Kreml se snaží utáhnout smyčku okolo kritických Rusů ve světě

Jedna z nejpopulárnějších rockových kapel Bi-2 působila na ruských podiích přes 30 let. Po začátku války na Ukrajině se ale její členové vymezili proti počínání ruského prezidenta Vladimira Putina a emigrovali do Thajska. Minulý týden je tam zadrželi, protože Moskva podle médií žádala o jejich vydání. Nakonec ale thajské úřady pustily hudebníky do Izraele, jehož občanství někteří z členů skupiny mají.

Nynější případ ovšem poukazuje na širší snahy Kremlu utišit vlivné protestní hlasy v exilu, vyplývá ze zjištění agentury Bloomberg.

Ruské ministerstvo zahraničí podle jejích zdrojů dalo pokyn svým diplomatům, aby pronásledovali známé ruské osobnosti vystupující proti válce na Ukrajině. Plán se má týkat zemí, které Moskva označuje za „přátelské“, a tedy neodsoudily ruskou invazi.

Po začátku války předloni v únoru opustilo Rusko odhadem asi milion lidí, největší emigrační vlna přišla po vyhlášení částečné mobilizace na podzim téhož roku. Pro zemi jde tak o nejvýznamnější „odliv mozků“ od pádu Sovětského svazu.

Mezi emigranty jsou navíc i významné osobnosti ruské kultury, které daly najevo nesouhlas s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. Působí například na platformě YouTube, která je v Rusku dále dostupná. Část z těchto lidí pak Moskva označila za zahraniční agenty, což může usnadnit jejich stíhání.

„Hlavní obavou úřadů je nyní to, že lidé žijící v zahraničí dostanou jejich poselství k ruskému publiku. Chtějí je tak umlčet,“ řekla agentuře Bloomberg Jekatěrina Schulmannová, ruská politoložka působící v Německu.

Ruská vláda dlouhodobě vzkazuje svým občanům žijícím v exilu, že ani mimo zemi nejsou v bezpečí. Kritici Kremlu tak čelili v minulosti zastrašování, nuceným repatriacím i pokusům o atentáty. Nicméně stejně jako se Kreml od zahájení invaze snaží o ráznější umlčení disentu doma, i daleko za svými hranicemi stíhá aktivisty, novináře a politiky, napsal nezávislý server Meduza.

Ruské ministerstvo zahraničí na zprávu agentury reagovalo tím, že všichni, kdo podporují Ukrajinu, by měli být souzeni. „Všechny, kdo financují nebo podporují kyjevský režim, není potřeba pronásledovat, ale soudit,“ citovala vyjádření ministerstva ruská agentura Interfax.

Ruští zákonodárci kromě toho ve středu odhlasovali zákon, který umožní zabavení majetku lidem kritizujícím činy ruské armády. Týkat by se měl i Rusů, kteří již v zemi nežijí. Očekává se, že Putin zákon podepíše, i když zatím není jasné, jak široce a agresivně jej Kreml hodlá využít, poznamenal deník The New York Times.

Moskva plánuje rovněž zavést povinnost pro ruské občany v zahraničí registrovat se na ruských konzulátech, což by režimu dalo vetší kontrolu nad jejich pohybem.