Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruskou delegaci pro čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu povede prezidentský poradce Vladimir Medinskij. Ve středu pozdě večer to oznámil Kreml. Členy týmu budou také náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, zástupce náčelníka generálního štábu Igor Kosťjukov a náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.
Kdo bude reprezentovat Ukrajinu, nebylo v tu chvíli ještě jasné. Kyjev čekal na potvrzení ruských účastníků, protože právě ruský prezident Vladimir Putin konání rozhovorů navrhl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímé účasti Putina s tím, že na něj bude v Istanbulu čekat.
„Pokud (Putin) nepřijede do Turecka, bude to jasný signál, že nemá žádnou vůli válku ukončit. Všechny ty řeči, které v posledních měsících slýcháme z ruské strany, by pak byly jen divadlem,“ prohlásil před ruským oznámením v rozhovoru pro Seznam Zprávy poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Serhij Leščenko.
V podobném duchu se vyjádřili i další ukrajinští představitelé. „My se setkání nebojíme,“ zopakoval večer těsně před oznámením Kremlu přímo Zelenskyj.
Ruskou delegaci tak nebudou tvořit hlavní postavy předchozích rozhovorů, které letos zprostředkovávaly Spojené státy. Medinskij ale vedl jednání s Ukrajinci už před třemi lety. Jejich výsledkem bylo tzv. Istanbulské komuniké, k jehož schválení nakonec nikdy nedošlo.
Podle informací ruského provládního listu Kommersant Moskva vnímá nadcházející jednání jako pokračování rozhovorů z roku 2022, tedy z období prvních měsíců po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
To znamená, že chce znovu usilovat o odstranění toho, čemu říká prvotní příčiny války, mezi které Rusko řadí i prozápadní směřování Ukrajiny a rozšiřování NATO směrem na východ. Ukrajina a její západní spojenci ale očekávali, že v Istanbulu se bude jednat o třicetidenním příměří. Evropské státy Rusku pohrozily dalšími sankcemi, pokud na klid zbraní nepřistoupí.
Kdo je Vladimir Medinskij?
Jmenování Medinského do čela týmu už v roce 2022 vyznělo až ironicky, protože právě tento Putinův poradce se v minulosti často vyjadřoval ve smyslu, že Ukrajina musí dál patřit do ruského prostoru. V Kyjevě to už tehdy chápali jako signál, že Moskva nebere rozhovory úplně vážně.
V Rusku platí Medinskij za známou osobnost Putinova okruhu nejbližších. Během osmi let ve funkci ministra kultury často v médiích plísnil ruské filmaře za to, že točili snímky znevažující vlastní zemi. Státní peníze nasměroval na ty projekty, které podporovaly ruské vlastenectví, nejlépe když chválily heroismus ruských vojáků. Stal se jakýmsi vlajkonošem nové historické pravdy, která nadhodnocovala sovětské vojenské úspěchy a celkově propagovala ruskou výjimečnost.
Už před jmenováním do vlády na sebe Medinskij upozornil jako autor knižní bestsellerové série Mýty o Rusku, která měla bořit stereotypy, že jsou Rusové zaostalý národ, nebo že ruská historie je mimořádně krutá. Někteří ruští historici kritizovali tyto knihy za faktické chyby a absurdní manipulace. Jeho postavením však neotřásla ani aféra, kdy byl obviněn z plagiátorství obou svých disertačních prací.
Výmluvným příkladem Medinského přístupu jsou jeho výroky v polemice o historické nepřesnosti filmového trháku 28 panfilovců z roku 2016, který propagoval legendu o hrdinském odporu sovětských gardistů vedených generálem Ivanem Panfilovem před desítkami německých tanků před Moskvou během druhé světové války.
V roce 2015 Medinskij kritizoval šéfa Ruského státního archivu, že odtajnil a zveřejnil online dokumenty, které potvrdily, že příběh byl zmanipulovaný pro propagandistické účely. „I kdyby byl tento příběh od začátku do konce kompletně vymyšlený, i kdyby neexistoval žádný Panfilov, i kdyby nebylo nic – je to posvátná legenda, které se prostě nemůžete dotknout,“ prohlásil Medinskij.
Istanbulské komuniké Ukrajina vnímala jako kapitulaci
Pod Medinského vedením v březnu 2022 po rozhovorech mezi Rusy a Ukrajinci vzniklo takzvané Istanbulské komuniké, tedy sedmnáctistránkový text, který požadoval po Kyjevu rozsáhlé ústupky.
Komuniké ale zůstalo nepodepsané, protože pro ukrajinskou stranu se ruské podmínky rovnaly kapitulaci. Ukrajině se zároveň v době těchto jednání začalo dařit na bojišti - Rusko se stáhlo ze severu Ukrajiny a svět se pak dozvěděl o zvěrstvech, která ruští vojáci v regionu páchali, například o masakru v Buči.
Moskva v dokumentu požadovala vojenskou neutralitu Ukrajiny, tedy že sousední země nesmí vstoupit do NATO. Především ale Rusové žádali drastické omezení ukrajinských ozbrojených sil. Na 85 tisíc vojáků, méně než 350 tanků a žádné rakety s doletem přes 40 kilometrů.
Podrobně o mírovém návrhu:
Kyjev zase chtěl závazek řešení statusu Krymu v budoucnosti a postupný odchod nepřátelské armády z okupovaných částí východní Ukrajiny. Na to odmítla ruská delegace přistoupit.
Kreml interpretuje tehdejší události jako ukrajinské odmítnutí nabídky na uzavření kompromisu, který mohl zastavit válku hned na začátku. Navíc obvinil tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona, že Zelenského přemlouval, aby Istanbulské komuniké nepodepisoval.
Kyjev oponuje, že ruské straně nešlo o kompromis, ale o ukrajinskou kapitulaci.
