Článek
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil v Kremlu se šéfem žoldnéřské Vagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem a veliteli této soukromé armády. Schůzka se uskutečnila 29. června, tedy pět dní po krátké Prigožinově vzpouře a tažení vagnerovců na Moskvu, a trvala skoro tři hodiny, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„Prezident měl takové setkání. Pozval 35 lidí - všechny velitele oddílů a vedení společnosti, včetně samotného Prigožina,“ řekl mluvčí. Podrobnosti o setkání podle něj nejsou známy. Upřesnil nicméně, že Putin vyhodnotil působení vagnerovců ve válce s Ukrajinou i „události 24. června“, vyslechl si vysvětlení žoldnéřů a nabídl jim další možnosti jejich zaměstnání a nasazení v boji.
Velitelé vagnerovců podle Peskova představili Putinovi svoji verzi událostí 24. června a zároveň zdůraznili, že jsou „neochvějnými stoupenci a vojáky hlavy státu a vrchního velitele“ a jsou připraveni pokračovat v boji za vlast.
Kreml těmito výroky podle TASS reagoval na nedávný článek francouzského deníku Libération, který informoval o setkání Putina s Prigožinem s odkazem na západní výzvědné služby. Podle listu se ale schůzka konala až 1. července.
Potvrzení schůzky zesiluje zmatečný dojem o tom, jaký postoj chce Putin a jeho režim vůči Prigožinovi a jeho vojákům vlastně na veřejnosti zaujmout.
Více o Prigožinovi a vagnerovcích
Jevgenij Prigožin je bývalý kriminálník, který se v 90. letech v Petrohradu prosadil v gastronomii a seznámil se tam s pozdějším prezidentem Vladimirem Putinem. Soukromou armádu vagnerovců nasadil v Africe nebo v Sýrii. Stál i za ruskou dezinformační „továrnou“.
Ve svém projevu k občanům 26. června prezident označil vagnerovce za zrádce, kteří se uchýlili ke zločinu a střelbě do „vlastních“. Jméno Prigožina ani nezmiňoval. Prokremelská média následně vykreslovala šéfa vagnerovců jako odpadlíka a zbohatlíka, který parazitoval na státních penězích.
Na druhou stranu prosakovaly zprávy o tom, jak se Prigožin volně pohybuje po Rusku a dostal zpět zabavené finanční prostředky i zbraně.
Bezprostředně po vzpouře, během níž Prigožinovi žoldáci obsadili jihoruské město Rostov na Donu a vydali se na „pochod spravedlnosti“ směrem na Moskvu, byl přitom zakladatel vagnerovců obviněn a stíhán.
Podle dohody, kterou údajně zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko, se měl Prigožin stáhnout se svými vojáky do Běloruska a vyhnout se případnému trestu.
