Hlavní obsah

Měl ji znásilnit, teď je za hrdinu. MeToo s „čínským Bezosem“ je u konce

Foto: Profimedia.cz

Richard Liou (vlevo) po boku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na setkání podnikatelské skupiny Soho3Q v Pekingu.

On byl slavný „čínský Jeff Bezos“, ona byla vysokoškolskou studentkou. Znásilnit ji měl před čtyřmi lety u ní doma v USA. Jedna z nejsledovanějších čínských kauz #MeToo o víkendu definitivně a nečekaně utichla.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Měl to být jeden z největších a nejrozporuplnějších procesů v rámci hnutí #MeToo, jaký kdy Čína zažila. Mimořádně sledovaný případ „čínského Jeffa Bezose“ a mladé absolventky měl po letech dojít ke konci u soudu v americkém státě Minnesota. K překvapení všech však utichl mimosoudní dohodou.

Liou Čchiang-tung, 49letý miliardář v oblasti internetového obchodu, který vystupuje také pod jménem Richard Liou a je známý jako čínský Jeff Bezos. Byl obviněn ze sexuálního napadení tehdy 21leté čínské absolventky Liou Ťing-jao. Během jejího studia na Minnesotské univerzitě ji měl znásilnit u ní v bytě. Liou obvinění z napadení vždy popíral a tvrdil, že šlo o konsenzuální sex.

Občanskoprávní proces se měl odehrát veřejně, což je v Číně něco nevídaného. V předvečer soudního sporu se však Richard Liou a Liou Ťing-jao nečekaně dohodli na vyrovnání, čímž se soudu vyhnuli. (Mezi dvojicí nepanuje příbuzenský vztah, Liou je v Číně běžné příjmení, pozn. red.)

Ve vydaném prohlášení stojí, že incident, k němuž došlo, „vyústil v nedorozumění, které získalo značnou pozornost veřejnosti a přineslo hluboké utrpení oběma stranám a jejich rodinám“.

„Dnes se strany dohodly, že odloží neshody a urovnají právní spor, aby se vyhnuly další bolesti a utrpení způsobenému soudním procesem,“ stojí v prohlášení. Co dohoda obsahuje, není jasné.

Nedůvěra v MeToo

Vlna MeToo do Číny dorazila poměrně pozdě. Nutnost oprášit zákony upravující práva žen byla donebevolající, státní média se však dál vysmívají feminismu i samotnému hnutí.

Zpráva však mnohé v Číně překvapila a okamžitě se stala hitem sociálních sítí, kdy související hashtagy nasbíraly stovky milionů zobrazení a komentářů. Pro Číňany šlo o mimořádný případ soudního procesu v transparentním právním systému, který navíc dával žalobkyni Liou Ťing-jao šance na vítězství.

Rozhodnutí uzavřít případ za zavřenými dveřmi však pravděpodobně vyvolá ještě více spekulací a přispěje k nedůvěře, kterou Číňané vůči hnutí MeToo mají.

Dvě verze

Dlouho předtím, než se měl soudní proces konat, čínskou veřejnost zásadně ovlivnila série videí a zvukových záznamů, které přiblížily události z noci 30. srpna 2018.

Liou Ťing-jao tehdy jako studentka Minnesotské univerzity dostala pozvánku na networkingovou večeři pořádanou pro Richarda Lioua, zakladatele elektronického obchodu JD.com a další čínské manažery. Po večeři spolu Richard a Ťing-jao odešli do jejího bytu.

Liou Ťing-jao uvedla, že na ni Richard Liou a další hosté tlačili, aby na večeři vypila nadměrné množství alkoholu. Richard se prý na ni při cestě v autě fyzicky vrhl a ona byla příliš opilá na to, aby se bránila. Poté ji sledoval do jejího bytu a navzdory jejím protestům ji znásilnil, jak řekla. Podle Richardovy verze Ťing-jao příliš opilá nebyla a sama ho pozvala k sobě domů, kde měli dobrovolný sex.

Ihned po incidentu se Ťing-jao svěřila kamarádce, která následně zavolala policii. Richard Liou byl zatčen a okamžitě se dostal na titulní stránky novin po celém světě. Popřel, že by se dopustil čehokoli špatného, a následující den byl propuštěn.

O několik týdnů později odmítla místní prokuratura vznést obvinění s tím, že existují „hluboké důkazní nesrovnalosti“, které by ztížily prokázání obvinění.

V dubnu 2019 podala Liou Ťing-jao na Richarda Lioua občanskoprávní žalobu, v níž ho obvinila ze sexuálního napadení a požadovala odškodné ve výši nejméně 50 tísíc dolarů. Soudy rozhodly, že její nárok je dostatečný na to, aby mohl být postoupen k občanskoprávnímu řízení.

Krátce po podání její žaloby se na internetu objevily videozáznamy pořízené policií z bezpečnostních kamer. Je na nich vidět, jak spolu Richard a Ťing-jao mluví před restaurací.

Na dalším videu pak Ťing-jao prochází po chodbách budovy připomínající bludiště a v patách jí je muž. Nastupují a vystupují z několika výtahů. Zdá se, že si není jistá, jak se dostat do svého bytu. Žena má nápadné vlasy do pasu a dlouhé tmavé pletené šaty. Na 21letou studentku je oblečena velmi elegantně, nikoli však vyzývavě.

Na dalších záběrech je také vidět, jak žena po incidentu hovoří s policií.

Co je ovšem zarážející – útržky záběrů předložených jako důkazní materiály se do světa dostaly prostřednictvím méně známých médií, včetně takového, které už nyní neexistuje.

