Kreml chce posílit vojska v Podněstří na sedminásobek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko nevzdává své snahy o udržení vlivu v Moldavsku. K vyvolání nestability v malé východoevropské zemi dlouhodobě využívá mimo jiné separatistické Podněstří, kde má už desítky let také své jednotky.

Zatímco v současnosti se jedná jen o asi 1500 mužů, vize Kremlu do budoucna jsou údajně ambicióznější a v oblasti by chtěl nasadit asi 10 tisíc vojáků, to znamená téměř sedminásobek. Informaci řekl moldavský premiér Dorin Recean listu Financial Times s odvoláním na zpravodajské informace.

Zmínil také, že Moskva se snaží o zásah do nadcházejících parlamentních voleb v zemi s cílem dosadit vládu přátelskou Kremlu, která by umožnila rozmístění většího počtu ruských vojsk v Podněstří.

Ruští vojáci totiž do oblasti cestují přes Kišiněv a potřebovali by k rozšíření kontingentu souhlas moldavské vlády - u té současné s ním ale nemohou počítat.

Vnitrozemské Podněstří je obklopeno Moldavskem a Ukrajinou, což znamená, že jakékoli podstatné posílení ze strany Ruska by pravděpodobně vyžadovalo pozemní koridor – strategický cíl, o kterém někteří ruští vojenští velitelé otevřeně diskutovali v prvních dnech invaze na Ukrajinu, upozornil server The Moscow Times.

„Toto je obrovské úsilí o podkopání moldavské demokracie. Chtějí upevnit svou vojenskou přítomnost v Podněstří. Dokážete si představit, jaký by vznikl vliv a tlak na jihozápadní část Ukrajiny s 10 tisíci vojáky?“ připomněl Recean strategický význam, který separatistická oblast má v současném konfliktu.

Stejně tak by ale posílení ruských sil podle něj představovalo riziko i pro státy NATO, protože by jednotky sídlily také nedaleko hranic členského Rumunska.

Rusko si udržuje relativně skromnou vojenskou přítomnost v Podněstří, úzkém pásu země podél východní hranice Moldavska, který od začátku 90. let ovládají proruští separatisté.

V poslední době se nicméně zdálo, že zde vliv Moskvy lehce upadá. Poukázaly na to výsledky referenda o tom, zda by měla země zakotvit své snahy o vstup do Evropské unie do ústavy. Zatímco v moldavské autonomní oblasti Gagauzii se vyslovilo proti 95 procent lidí, v Podněstří to byly „pouze“ dvě třetiny.

Problémem se na začátku roku stala i energetická krize, kterou vyvolalo ruské rozhodnutí ukončit dodávky plynu do Moldavska i Podněstří. Přestože moldavská vláda označila tyto snahy za hybridní útok vůči ní, právě separatistická oblast pak trpěla nejvíce.

Navíc většina vojáků působících pod ruskou vlajkou jsou místní obyvatelé, kteří se k jednotkám připojili, a jen hrstka byla skutečně vyslána z Ruska, jak připomínají FT.

„V současné době jsou tam jejich síly téměř bezvýznamné. Ale s vyšší vojenskou přítomností v Podněstří, kterou může umožnit vláda nakloněná Rusku, se mohou konsolidovat,“ varoval Recean.

Moldavsko na palčivost problému separatistického státu upozorňovalo opakovaně, když několikrát požadovalo, aby Rusko stáhlo své síly z Podněstří. Ostatně jde o požadavek podpořený rezolucí Valného shromáždění OSN z roku 2018, kterou Moskva ignorovala.

V únoru 2024 požádaly úřady v Tiraspolu, hlavním městě Podněstří, Rusko o „ochranu“, což odráželo rétoriku používanou Ruskem podporovanými separatisty na Ukrajině v období před ruskou invazí v únoru 2022.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také varoval, že Moldavsko by se mohlo stát „další Ukrajinou“. Obvinil prezidentku Maiu Sanduovou, že „spěchá“ se vstupem do NATO, a prohlásil, že Rusko nedovolí, aby se 220 tisíc jeho občanů žijících v Podněstří stalo „obětí dalšího západního dobrodružství“.

Dosazení přátelské vlády do čela Moldavska by tak Moskva uvítala. Na podzim proto investovala rozsáhlé prostředky do kampaně před moldavskými prezidentskými volbami.

„To, co se stalo loni v Moldavsku, se prostě nedá srovnat s žádným jiným případem zasahování do voleb. Všechno, k čemu došlo v jiných zemích, byl jenom takový dětský žert. Rusko vynaložilo na ovlivnění podzimních voleb asi 150 milionů eur, to je pro představu 1,2 procent moldavského HDP,“ popsal před časem pro Seznam Zprávy moldavský politický expert Valeriu Pașa s tím, že se letos před parlamentními volbami očekává ještě větší tlak.