Online: Zelenskyj nepojede. Do Istanbulu ale vyšle vyšší šarži než Putin

Ukrajinský prezident potvrdil, že hlavním cílem při jednání v Istanbulu bude dosažení příměří. Rusové ale už předtím avizovali, že jim jde o vyřešení „prvotních příčin války“, což v jejich pojetí znamená demilitarizaci Ukrajiny a omezení jejich ambic na zapojení do západních struktur.

Novináři v Ankaře se Zelenského zeptali, co se stane, pokud Rusko na příměří nepřistoupí. On se zprvu přímé odpovědi vyhnul, když připomněl minulá jednání v různých formátech a v různých zemích. „Ukrajina je připravená na přímé rozhovory,“ prohlásil a přiznal, že jednání s ruskými diplomaty nejsou jednoduchá.

Později dodal, že pokud se nebude mluvit o příměří, bude to znamenat, že ukončení války není možné. Vyzval k vytvoření většího tlaku na Rusko a zavedení dalších sankcí.

Ukrajina na bezpodmínečné příměří přistoupila už po jednání s Američany v Saúdské Arábii. Moskva na výzvy Washingtonu nereagovala, Putin pouze vyhlásil jednostranná příměří na Velikonoce a Den vítězství 9. května.

Připomeňme, že stále není jasno v tom, kdy rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou začnou.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který povede delegaci v Istanbulu, má už z doby války zkušenosti se zásadními diplomatickými jednáními. V březnu byl součástí ukrajinského týmu, jenž se v saúdskoarabské Džiddě setkal s americkými diplomaty, kteří zprostředkovávali jednání s Ruskem.

Umerov ale byl už členem vyjednávací skupiny, která se pokoušela v prvních měsících po ruské invazi dojednat příměří, tehdy byl ještě poradcem v Zelenského kanceláři.

Na rozdíl od svého předchůdce v čele resortu Oleksije Reznikova je Umerov méně viditelný. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů na ministerstvu bylo zabránit dalším korupčním skandálům, přesto i jeho nedávno začal vyšetřovat protikorupční úřad. Údajnou korupci v ukrajinské armádě kritizuje i nová americká administrativa.

Umerov pochází z krymskotatarské rodiny deportované do střední Asie během sovětské éry. Než se stal ministrem obrany, řídil ukrajinský Fond státního majetku. Mezi Zelenského spolupracovníky je jedním z mála, kdo byl do parlamentu zvolen za jinou stranu, než je ta prezidentova.

Zelenskyj na tiskové konferenci v Ankaře obvinil Rusko, že nebere mírové rozhovory vážně. Upozornil na to, že návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa počítal se setkáním lídrů obou zemí, zatímco Rusko vyslalo „delegaci na nízké úrovni“.

Trump už ale předtím řekl, že ho Putinova neúčast v Istanbulu nepopudila. Podle něj ale k pokroku v rozhovorech nedojde, dokud se přímo on nesetká s ruským prezidentem. Kreml předtím oznámil, že jejich schůzka v nejbližších dnech není na programu.

Ukrajinskou delegaci pro jednání s Ruskem povede ministr obrany Rustem Umerov, oznámil po jednání s tureckým prezidentem v Ankaře ukrajinský prezident Zelenskyj.

To znamená, že Ukrajina bude zastoupena na vyšší úrovni než Rusko, které na rozhovory vyslalo prezidentského poradce a náměstky ministrů zahraničí a obrany.

Součástí týmu budou i další členové vojenských a zpravodajských složek. To víceméně odpovídá složení ruské delegace, ve které je také například člen generálního štábu.

Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci, která se sejde s rusku stranou, řekl agentuře AFP nejmenovaný ukrajinský činitel. Zelenskyj se sám nezúčastní, stejně jako Putin, což Kreml avizoval už v noci.

Upozorňujeme, že zatím nejde o oficiální informaci.

Vedoucí ruské delegace v Istanbulu a Putinův poradce Vladimir Medinskij v Istanbulu řekl, že se zatím nediskutuje o úplném zrušení rozhovorů. „Jsme připraveni pracovat, pokračovat v istanbulských vyjednáváních. Jsme připraveni na kompromisy, diskutovat o nich,“ citovala ho ruská agentura Ria Novosti.

V Ankaře skončila schůzka Erdogana se Zelenským. Očekává se, že Zelenskyj oznámí další kroky ohledně možného jednání s Ruskem.

Ruská agentura TASS mezitím píše, že ruská delegace v Istanbulu vydá do hodiny prohlášení. Učiní ho na ruském generálním konzulátu v největším tureckém městě, kde se dnes očekávalo první přímé jednání mezi Ruskem a Ukrajinou po třech letech.

