Hlavní obsah

Macron zruší výjimečný stav ve snaze umožnit dialog v Nové Kaledonii

Foto: Victor Velter, Shutterstock.com

Francouzský prezident Emmanuel Macron zruší výjimečný stav v Nové Kaledonii.

Výjimečný stav v Nové Kaledonii byl zaveden kvůli nepokojům, které si vyžádaly sedm mrtvých. Domorodí Kanakové ale požadují nezávislost a nesouhlasí s volebními reformami, které chce Francie prosadit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v pondělí rozhodl zrušit výjimečný stav na francouzské tichomořské kolonii Nová Kaledonie, aby tak umožnil politický dialog po nepokojích, které si vyžádaly sedm mrtvých. Prezidentův úřad v prohlášení uvedl, že výjimečný stav nebude „prozatím“ prodloužen, a skončí tedy v pondělí ve 20 hodin pařížského času, píše AP.

Cílem tohoto rozhodnutí je „umožnit setkání různých složek“ hnutí za nezávislost FLNKS (Kanak a socialistické fronty národního osvobození). Macron opakovaně naléhal na odstranění barikád protestujících u vůdců na obou stranách konfliktu v Nové Kaledonii. Snažil se jednat jak s domorodými Kanaky, kteří považují nezávislost, tak s propařížskými vůdci, kteří ji nechtějí.

Macron „připomíná, že zrušení blokád je nezbytnou podmínkou pro zahájení konkrétních a seriózních jednání,“ připomíná server France24.

V prohlášení uvedl, že na souostroví „v nejbližších hodinách“ dorazí dalších 480 četníků, čímž počet bezpečnostních posil přesáhne 3500. Mezi sedmi lidmi zabitými při střelbě jsou i dva četníci. Během výjimečného stavu měly tyto jednotky větší pravomoci, které uplatňovaly proti protestujícím za konec koloniální vlády. Policie může poté držet osoby považované za hrozbu pro veřejný pořádek v domácím vězení, rozšířily se jim i pravomoci provádět prohlídky, zabavovat zbraně a omezovat pohyb.

Více o situaci ve francouzské kolonii:

Nová Kaledonie, která leží asi 17 000 kilometrů od francouzské pevniny, je od roku 1853 spravována z Paříže. Mnozí domorodí Kanakové však stále nesouhlasí s francouzskou mocí nad svými ostrovy a chtějí větší autonomii nebo nezávislost. Paříž navíc nově chce udělit volební právo tisícům nepůvodních obyvatel, kteří na území dlouhodobě žijí. To by podle Kanaků oslabilo hlasy původních obyvatel, píše DW.

Právě kvůli tomu vypuklo povstání. Vůdce strany podporující nezávislost Nové Kaledonie, Christian Tein, v sobotu vyzval své příznivce, aby „zůstali mobilizovaní“ na celém souostroví a „zachovali odpor“ proti snahám pařížské vlády prosadit volební reformy, které by podle obav původních obyvatel Kanaků vedly k jejich další marginalizaci. Tein se obrátil ke svým příznivcům a protestujícím ve videoposelství zveřejněném na sociálních sítích. V samostatném prohlášení vyzvali Kanakové a Socialistická fronta národního osvobození Macrona, aby návrh volební reformy stáhl, pokud chce Francie „ukončit krizi“.

Britský kolonialismus jako klín mezi Korunou a zeměmi Commonwealthu

Úmrtí Alžběty II. znamená přelom i pro dalších 14 zemí, kde královna panovala. Některé v něm vidí příležitost zpřetrhat vazby s Korunou, další se snaží najít vlastní cestu. Opět také ožily diskuze o britské koloniální minulosti.

Doporučované