Kreml posílá unesené děti na frontu. Mladší nabízí v katalogu jako zboží

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Za nucenou deportaci ukrajinských dětí z okupovaných území směrem do Ruska čelí kremelský vládce Vladimir Putin mezinárodnímu zatykači. Podle Mezinárodního trestního soudu v Haagu jde o mimořádně závažný válečný zločin, jeden z nejhorších spáchaných v Evropě v 21. století.

Seznam Zprávy během posledních tří let detailně mapují, jak ruský režim systematicky unáší ukrajinské děti. Zejména v první polovině roku 2022, kdy začala plnohodnotná invaze, kremelský vládní aparát k přesunům dětí dokonce používal vládní letouny, jak ukázala vyšetřování.

Dlouhodobě bylo známo, že unesené děti putují do převýchovných táborů. Fotografie a videa z těchto zařízení se v Rusku šířily zejména na populárních platformách, jako jsou Telegram nebo VKontakte.

Ruské úřady se tím netajily – naopak tyto přesuny dlouhodobě prezentují jako záchranu dětí před válkou. Této interpretaci často věří i ruská společnost.

Nové informace však poukazují na dvě klíčové skutečnosti, které podle expertů posouvají celý případ do roviny mezinárodního práva a možného obvinění z obchodování s dětmi (tzv. child trafficking).

Zaprvé: ruské úřady spustily veřejný online katalog, kde nabízejí unesené ukrajinské děti k adopci. Web spravovaný ministerstvem pro rodinu, mládež a demografii uvádí u jednotlivých dětí fotografie, věk a popisy jako „poslušný“ nebo „komunikativní“ – podobně jako v inzerci domácích zvířat.

A zadruhé, jak informoval britský deník The Times, chlapci, kteří v ruském systému dosáhnou plnoletosti, jsou podle dostupných informací přímo z táborů posíláni do armády. Místo návratu domů tak část unesených dětí končí ve zbrani – v uniformě státu, který je předtím připravil o jméno, jazyk i zemi.

Podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka disponuje Kyjev přímými důkazy o této praxi, včetně odvodových dokumentů.

„Našli jsme těla těchto teenagerů na bojišti,“ řekl Jermak v podcastu The General and The Journalist.

Podle něj ruský režim tímto postupem sleduje dva cíle najednou: doplňuje ztráty ve své armádě, která podle některých údajů přišla ve válce už o více než milion vojáků (mrtví nebo zranění), a zároveň likviduje budoucí generaci Ukrajinců tím, že z ní buduje vojáky proti vlastní zemi.

Stejné informace má také zmocněnkyně prezidenta Volodymyra Zelenského pro téma unesených dětí Daria Zarivná. Podle ní nejde o konflikt o území, ale o samotnou budoucnost ukrajinského národa.

„Pokud někdo tvrdí, že Rusko chce ovládnout Ukrajinu jen kvůli rozšiřování NATO, nechápe podstatu celého konfliktu. Tyto praktiky jsou dlouhodobou hrozbou pro celý svět. Potvrzuje to, že dnešní ruský režim je teroristický režim,“ řekla.

Dobrovolníci, kteří pomáhají vládním a neziskovým agenturám s návratem ukrajinských dětí zpět domů, popisují, že je v posledních měsících kontaktovalo hned několik rodičů a příbuzných, kteří po letech marného pátrání náhle narazili na své děti, vnoučata či další příbuzné – například v online katalozích, na sociálních sítích nebo prostřednictvím náhodného videa z ruských médií.

„Jedna matka nám volala s pláčem, že vidí svého syna na fotce v ruské uniformě. Nevěděla, kde je, jen že je naživu a že mu brzy bude osmnáct,“ popsala Seznam Zprávám Olha, která kdysi pracovala jako mluvčí organizace Save Ukraine, teď pracuje pro neziskovou organizaci Voice of Children.

Jakmile chlapci dosáhnou plnoletosti, automaticky je povolávají do ruské armády. Toto pravidlo platí pro všechny ruské muže a nově se vztahuje i na ty, kteří získali ruské občanství proti své vůli nebo k tomu byli donuceni.

Za celým programem stojí Federální bezpečnostní služba (FSB), což podle ukrajinských úřadů dokládá, jak velký význam prezident Vladimir Putin této praxi přikládá.

