Let TE 901 navedla navigace nešťastně přímo do hory

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Fotoaparáty, kamery i šampaňské patřily k vyhlídkovým letům nad Antarktidu, které v roce 1977 zahájila letecká společnost Air New Zealand. Lety začínaly v novozélandském Aucklandu a trvaly jedenáct hodin. Pasažéři se mohli zblízka podívat na ledová panoramata, aby se pak vrátili zpět na Nový Zéland.

V dnešním přepočtu stála letenka více než třicet tisíc korun. O zájemce nouze nebyla, protože společnost nabízela jen čtyři lety ročně pro ty, kteří chtěli vidět místa, kam lidská noha téměř, nebo vůbec nevkročila.

28. listopadu 1979 ve čtvrt na devět ráno odstartoval let TE 901. Dvacet členů posádky mělo na starosti 237 cestujících, kteří si vyhlídkovou trasu zaplatili. Mohli se těšit na Rossův ostrov, záliv McMurdo a horu Mount Erebus, kterou letouny Air New Zealand v nízké výšce míjely.

Všechno šlo normálně jako při předchozích letech, pasažéři nadšeně fotili a natáčeli, kapitán bez problémů kontaktoval věž na polární stanici McMurdo. Klesl s letounem níže, aby měli lidé lepší výhled, ale v kabině podle později nalezených záznamů z černých skříněk začala lehká nervozita.

Kapitán Jim Collins si nebyl jistý, kde přesně se stroj nachází. Zřejmě toho moc neviděli kvůli efektu takzvané bílé tmy, při kterém jim splývala obloha se sněhovou pokrývkou na Zemi.

Pak se najednou rozezvučel signál, varující před nárazem do země (Ground Proximity Warning System – GPWS). Kapitán nařídil okamžitě stroj zvednout, ale bylo pozdě. Stroj narazil v rychlosti 483 kilometrů za hodinu do země.

Za několik hodin zazvonil telefon doma u manželky kapitána. Zástupce letecké společnosti jí řekl, že má špatné zprávy. Letadlo, které pilotoval její manžel, se ztratilo a není s ním žádné spojení.

V deset hodin večer promluvil v televizi ředitel Air New Zealand Morrie Davis. Oznámil, že letounu nad Antarktidou zřejmě došlo palivo a zřítil se, nelze navázat spojení.

Pátrací tým, který startoval ze základny McMurdo na Antarktidě, objevil v půl druhé ráno černý pruh na úpatí hory Mount Erebus. Neměl pochyby, že let TE 901 skončil katastrofou.

Z Nového Zélandu vyrazilo do Antarktidy šestnáct statečných záchranářů na nelehkou misi. Nikdy před tím ani nikdy potom se záchranářské práce na pevnině neodehrávaly v tak nehostinných a tvrdých podmínkách. V mrazivém větru a často se měnícím počasí pátrali muži po černých skříňkách a snažili se dát dohromady všechny lidské ostatky.

První zjištění bylo šokující: kapitán Collins to napálil s letounem přímo do hory Mount Erebus, daleko nejvyššího místa široko daleko. Speciální komise měla zjistit, jak se to mohlo stát, protože takzvaně na „první dobrou“ se to zdálo nepochopitelné.

Shromažďování lidských ostatků záchranářům ztěžovalo místní ptactvo, konkrétně chaluhy antarktické. Útočily na těla rozházená na sněhu a jedly je. „Pokoušeli jsme se je zahánět, dokonce i ohněm, ale nepomáhalo to. Nakonec jsme ostatky dali na několik hromad a zahrabali je do sněhu, aby se k nim ptáci nedostali,“ vypověděl jeden ze záchranářů.

Vyšetřování dospělo k závěru, že za nehodu nese odpovědnost kapitán Collins, protože klesl příliš nízko za špatné viditelnosti a neřídil se bezpečnostními standardy společnosti.

V médiích se ale začaly objevovat zprávy, které naznačovaly, že chyba se stala jinde. Někdo zevnitř firmy vynesl informaci, že pozemní personál Air New Zealand několik hodin před startem nahrál do navigačního systému nové souřadnice, ale o této změně se posádka letu TE 901 nedozvěděla.

Jak ukázalo pozdější vyšetřování, důvodem byla stížnost kapitána jednoho z předcházejících vyhlídkových letů, který upozornil, že souřadnice neodpovídají těm, které dostal v instrukcích, a zřejmě tak byly špatně nastavené už od prvního letu. Právě provedená změna 28. listopadu 1979 nasměrovala letadlo přímo do hory Mount Erebus, zatímco kapitán se domníval, že poletí bezpečně kolem ní.

Šéf Air New Zealand Davis popíral, že by se něco takového stalo. Tehdejší novozélandský premiér Robert Muldoon - blízký kamarád Davise – nadával novinářům, že se snaží z tragédie vytřískat senzaci.

Přesto vznikla nová vyšetřovací komise pod vedením soudce Petera Mahona. Ta zprostila viny pilota a uvedla, že nehodu způsobila změna souřadnic. Navíc obvinila vedení společnosti Air New Zealand, že zametalo stopy, lhalo a zničilo některé důkazy, které svědčily o chybě.

Morrie Davis rezignoval, ale nikdy nepřiznal, že by společnost udělala něco špatně. Vyhlídkový let TE 910 byl posledním, firma je už nikdy neobnovila. Air New Zealand se oficiálně omluvila až při čtyřicátém výročí tragédie v roce 2009 při odhalení památníku obětem. Za to, že k tragédii přistupovala necitlivě. Vrak havarovaného letadla leží dodnes pod horou Mount Erebus.