Hlavní obsah

Na Aljašce začínají poprvé hasit požáry „jen“ kvůli změně klimatu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Education Images, Getty Images

Letecký snímek mokřadů Yukon Flats.

Dosud platilo, že když nedošlo k ohrožení lidských obydlí, nechávaly se ohně arktické krajiny na Aljašce volně hořet. To teď možná skončí kvůli snaze zachránit permafrost.

Článek

Do chráněné oblasti Yukon Flats na východě Aljašky přichází sezona požárů. Ty se dřív v mokřadech s rozlohou odpovídající zhruba polovině Česka nechávaly volně hořet do té doby, než ohrozily lidský majetek a životy.

Nyní ale vědci spolu se správci oblasti a hasiči zkouší rozjet program, který se bude snažit volné šíření ohně oblastí ukončit, informuje časopis Nature.

Cílem přitom nebude ochrana lidského majetku, ale celoročně zmrzlé půdy.

Permafrost totiž zadržuje enormní množství skleníkových plynů. Kvůli stále častějším požárům, k nimž přispívá změna klimatu, ale taje a plyny uvolňuje do atmosféry. K tání přitom nedochází jen bezprostředně kvůli teplu z plamenů, ale i kvůli vyššímu vystavení slunečnímu záření v holé krajině se spálenou vegetací, jejíž obnova trvá roky.

CO2 navíc uvolňují i samotné požáry, kterých v arktických oblastech rapidně přibývá. Konkrétně v Yukon Flats se podle úřadů jejich frekvence od roku 1988 zčtyřnásobila.

Pilotní program byl oficiálně spuštěn už loni a hasiči se v jeho rámci připravují na rychlé a krátké zásahy. Do akce mají jít jen tehdy, pokud se budou domnívat, že zastihnou požár v jeho počáteční fázi a zvládnou ho uhasit do tří dnů (požáry jinak můžou hořet měsíce v kuse), což má minimalizovat náklady.

Hasiči se navíc zaměří jen na oblasti, kde se vyskytuje obzvlášť zranitelný druh permafrostu (říká se mu jedoma), a i těch budou hlídat jen 40 %. Z celkové rozlohy chráněné oblasti tak budou před plameny chránit 19 % území.

Nature uvádí, že snahu o kontrolu tohoto typu požárů v arktických oblastech doprovází i skepse a nejistota, zda jde o realistický cíl. Hlavní výzvu představuje velká rozloha a odlehlost oblastí. Někteří vědci také upozorňují, že by kontrola ohňů mohla být i kontraproduktivní, protože může vést ke kumulaci „paliva“ a následně k ještě intenzivnějším a hůř zvladatelným požárům.

Strůjci aljašského programu ale věří, že se jim dílo podaří. „Zastavit požáry v boreálních lesích je nemožný úkol. Cílené potlačování požárů v oblastech, které jsou zranitelné, ale vypadá jako skvělá strategie,“ řekl časopisu vědec specializující se na vliv požárů na permafrost Xanthe Walker.

Doporučované