Stážistka vs. televizní hvězda

Případů, kdy obtěžovaná žena dotáhne případ až k soudu, je v Číně jako šafránu. Naději na zlepšení práv dal ženám nedávný případ, kdy bývalá stážistka Čao Siao-süan dostala k soudu jednoho z nejvýznamnějších televizních moderátorů čínské státní televize CCTV. Za sexuální obtěžování, ze kterého jej obvinila v roce 2014, požadovala veřejnou omluvu a odškodné 50 tisíc jüanů (asi 166 tisíc korun). Moderátor jakákoli provinění odmítl. Na svou obranu podal proti ženě neúspěšnou žalobu za poškození pověsti a újmu na duševním zdraví.

Žena soud prohrála.

Podle právníků a příznivců Liou Ťing-jao videa unikla v rámci skryté kampaně s cílem ovlivnit veřejné mínění před soudním procesem. To právníci Richarda Lioua popřeli a sdělili BBC, že policie materiály zveřejnila na žádost médií.

Jisté ale je, že klipy čínské veřejné mínění opravdu značně ovlivnily. Od doby, kdy se provalila pravá identita Liou Ťing-jao, je žena nazývána děvkou, lhářkou a zlatokopkou. Pro obyvatele Západu může být obtížné pochopit rozsah a intenzitu jejího internetového zostuzení.

V rozhovoru, který dala před dvěma lety New York Times, popsala, že má strach, že ji „neustále někdo sleduje“. Což je pochopitelná obava vzhledem k pozornosti, která se jí poslední roky dostává. Na Weibo, čínské obdobě Twitteru, byl její případ jedním z nejpopulárnějších témat posledních let. A anonymní uživatelé ji nijak nešetřili.

„Ta ženská je coura,“ napsal jeden z komentátorů. „Ta žena vypadá nechutně,“ komentoval další. „Je jasné, že se neshodli na ceně,“ dodal třetí. „Vypadá to, že ta žena to celé nastražila.“ Někdo další naznačoval, že skutečnou obětí je tady Richard. „Podívejte se, jak ta ženská vypadá. Věřím, že jediný znásilněný tady byl Liou Čchiang-tung.“

To je jen několik z 8 500 komentářů k jedinému příspěvku na Weibo, který dosáhl 14 tisíc sdílení a 95 tisíc uživatelů jej lajkovalo. Ťing-jao obdobné komentáře vnímala po celé roky. Richard mezitím na internetu dostal nálepku neprávem osočeného hrdiny.

Strach z pomsty

Ani nečekané zprávy o mimosoudním urovnání sporu ženě příliš nepomohly. Podle komentářů na sociálních sítích tak prý jen potvrdila spekulace, že jí „šlo jen o peníze“. Richarda naopak mnozí popisují jako oběť tzv. „siao žen tchiao“, tedy vydírání po sexuálním styku.

Od zahájení soudního procesu se Liou Ťing-jao drží v ústraní a věnuje se studiu lingvistiky. Kvůli psychickým problémům dvakrát přerušovala studium. Veřejné očerňování v ní podle lékařů vyvolalo trvalou posttraumatickou stresovou poruchu. „Má strach vrátit se do Číny, aby se jí Richardovi blízcí a další účastníci oné večeře nepomstili,“ uvedli její právníci pro BBC.

Více o případu tenistky Pcheng Šuaj

Hnutí MeToo zasáhlo nejvyšší patra Komunistické strany Číny. Zpověď Pcheng Šuaj i přes snahu cenzorů dlouho žila vlastním životem. Po slavné tenistce, která obvinila vysokého politika ze znásilnění, se slehla zem. Všechna svá obvinění stáhla a nyní pravděpodobně žije pod dohledem strany.

Podle žaloby se večeře zúčastnili vedoucí zaměstnanci s vazbami na nejvyšší patra Komunistické strany Číny. Zpočátku se zdálo, že Liou Ťing-jao je odhodlaná ve svém případu pokračovat. V rozhovoru pro New York Times v roce 2019 uvedla, že na mimosoudní dohodu nikdy nepřistoupí, protože by to znamenalo podepsat dohodu o mlčenlivosti. Proč o dva roky později změnila názor, není jasné.

Richard Liou zůstává v čele představenstva společnosti JD.com, v dubnu však odstoupil z funkce generálního ředitele. V Číně je stále považován za ambiciózní symbol nové éry bohatství a moci. Je přirovnáván k Jeffu Bezosovi, protože z malého stánku s technickým zbožím vybudoval společnost JD.com – jednu z čínských obdob Amazonu.

Fakt, že soud neproběhne, je pro mnohé Číňany velkým zklamáním – přišli o vzácnou příležitost podívat se pod pokličku transparentního soudu s významným čínským případem MeToo. V Číně se mnoho významných případů odehrává za zavřenými dveřmi a doprovodné komentáře na sociálních sítích podléhají cenzuře.

O šanci přišla také Liou Ťing-jao. U čínského soudu se klade důraz na fyzické důkazy, jako jsou videozáznamy. V USA má větší váhu svědecká výpověď.

Hnutí MeToo se už tak v Číně netěší příliš velké popularitě. Poslední velký případ, který sledovala celá země, skončil vítězstvím televizní hvězdy, která měla v šatnách obtěžovat mladou stážistku. Hnutí se také potýká s obtěžováním a mizením aktivistů, s rostoucí cenzurou a nepřátelstvím na internetu. Příznivci Liou Ťing-jao například uvedli, že jsou jejich komentáře k případu cenzurovány a účty, které ženu podporují, podléhají blokování.

Doporučované