 25 milionů dolarů. V jistém smyslu byl mnohem cennější. Jako symbol je totiž pro džihádisty nenahraditelný.

Letos jedenasedmdesátiletý Zavahrí měl ukázkový životopis dobového islamistického bojovníka. Narodil se na bohatém předměstí Káhiry do prominentní rodiny a vystudoval medicínu, tedy nikoli vědu spojenou s islámem. Kromě rodné arabštiny mluvil také anglicky a francouzsky.

Radikalizoval se na studiích, ale pomalé, příliš civilní i málo agresivní Muslimské bratrstvo jeho revolučnímu zápalu nevyhovovalo. Přidal se proto k militantním extremistům, kterým se nakonec postavil do čela. Podle pozdějších legend se zapojil do atentátu na egyptského prezidenta Anvara Sadata v roce 1981, úřady jeho rodné země ho ale nakonec prý pro nedostatek důkazů propustily.

Stejně jako pro ostatní radikální islamisty jeho generace, také pro Zavahrího byla klíčová cesta do Afghánistánu, kde se v 80. letech se západní podporou zformovala islámská opozice proti sovětské okupaci. Tady se setkávali podobně naladění muslimové z doslova celé planety, kteří pak s sebou domů odváželi nejen radikální myšlenky, ale i bojovou zkušenost a hlavně ochotu válčit.

Zde se také kdysi spíše stydlivý egyptský student seznámil s potomkem jedné z nejbohatších rodin islámského světa Usámou bin Ládinem. Se synem saúdského stavebního magnáta pak založili organizaci al-Káida.

Zavahrí byl označován za hlavního ideologa al-Káidy, což souvisí s jeho původem i zázemím. Jeho rodná Káhira se coby kulturní těžiště arabského světa stala také centrem islamistického myšlení. Ozbrojené radikály hluboce ovlivnily myšlenky egyptského pedagoga Sajjída Kutba (1906–1966), který všechny tehdejší vlády muslimských zemí seznal neislámskými. Podle extremistů bylo proto povinností každého oddaného věřícího zahájit ozbrojený boj s vlastními vládci a stávající politické systémy nahradit nejasně vymezenými strukturami, které sami radikálové označují jako islámský stát.

Výběr z nejznámějších dronových operací:

Ajmán Zavahrí byl ukázkovým produktem egyptského islamistického kvasu. A mezi méně vzdělanými kolegy z arabských periferií proto působil jako mentor a ideový lídr.

V roce 2022 byl Zaváhrí už spíše jen připomínkou hrozivé minulosti al-Káidy. Ta sice na řadě míst planety přežila a v boji pokračuje, vyrostla jí ale ještě radikálnější konkurence, která ji mnohde zastínila. Sám egyptský lékař zřejmě v kábulském důchodu neměl na chod organizace jiný než ideový vliv, přičemž i ten byl omezený.

Zaváhrího smrt je tak především symbolickou odvetou Spojených států za šokující teroristické útoky z 11. září 2001, kdy byla al-Káida „na vrcholu sil“.

Co je ale pro dnešek důležitější: Zavahrí žil v Kábulu zjevně pod ochranou vládnoucího hnutí Tálibán. A to šlo o ve světě suverénně nejznámějšího (žijícího) islamistu. V předloňské dohodě o stažení amerických vojáků z Afghánistánu přitom jasně stojí, že Tálibán pobyt zahraničních extremistů neumožní.

Nabízí se řada vysvětlení: Tálibánci možná v souladu s místními hostitelskými zvyklostmi nechtěli vypudit muže, který v jejich zemi bojoval už před čtyřmi dekádami. Možné ale je i to, že o jeho přítomnost už nestáli. A že Američané dostali echo z těch nejinformovanějších zdrojů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované