Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jak v jedné své nedávné přednášce prohlásila nezávislá ruská socioložka a politoložka Jekatěrina Šulmanová, všechny autokratické režimy jednají stejně: monopolizují moc, snaží se ovládnout veřejnou sféru a falšují fakta. A právě především překrucování informací a utajování či znepřístupňování nejrůznějších údajů pomáhá od února 2022 udržovat v chodu i Putinův autoritativní režim.
Invaze na Ukrajinu byla, pokud jde o dostupnost oficiálních statistických údajů, zlomovým okamžikem. Ještě v letech 2020–2021 byly všechny podstatné demografické údaje včetně výše úmrtnosti a úbytku obyvatelstva veřejně přístupné, což ukazují mimo jiné tehdejší analýzy dopadu koronavirové pandemie na stav ruské populace. Se začátkem „zvláštní vojenské operace“ se ale řada z nich začala zamlčovat – podobně jako samotné slovo „válka“.
V únoru 2023 byl přijat zákon, který ruské vládě umožnil oficiální údaje zkrátka nezveřejňovat. A v nové strategii rozvoje státního statistického systému se dokonce výslovně říká, že Statistický úřad může údaje skrývat, aby se vyhnul negativním dopadům sankcí ze strany „nepřátelských“ zemí. Jak spočítal tým ruského projektu Jesli byť točnym (Abych byl přesný), specializovaného na nezávislou analýzu dat, ke konci roku 2024 bylo z webových stránek státních úřadů odstraněno více než 700 veřejně přístupných databází.
Třebaže hlavním motivem utajování statistiky je v posledních letech bezesporu válka na Ukrajině, kategorie zamlčovaných informací se různí, a rozmanité jsou i motivy jejich utajení. Asi nejdůležitější je, že k létu 2025 z otevřených zdrojů prakticky kompletně zmizela demografická statistika. Přímou spojitost se samotným ozbrojeným konfliktem má znepřístupnění každoročních zpráv o úmrtnosti, především jejich členění s ohledem na příčiny smrti, věk a pohlaví. Ty totiž ještě téměř celý rok po invazi sloužily jako nejspolehlivější nepřímý zdroj informací o počtu zabitých ruských vojáků.
Z obdobných důvodů zmizela i měsíční statistika narození a úmrtí v jednotlivých subjektech Ruské federace. Ta zase novinářům a nezávislým demografům umožňovala odhadovat počet zabitých vojáků podle regionů. A znepřístupněny byly konečně i pravidelně obnovované prognózy a projekce průměrného věku obyvatel Ruska. Jeho prudký pokles u mužské části populace v posledních letech prokazatelně souvisel s vysokou úmrtností mladých mužů ve válce.
Nepřímá souvislost: Porodnost i migranti
Jiné údaje byly utajeny z důvodů, které s válečným konfliktem na Ukrajině souvisí jen nepřímo. Například fixace ruského prezidenta na pozitivní demografické trendy, jeho víra v tradiční ruskou rodinu a nadpřirozenou fertilitu ruských žen ve válečných podmínkách vedla statistiky k nedávnému utajení celostátních údajů o porodnosti, sňatcích a rozvodech. Mělo se tak stát v souvislosti se zveřejněním březnových údajů, které ukázaly nejnižší porodnost za posledních dvě stě let.
O krocích, jimiž chce Putin zvýšit v Rusku porodnost, si přečtete zde:
S válkou nepřímo souvisí i utajovaní statistických údajů o počtu migrantů, kteří do Ruska přijíždějí především z bývalé sovětské Střední Asie a Jižního Kavkazu; a také o jejich podílu na kriminalitě. Jedním z nástrojů, s jehož pomocí se ruští politici a propagandisté ve válečných podmínkách snaží stmelovat ruskou společnost, je agresivní xenofobní kampaň namířená právě proti migrantům – především poukazování na jejich vysoký podíl na páchání násilných trestných činů.
S pomocí dostupných statistických údajů se nezávislým médiím dlouho dařilo štvavou rétoriku zpochybňovat: archivovaná data za poslední léta jasně ukazovala, že stát ruku v ruce s velkými korporacemi, které potřebovaly levnou pracovní sílu, příliv migrantů dlouhodobě podporoval. A také to, že cizinci se na kriminalitě podílejí menší měrou než sami Rusové.
Zvláštní kapitolou je ekonomika
Celou velkou samostatnou kapitolu představuje utajení údajů o ruské ekonomice – především o válečných výdajích, které mají v roce 2025 dosáhnout rekordních 7,5 procenta HDP. Na obranu se Rusko chystá utratit 40 procent rozpočtu, což je více, než kolik stát dává dohromady na vzdělávání, zdravotnictví a sociální potřeby. Není proto divu, že za první čtvrtletí letošního roku dosahují utajené položky státního rozpočtu celkové výše 3,6 trilionu rublů, což je téměř o 45 procent více než v minulém roce.
Ze stránek ruské Federální celní služby pro změnu zmizely prakticky všechny údaje o importu a exportu. S jejich pomocí mohli nezávislí analytici zjišťovat, jakým způsobem Rusko obchází západní sankce – tedy které země hrají roli překupníků a které firmy (včetně západních) do Ruska dodnes dodávají sankční zboží, komponenty pro výrobu zbraní nevyjímaje. Tají se také informace o státních zakázkách; firmy, na které jsou uvalené sankce, nemusí zveřejňovat účetnictví, smlouvy či přehledy investic a mohou utajovat jména svých obchodních partnerů.
V souvislosti s válkou na Ukrajině je znepřístupněná také značná část ruské ekonomické statistiky: zmizely údaje o počtu cestujících v letecké dopravě, o vývozu ropy a ropných produktů, o výrobě elektřiny a její spotřebě, a mnohé další. Jak varuje nezávislý ekonomický portál The Bell, důsledky skrývání ekonomických údajů jsou všeobecně známé: snižuje se kvalita prognóz a plánování a rostou náklady, což se obráží na cenách.
Takovéto tajení statistiky zneprůhledňuje fungování země, připravuje občanskou společnost a média o možnost kritizovat její vedení, ale v každodenním životě se většinou projevuje jen nepřímo. Až na jednu výjimku. A tou je utajování počtu zabitých, zraněných a nezvěstných ve válce na Ukrajině. Ani ta nejúpornější snaha státu skrýt tyto citlivé údaje nedokáže zastavit existenciální potřebu lidí dozvědět se o osudu svých blízkých a získat jejich ostatky, pokud už nejsou naživu. A tak v Rusku po mrtvých a nezvěstných pátrají mnozí – všude a všemi dostupnými způsoby.
Mravenčí práce exilových médií
Ztráty na životech byly utajovány již od počátku války na Donbase v roce 2014. Po invazi v roce 2022 se je ale již nedařilo skrývat a se stoupajícím počtem zabitých přibývalo nepřehlédnutelných indicií. Zelených vojenských sanitek s černou poznávací značkou, které do márnic v ruské provincii rozvážely tzv. náklad 200, jak se od dob války v Afghánistánu říká padlým ruským vojákům; čerstvých hrobů na venkovských i městských hřbitovech zasypaných květinami a obložených odznaky vojenských jednotek, patriotickou symbolikou a fotografiemi zemřelých v uniformě; objednávek „standardních“ smutečních věnců, kterých samosprávy v regionech od začátku invaze do září 2023 nakoupily 100 000 a utratily za ně 121 milionů rublů (jak ukázalo vyšetřování novinářů z The Moscow Times, často „do zásoby“). A čím dál tím častěji začaly informace prosakovat i na webové stránky místních úřadů, které se přes zákaz nedokázaly nepochlubit svými padlými hrdiny.
Ruská exilová média začala tyto údaje postupně systematizovat, a dnes fungují celé novinářské týmy, které pravidelně doplňují seznamy zabitých. Nezávislý zpravodajský server Mediazona společně s ruskou redakcí BBC a dobrovolníky dávají dohromady jmenný seznam prokazatelně zabitých ruských vojáků, na kterém bylo k 4. červenci 116 718 tisíc jmen.
Vycházejí přitom z analýzy otevřených zdrojů: příspěvků na sociálních sítích, nekrologů v regionálním tisku, fotografií pohřbů či vojenských památníků. A také ze svědectví těch vojáků, kteří jsou ochotní svědčit pod rouškou anonymity. Statistický model, podle kterého takto ověřená jména tvoří 45–65 % z celkového počtu zabitých, jim pak umožňují určovat přibližný celkový počet zabitých (dnes se pohybuje mezi 180 až 259 tisíci).
Tým nezávislého ruského portálu Važnyje istorii v rámci projektu Charón zpracovává všechny dostupné veřejné zmínky o smrti nebo zmizení konkrétních vojáků ruské armády s využitím umělé inteligence. Touto metodou vytvořili databázi 117 978 jmen zabitých a nezvěstných, došli tedy k číslu překvapivě blízkému zjištěním zmíněného týmu Mediazony a BBC.
O další výpočet zabitých ruských vojáků se společně pokoušejí také servery Meduza a Mediazona na základě analýzy veřejně dostupných záznamů o dědických řízeních. I v tomto případě je možné k výslednému číslu dospět jen s pomocí statistického koeficientu, který bere v úvahu například opožděné registrace úmrtí v matrice charakteristické pro padlé ve válce, atypický věk sepsání závěti apod. Ke konci roku 2024 dospěli na základě těchto údajů k počtu 160–165 tisíc padlých ruských vojáků.
Všechna tato čísla se výrazně liší od údajů, které čas od času publikují západní rozvědky, vojenské úřady a na ně napojená západní badatelská centra, jejichž odhady se blíží k milionu zabitých a raněných ruských vojáků. Tak NATO ve své zprávě z 3. dubna publikovalo číslo 790 tisíc, britská rozvědka 3. května 900 tisíc a podle amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) již počet zabitých a zraněných přesáhl 1,4 milionu.
„Potíž těchto odhadů je v tom, že jejich autoři buď vůbec neuvádějí zdroje, nebo se odvolávají například na generální štáb ukrajinské armády. A mají také nejasná kritéria, pokud jde o zraněné: neuvádějí, kolik z celkového počtu je jich raněných lehce, kolik těžce a kolik je jich nevratně vyřazených z boje,“ poukazuje na jejich odlišný přístup ke statistice portál Važnyje istorii.
Podstata rozdílu však nespočívá v číslech, ale v motivaci. Statistiky tajných služeb a vojenských organizací se ze své podstaty vždy řídí politickým zájmem. Kdežto snahou zmíněných nezávislých novinářských týmů je dobrat se pravdy a předat ji lidem v Rusku, ať je jakkoliv trpká.