Nathaniel Raymond, ředitel výzkumného programu na Yaleově univerzitě, který se zabývá sledováním unesených ukrajinských dětí, uvedl: „Ze zkušeností víme, že proces od branné povinnosti ke skutečnému nasazení na frontu probíhá prakticky všude. Slyšíme o tom čím dál častěji,“ říká s tím, že starší děti jsou posílány do kadetských škol, kde absolvují výcvik v ovládání bojových zbraní a bojových vozidel.

„Tak jsme na to přišli. Proč by měly projít takovým výcvikem? Důvod může být jen jeden – rozhodně ne pro účast na přehlídkách,“ dodal pro deník The Times.

Mladší děti, chlapci i dívky, často putují k adopci. Rusové je donedávna nabízeli na různých adopčních stránkách. Ve středu však šéf ukrajinské organizace Save Ukraine Mykola Kuleba zveřejnil nové informace o tom, že kremelské úřady vytvořily „speciální katalog“, kde specificky pouze ukrajinské děti nabízejí Rusům.

Seřazují je podle fyzických znaků, jako je barva očí či vlasů, na základě kterých lze děti filtrovat. K fotografiím pak kromě věku připisují přívlastky jejich osobnosti, jako například „poslušný“, „klidný“ nebo „sportovně nadaný“.

„Způsob, jakým o dětech píšou, je k nerozeznání od katalogu otroků. Jde o obchodování s dětmi ve 21. století. Svět to musí okamžitě zastavit,“ komentoval Kuleba.

V posledních měsících se téma unesených dětí začalo z mírových jednání vytrácet, což na Ukrajině vyvolává obavy, že se domů možná už nikdy nevrátí.

Existuje řada zdokumentovaných případů, které ukazují, že dlouhé odloučení a ruská indoktrinace výrazně ztěžují návrat dětí zpět do jejich rodin. V jednom z nich například jedenáctiletý chlapec Serhij po několika málo měsících v ruské pěstounské péči odmítal mluvit se svými příbuznými na Ukrajině.

Novinář Simon Shuster ve svém textu pro magazín Time uvedl, že mu jeho sestra se slzami v očích řekla, že mu „úplně vymyli mozek.“

Tragickým příkladem je také případ Oleksandra Jakuščenka, ukrajinského teenagera, kterého ruské úřady odvezly z dětského domova v okupovaném Chersonu. Krátce po dosažení plnoletosti spáchal v ruské pěstounské rodině sebevraždu, jak odhalilo ruské investigativní médium Vážnyje istorii.

„Čas nám dochází,“ přiznává Zarivná, které byla svěřena vládní mise zvýšit povědomí o problému a zajistit návrat dětí. „Pokud tyto děti brzo nevrátíme, ruský systém v tom uspěje a obrátí je proti nám,“ dodává.

Rusko bylo během červnových mírových jednání v Istanbulu poprvé přímo konfrontováno se seznamem unesených dětí, které chce Ukrajina zpět. Delegace z Kyjeva ruským diplomatům předložila konkrétní jmenný seznam 339 dětí s nadějí, že Kreml tento krok vyhodnotí jako snadný způsob, jak projevit dobrou vůli a posílit důvěru při jednáních.

Na obrazovce se podle magazínu Time objevil prostý, nevýrazný seznam jmen. „Takzvané unesené děti,“ poznamenal hlavní vyjednavač Kremlu pro Ukrajinu Vladimir Medinskij. „Naši vojáci je zachránili, evakuovali pod palbou.“ Listoval seznamem a dodal: „Musíme zjistit, kolik z nich je vlastně tady u nás.“

Členové delegace však neprojevili žádný zájem ho číst a diskuze se přesunula k dalším bodům.

Od začátku války se do vlasti vrátilo zhruba 1 200 unesených dětí, především díky vytrvalému úsilí jejich příbuzných a humanitárních organizací. Podle ukrajinských úřadů ale stále zbývá vrátit 19 546 dětí. Rusko se dokonce chlubí tím, že ukrajinských dětí zachránilo už přes tři čtvrtě milionu.

Jeden z dlouholetých Putinových spolupracovníků magazínu Time řekl, že obvinění z únosů prezidenta irituje, ale necítí žádnou naléhavost jednat: „Na Haag by klidně mohl plivnout. Možná by děti vrátil v rámci nějaké humanitární výměny. Není Stalin. Ale upřímně, pro něj to prostě není priorita.“