Článek
Kosovský parlament po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
Vláda premiéra Albina Kurtiho dosáhla dohody s opozicí, aby získala dvoutřetinovou většinu a Pulaovou tak mohla zvolit. Pulaová dostala ve 120členném zákonodárném sboru 81 hlasů, o jeden více, než potřebovala. Opoziční poslanci souhlasili s potvrzením její volby poté, co Kurti schválil zákon omezující pravomoci zvláštního soudu pro válečné zločiny v Haagu.
„Tento mandát nepatří jen jedné osobě. Patří našim občanům. Budu prezidentkou všech občanů,“ řekla po hlasování nová prezidentka. Funkce kosovského prezidenta je převážně čestná.
Úřadující prezidentkou byla od letošního 4. dubna Albulena Haxhiuová z premiérova hnutí Sebeurčení (Vetëvendosje, LVV), protože parlament nedokázal včas zvolit nástupce předchozí hlavy státu Vjosy Osmaniové.
Kosovo se od parlamentních voleb loni v únoru nacházelo v politické slepé uličce. Kurti se několik měsíců marně snažil sestavit parlamentní většinu a jmenovat novou vládu, protože LVV získalo pouze 48 ze 120 křesel. Strana díky předčasným volbám loni v prosinci vylepšila svůj výsledek na 57 křesel a Kurtimu se letos v únoru podařilo prosadit novou vládu s podporou několika poslanců zastupujících menšiny. Prozatímní prezidentka Haxhiuová byla 9. září také zvolena do čela kosovského parlamentu, což otevřelo cestu k ustavení zákonodárného sboru po dalších, červnových volbách.
Tribunál pro Kosovo 16. září nepravomocně shledal bývalého kosovského prezidenta Hashima Thaçiho vinným z válečných zločinů včetně vražd bezmála 100 politických odpůrců z řad kosovských Albánců, Srbů a Romů, které se odehrály během války v Kosovu na konci 90. let a bezprostředně po ní. Uložil mu 25 let odnětí svobody a dalším třem velitelům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) tresty vězení od 13 do 25 let.
Verdikt vyvolal pobouření mezi demonstranty v Kosovu, kde jsou všichni čtyři muži považováni za hrdiny nezávislosti, a vysloužil si také odsouzení tamního parlamentu.
