Článek
Snahy o zlikvidování jakéhokoliv hlasu odporu proti režimu Vladimira Putina pokračují. Ruský nejvyšší soud ve čtvrtek označil Nadaci Alexeje Navalného za teroristickou organizaci. Takové rozhodnutí znamená pro její členy ale i podporovatele ještě přísnější tresty, než tomu bylo doposud.
Aktivity kolem opozičníka, který zemřel v únoru loňského roku v ruském vězení, patří k tomu nejsilnějšímu odporu, jakému Putinův režim čelí.
Navalného organizace, Fond boje proti korupci, byla již v roce 2021 označena jiným ruským soudem za „extremistickou“. Tehdejší rozhodnutí fakticky zlikvidovalo působení skupiny v Rusku a většina jejích členů po něm opustila zemi, aby se vyhnuli dlouhým trestům odnětí svobody.
Tehdejší rozhodnutí kriminalizovalo získávání finančních prostředků od obyčejných Rusů, kteří léta Fond boje proti korupci udržovali nad vodou. Teď by jim za jakýkoli příspěvek organizaci mohlo hrozit až doživotní vězení.
Navalného spojenci označili čtvrteční soudní rozhodnutí za další pokus o omezení své práce. „Skutečnými teroristy jsou Vladimir Putin a jeho kumpáni – lidé, kteří rozpoutali válku, zabíjejí civilisty a politické oponenty a vězní lidi za disent,“ uvedla skupina ve svém prohlášení.
Smrt Navalného očima dvou expertů na Rusko
Vězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel. O tom, co to pro Rusko znamená, ve zvláštním vydání podcastu 5:59 mluvíme s nezávislou novinářkou původem z Ruska Marií Makeevou a s redaktorem ruské sekce Rádia Svobodná Evropa Jaroslavem Šimovem.
Pro režim je Navalného organizace nežádoucí zejména z toho důvodu, že posledních několik let poukazuje na korupci, která uvnitř Kremlu bují. Videa i investigativní texty sledovaly a četly miliony lidí a Navalnyj byl zdaleka nejpopulárnějším ruským opozičním politikem.
Stejný soudce vyškrtl ze seznamu Tálibán
Rozhodnutí přišlo z nejvyšších míst. Soudce ruského Nejvyššího soudu Oleg Nefjodov uvedl při oznámení rozhodnutí, že cíle a aktivity organizace jsou „zaměřeny na propagaci, ospravedlňování a podporu terorismu“.
Nefjodov již dříve ovšem předsedal případům zákazu tzv. „mezinárodního LGBT hnutí“ a nebo naopak vyškrtnutí afghánského radikálně islamistického hnutí Tálibán z ruského seznamu teroristických organizací.
Rozhovor s blízkým spojencem Navalného
Ruské úřady zejména po začátku války systematicky likvidují jakékoliv projevy nesouhlasu, včetně příspěvků na sociálních sítích. Není tak překvapivé, že veškeré aktivity spojené s dědictvím Navalného čelí přísným restrikcím.
Také na pohřbu opozičníka, kde lidé v poklidu uctívali jeho památku a pokládali květiny na vzpomínková místa, zasahovala policie.
Ruské úřady pak údajně zahájily mezi lety 2021 a polovinou října 2025 nejméně 114 trestních řízení souvisejících s dary skupinám napojeným na Navalného.
Problémy ruské opozice
Jde tak o další ránu ruské opozici, která už tak čelí od začátku války mnoha překážkám a neúspěchům. Mnoho proudů, kdy se jednotlivé skupiny točí kolem známějších osobností, má problémy se sjednotit na větších prohlášeních.
Některé také čelí kritice za to, že kolem sebe konsolidují moc, nebo že nezaujímají postoje jasně odlišitelné od Kremlu.
Problematické je i to, že velká část subjektů kvůli represím musela odejít do zahraničí a jejich aktivity jsou tak omezené. Stejně tak Kreml neustále zpřísňuje tresty za jakékoliv projevy nesouhlasu.
Otázkou dnes je, jakou roli v tom všem hraje Navalného dědictví. Ruské soudy dříve opozičníka v několika procesech odsoudily k dlouholetému vězení, Navalnyj vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze Kremlu umlčet své odpůrce a kritiky.
Ruská opozice rok po smrti Navalného
Ztráta Alexeje Navalného znamenala pro ruskou liberální opozici konec jedné éry. Přestože zpočátku vedla ke sjednocení skupin volajících po zastavení války na Ukrajině a svržení režimu, problémy zamezující větší akci přetrvávají.
Minulý rok zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Jeho rodina a spolupracovníci jsou přesvědčeni o tom, že ho Putinův režim nechal zavraždit.
Jeho síť ovšem nadále funguje v zahraničí a v jejím čele nyní stojí manželka politika Julija Navalná. Po jeho smrti vyzvala k podpoře odkazu svého manžela a sama slíbila, že bude v jeho práci pokračovat. Pomyslně se tak o ní začalo mluvit jako o hlavní tváři ruské opozice a možné naději.
Téměř dva roky poté je ale její role spíše diskutabilní právě i kvůli neshodám uvnitř ruské opozice.
Stejně tak čelí kritice, protože doposud jasně neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Podobné kontroverze doprovázely i samotného Navalného, který dříve čelil kritice i za své výroky o tom, že přestože anexe Krymu byla porušením mezinárodního práva, poloostrov patří Rusku.
Navalná tento týden také poprvé od smrti svého manžela navštívila Prahu, kde se setkala i s českým prezidentem Petrem Pavlem. Později představovala memoáry svého muže a mluvila o jeho odkazu v debatě v Knihovně Václava Havla.
Petr Pavel a Julija Navalná na Pražském hradě.
Tak vypadá většina jejího působení za poslední téměř dva roky. Pozornost získal například její projev v Evropském parlamentu, jen necelé dva týdny po smrti Navalného, během kterého řekla, že je Putin krvavý mafián a vede zločinecký gang.
Vyzývala také Evropskou unii, aby nezaváděla zákaz turistických víz pro ruské občany, kteří se v mnoha případech i od války distancují, a zaměřovala se raději na sankce, které zasáhnou Putinovo okolí.
Nyní se opoziční aktivity týkají zejména ruských parlamentních voleb, které se mají konat příští rok. Přestože je jasné, že ve zmanipulovaném klání zvítězí vládnoucí strana Jednotné Rusko, pro odpůrce režimu jde o jednu z mála příležitostí, kdy se mohou mobilizovat.
