„Mají nás za pátou kolonu.“ Zavření ruských kohoutků rozklížilo Bulharsko

Ruské rozhodnutí přestat dodávat plyn Bulharsku otřáslo tamní politickou scénou. Zatímco prezident Rumen Radev kritizoval vládu a žádal vysvětlení, proč to dopustila, premiér Kiril Petkov odjel do Kyjeva za prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Radev obvinil vládu, že slouží cizím zájmům a nejdříve by měla myslet na vlastní občany, kteří budou zastavením dodávek plynu trpět. Premiér Petkov na to reagoval tvrzením, že on zájmy Bulharů hájí: „V Bulharsku jsou mnohé politické a ekonomické kruhy, které přímo obhajují zájmy Ruska,“ řekl, aniž by přímo jmenoval hlavu státu. Oznámil také, že jeho strana Pokračujeme ve změně bude v parlamentu hlasovat pro vojenskou pomoc Ukrajině.

Prezident Radev má naopak za to, že dodávky zbraní Ukrajině „jen prodlouží konflikt“. Radev prohlásil, že je zvědavý, jak bude ministr financí „vysvětlovat Bulharům, kteří jsou proti válce, vyzbrojování Ukrajiny“. Vláda by prý naopak měla udělat vše pro co nejrychlejší ukončení konfliktu, jehož další prodlužování bude mít neblahé následky.

Server Euractiv citoval bývalého bulharského velvyslance v Rusku Iliana Vassileva a analytika Martina Vladimirova z Centra pro studium demokracie, kteří se shodují v tom, že ruský diktátor Vladimir Putin se zaměřil na slabé místo Severoatlantické aliance a Evropské unie, kterým je právě Bulharsko. Jak ukazují poslední politické turbulence v Bulharsku, rozklížit tamní politickou scénu se mu daří.

Bulharský plynárenský koncern Bulgargaz oznámil, že ruský Gazprom porušil dosavadní smlouvu a že podmínky, které nyní nabízí, nezaručují dodávky plynu ani v případě, kdy za něj vláda v Sofii zaplatí.

Premiér Petkov Bulhary uklidňoval tím, že zastavení dodávek domácnostem navzdory sporům s Gazpromem nehrozí. Otázku prý koordinuje s evropskými partnery. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pak uvedla, že Polsko i Bulharsko dostávají plyn ze sousedních států. Jednání Ruska pak označila za vydírání.

Nynější vicepremiér Asen Vasilev věří, že Ukrajina vyjde z války s Ruskem jako vítěz. „Alternativou je, že se Ukrajina a po ní i celá východní Evropa stanou vazalskými přívěsky (Ruska). A to vláda nedovolí,“ prohlásil.

Rozhodnutí kabinetu podpořila i bulharská veřejnost – ve čtvrtek vyšly do ulic Sofie tisíce lidí s vlajkami Ukrajiny a Evropské unie. Jejich pochod měl za cíl podpořit právě prezidentem odmítané vyzbrojování Ukrajiny.

Bulharsko, jehož hranice leží pouhých 200 kilometrů od jižní Ukrajiny, podpořilo po ruské invazi politické a ekonomické sankce proti Rusku. Vláda se chtěla závislosti na ruském plynu zbavit už na konci letošního roku, kdy měl vypršet současný kontrakt s Gazpromem.

Náhradou měl být plyn přiváděný novým plynovodem z Řecka. Ten měl být dokončen v průběhu léta, nakonec se ale stavební práce zrychlí a potrubí má začít fungovat už v průběhu června. Pak by se mělo Bulharsko zbavit ruského tlaku – sám Petkov řekl, že Moskva se k jeho zemi celá léta chová jako k „páté koloně“.

Na návštěvu Kyjeva, ale i dalších míst, jako je těžce bombardované město Irpiň, s sebou vzal Petkov i ministra obrany Dragomira Zakova a jako vojenskou pomoc neprůstřelné vesty a helmy. V Irpini pak slíbil, že Bulharsko poskytne „veškerou nezbytnou pomoc“.

Zelenskyj požádal podle agentury Reuters Petkova také o to, zda by nemohli Bulhaři opravit ve svých zbrojovkách poničenou ukrajinskou těžkou techniku. Petkov řekl, že žádost probere s koaličními partnery a že by se měla stát součástí balíčku vojenské pomoci, o němž se bude hlasovat v parlamentu.

Premiéra doprovodilo i několik vládních poslanců, poslanci koaličního partnera, Socialistické strany, nicméně chyběli (bulharskou koalici tvoří celkem čtyři strany). Socialistická strana složená převážně z bývalých komunistů dodávky zbraní Ukrajině nepodporuje a hlasovala i proti uvalení sankcí na Rusko. V parlamentu vládní plán nicméně podpoří i některé opoziční strany.