Expert: Erdogan má to, co málokterý politik – respekt Putina i Zelenského

Pozornost velké části světa míří do Istanbulu, kde se ve čtvrtek mají sejít delegace Ruska a Ukrajiny. Půjde o první přímé rozhovory po tříleté pauze. Proč ruský prezident Vladimir Putin zvolil za dějiště právě tureckou megalopoli?

Po staletí je místem, kudy kráčejí dějiny. Metropolí velkých říší, bránou Orientu. A tento týden turecký Istanbul znovu aspiruje na to, stát se alespoň na chvíli opět geopolitickým středem světa. Ve městě na pomezí dvou kontinentů se totiž ve čtvrtek mají setkat k přímým rozhovorům zástupci Ruska a Ukrajiny.

Personálie napjatě očekávaného jednání dlouho halila nejistota. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli vzkázal, že bude v Istanbulu čekat na svůj ruský protějšek Vladimira Putina, složení delegace z Moskvy známé nebylo. Až ve středu v noci Kreml oznámil, že ji prezident nepovede. Byl to přitom právě on, kdo o víkendu s návrhem na přímá rokování obou zemí v Turecku přišel.

Po zodpovězení otázky „Dorazí Putin?“ nicméně jiné zůstávají. Vedle úvahy, co od rozhovorů vůbec očekávat, se nabízí i další: Proč ruský vládce ukázal zrovna na Istanbul?

„Turecko už v minulosti poskytlo řadu dobrých služeb (diplomatické prostředky k urovnání sporů, pozn. red.). A v některých ohledech skutečně šlo i o zprostředkování některých důležitých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ říká politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná například jednání o výměně zajatců nebo dojednání tzv. obilné dohody v Černém moři, byť ta je dnes už neplatná.

Jenže zároveň platí, že „dobré služby“ napomáhající k řešení některých otázek mezi válčícím Ruskem a Ukrajinou už poskytlo více zemí. Třeba v Saúdské Arábii letos v březnu proběhla nepřímá jednání, kdy v Rijádu se zástupci obou stran postupně mluvili vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve prospěch Turecka ale teď může hrát i další faktor – osoba dlouholetého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

„Několika svými kroky si Erdogan vydobyl v Putinových očích respekt. (…) Donutily ho, aby pečlivě vážil, jakým způsobem bude s Erdoganem jednat. Z mého pohledu je to Erdoganova silná devíza, kterou se v Evropě může pochlubit málokterý politik,“ uvádí Jan Šír. A vysvětluje, jaké kroky například myslí: Turecká intervence v Libyi proti silám Ruskem podporovaného generála Chalífy Haftara; podpora nakonec vítězného Ázerbájdžánu v konfliktu s Arménií, vůči níž Moskva uplatňovala svůj vliv, nebo také sestřelení ruského bombardéru tureckým letectvem v roce 2015 po sérii narušení vzdušného prostoru Turecka ruskými stroji.

Na první pohled činy, které Putina nejspíš nepotěšily. Politolog Šír ale zdůrazňuje, že právě takovým krokům či „jazyku“ Vladimir Putin dobře rozumí: „V tomto ohledu musí Erdogana nějakým způsobem brát vážně.“

Turecko zároveň k samotné válce, kterou Rusko vede na Ukrajině, přistupuje způsobem, který podle Jana Šíra vystihuje slovo „komplexní“. Na jednu stranu totiž Ankara agresi odsoudila a trvá na zachování teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny, které také poskytla některé zbraně, včetně dnes již proslulých dronů Bayraktar. Na straně druhé se ale tento členský stát Severoatlantické aliance pod Erdoganovým vedením nepřipojil k sankcím, které Západ proti Rusku uplatňuje.

„Turci jsou zkrátka schopni tuto pozici (hostitele rozhovorů) zaujmout mimo jiné proto, že jsou schopni navázat kontakty s oběma válčícími stranami,“ vysvětluje politolog. Přičemž ale dodává i to, že Recep Tayyip Erdogan svou politikou pochopitelně sleduje i své vlastní zájmy. „Jakákoliv takováto iniciativa nebo angažmá mu samozřejmě pomáhá – pomáhá mu to mezinárodně, pomáhá mu to se zviditelnit, pomáhá mu to na domácí scéně.“

Mohou ale rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se ve čtvrtek mají uskutečnit na Erdoganově „dvorku“, pomoci nastartovat cestu k ukončení války? Ke kýženému dlouhodobě udržitelnému míru? Podle Jana Šíra je pravděpodobnost takového scénáře minimální.

„Sázet na jakékoliv diplomatické rozhovory je iluzí za situace, kdy probíhá konflikt vysoké intenzity a kdy si jedna strana klade za cíl zničení té druhé – což je stav, ve kterém se teď pohybujeme. (…) Dokud Rusové nebudou vyčerpaní tak, že pro ně bude nemožné ve válce pokračovat, a dokud Vladimir Putin nebude čelit reálnému nebezpečí, že přijde o moc – což je asi to, čeho si cení více než zničení Ukrajiny –, považuji za nejpravděpodobnější scénář, že válka bude pokračovat,“ říká politolog.

V podcastu 5:59 se dozvíte více o tom, jak vypadá turecké manévrování ohledně vlastní pozice ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Anebo také jaké benefity dokázala Ankara vytěžit z oslabení režimu Vladimira Putina na mezinárodní scéně. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.