Centrální část Turecka zasáhlo zemětřesení o síle 5,2 stupně, oznámily tamní úřady. Ohnisko otřesů bylo nedaleko města Konya, které leží zhruba napůl cesty mezi Ankarou a Antalyí. I v turecké metropoli byly otřesy údajně cítit.

V Ankaře momentálně jedná ukrajinský prezident Zelenskyj s tureckým lídrem Erdoganem. V Antalyi zasedají na neformálním summitu ministři zahraničí zemí NATO, včetně amerického šéfa diplomacie Marca Rubia a českého zástupce Jana Lipavského.

Zatím nejsou žádné zprávy o obětech ani poškození budov, píše například server Türkiye Today.

„V tuto chvíli není žádná dohoda o čase, všichni čekají. Kyjev musí projevit svůj postoj vůči jednáním,“ řekl ruské státní agentuře TASS zdroj blízký vyjednávání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před jednáním s tureckým protějškem v Ankaře řekl, že se rozhodne po této schůzce. Ta ale podle dostupných informací stále neskončila.

„Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme, ok? Samozřejmě, že se nechystal přijet (do Istanbulu, pozn. red.). Chystal se jet, ale myslel, že jedu já,“ prohlásil americký prezident Donald Trump před novináři ve Spojených arabských emirátech, kde je na návštěvě.

„Nevěřím, že se něco stane - ať se vám to líbí nebo ne - dokud se já a Putin nedáme dohromady,“ dodal Trump.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pár hodin předtím řekl, že Putin se v nejbližších dnech nechystá ani do Istanbulu ani neplánuje schůzku s Trumpem.

Americký prezident také řekl, že ho nepohoršuje složení ruské delegace vyslané do Turecka. „Nejsem zklamaný. Proč bych měl?“ Prý ani nezjišťoval, kdo přesně je součástí ruského týmu.

Šéf Bílého domu už předtím nevyloučil, že by se do Istanbulu v pátek vydal. Podmínil to ale pokrokem v rusko-ukrajinských jednáních. Ta podle dostupných informací stále nezačala.

Většina států nasazení svých jednotek na Ukrajině jako mírové síly odmítá. I Francie a Velká Británie by podle listu The Times dokázaly dát dohromady jen pár tisíc vojáků.

Americký šéf diplomacie Marco Rubio na neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu USA stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. Novinářům to na řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který návrh sankcí označil za drtivý, informuje agentura ČTK.

Graham svůj návrh, který má ve 100členném Senátu USA podle médií nadstranickou podporu více než 70 zákonodárců, označuje za zdrcující, neboť předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty.

Návrh Graham považuje za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu vojensky napadlo.

„Nesmíme zavírat dveře před tou šancí, která tady je, ale na druhou stranu, když vidím, že zároveň přichází americký senátor Lindsey Graham s poměrně silným, nebo řekněme drtivým sankčním návrhem proti Rusku, tak to musíme také podporovat, aby Putin viděl, že to není jenom jeho volba, ale že nám opravdu na bezpečnosti záleží,“ řekl Lipavský.

O Grahamově návrhu, který by dolehl mimo jiné na alianční členy Turecko či na Španělsko, ministři nedebatovali, Rubio ho podle Lipavského představil spíše jako fakt.

Účelem přímých rozhovorů navržených Putinem je nastolit dlouhodobý a trvalý mír tím, že se odstraní prvotní příčiny konfliktu, prohlásil podle agentury TASS vedoucí ruské delegace v Istanbulu Vladimir Medinskij.

Potvrdil tak dřívější předpoklady: Rusko usiluje opět zejména o omezení práva Ukrajiny na to určit si svoje mezinárodní směřování a o její demilitarizaci. Přesně tyto motivy - a také východní rozšiřování NATO - se skrývají pod tím, co Moskva označuje za „prvotní příčiny“ války nebo „kořeny“ konfliktu.

Ukrajina přitom očekává diskuzi o nastolení třicetidenního příměří, na kterém už se dohodla s Američany. Až pak se podle Kyjeva dá jednat o trvalém řešení.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov mezitím řekl, že Putin nemá v nejbližších dnech v plánu ani cestu do Istanbulu ani setkání s Trumpem.

„Putin se pokusí sebrat jakékoli území jen může až na předměstí Kyjeva,“ řekl americké televizi CNN představitel administrativy Donalda Trumpa obeznámený s aktuálním americkým hodnocením situace na bojišti.

Stanice s odkazem na dva představitele píše, že Rusko v současnosti shromažďuje v blízkosti fronty další síly, což může naznačovat přípravu pro novou ofenzivu. Druhý zdroj předpokládá, že se Moskva pokusí o další průlom na východě Ukrajiny, kde se jí dlouhodobě relativně daří a prakticky neustále ukrajuje malé kousky z ukrajinského území.

Spojené státy podle dvojice zdrojů v poslední době nezaznamenaly žádné změny v ruských válečných cílech, přestože Washington Moskvu už delší dobu vyzývá k trvalejšímu příměří.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil západní země z toho, že ve skutečnosti neusilují o mír na Ukrajině.

„Existuje řada důkazů, že ani Berlín, ani Paříž, ani Brusel, a už vůbec ne Londýn ve skutečnosti o žádný mír na Ukrajině nestojí,“ citovala jej ruská státní agentura TASS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím popsal delegaci, kterou se Rusko rozhodlo vyslat do Turecka, jako pouhou „divadelní rekvizitu“. Dopředu avizoval, že jednat o míru bude v Istanbulu pouze se ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jelikož je to právě on, kdo o válce rozhoduje. Moskva ovšem oznámila, že ruská hlava státu nedorazí.

Připomíná to rok 1986, kdy tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov vyslal na XVI. sjezd Komunistické strany Československa namísto sebe neznámého řadového stranického tajemníka Michaila Solomenceva.

„Poslal místo sebe vrátného z Kremlu,“ říkalo se tehdy po Praze, protože pro Gorbačova československé normalizační vedení v čele s Gustávem Husákem nebylo důležité. Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci v Istanbulu, je něco jako novým vrátným Kremlu: Má za úkol jen přijet, sedět, říci něco bezvýznamného a zase odjet.

Zatímco evropští státníci i ukrajinští představitelé kritizují, že Putin fakticky odmítl Zelenského nabídku k přímému setkání obou prezidentů, šéf Bílého domu to vidí jinak.

„Neočekával jsem to (Putinovu účast, pozn. red.). Dokonce jsem řekl: Proč by měl jezdit, když nejedu já?“ prohlásil americký prezident Donald Trump.

Rusko popudila Zelenského slova o tom, že Moskva na jednání vyslala jen „ozdoby“. „Klaun a ztroskotanec mluví o respektovaných lidech,“ reagovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Ukrajinská prezidentská kancelář předtím upozornila na to, že Kyjev vyslal do Ruska delegaci na vysoké úrovni, zatímco Rusko poslalo zástupce s nejasným mandátem. Přímo prezident Zelenskyj podotkl, že v Rusku rozhoduje pouze Putin.

Mimochodem, ruská státní agentura TASS s odkazem na zdroje z tureckého ministerstva zahraničí píše, že čas začátku ukrajinsko-ruských jednání stále nebyl určen. Se stejnou informací přišla i americká televize CNN.

Nepřítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina na přímých jednáních s Ukrajinci v Istanbulu ukazuje, že Rusko nemá zájem na míru a ukončení své agresivní politiky, řekl v rozhovoru pro Blesk.cz premiér Petr Fiala (ODS), ze kterého citovala agentura ČTK.

Je to podle něj zbabělost a pokračování taktiky, kdy Rusko nechce fakticky dospět k příměří, ale oddalovat, nabírat síly a vytvářet vůči veřejnosti dojem, že je připraveno jednat.

„Poslal tam (Putin) delegaci na nějaké třetí ligové úrovni. Tak to jenom ukazuje, že Rusko opravdu nemá zájem na míru a na nějakém rozumném řešení,“ řekl Fiala.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který se dnes v Turecku účastní neformálního setkání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance, novinářům řekl, že Putinova neúčast svědčí o zbabělosti.

Zatím pořád není jasné, jestli jde zároveň o lidi, kteří budou Ukrajinu zastupovat na jednáních s Ruskem v Istanbulu.

S prezidentem Zelenským ale do Ankary dorazil ministr zahraničí Andrij Sybiha i jeho nejbližší poradce Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře, píše ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne. Agentura AFP píše také o přítomnosti ministra obrany Rustema Umerova.

Všichni tři se zúčastnili už dřívějších rozhovorů s Ruskem zprostředkovaných Spojenými státy.

Součástí týmu v Ankaře jsou i Jermakovi zástupci Ihor Žovkva a Ihor Brusylo.

Rusko se slovy náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova zříká odpovědnosti za výsledek rozhovorů v Istanbulu.

„Nezáleží to na nás, záleží to na těch, kdo ze západních sponzorů řídí kyjevský režim, jsou od nich potřeba odpovídající impulzy,“ citovala Rjabkova ruská státní agentura TASS, aniž by upřesnila, koho měl náměstek na mysli.